Papež Benedikt XVI. včera odvolal vatikánského úředníka, který byl odpovědný za polemiku týkající se tradicionalistického biskupa Richarda Williamsona, jenž popřel plný rozsah holokaustu. Napsala to agentura Reuters.

Kardinál Dario Castrillón Hoyos stál v čele komise Ecclesia Dei, která byla založena před 20 lety, aby usilovala o navázání přátelských vztahů s konzervativním tradicionalistickým Bratrstvem svatého Pia X., kolem něhož se v lednu rozpoutal skandál. Komisi založil Jan Pavel II. 2.7.1988, tedy krátce poté, co arcibiskup Marcel Lefebvre udělil 30.6.1988 čtyřem kněžím nedovoleně biskupské svěcení.

Papež dal komisi Ecclesia Dei pod kontrolou Kongregace pro nauku víry a jmenoval amerického kardinála Josepha Levadu jejím novým předsedou.

Ecclesia Dei byla obecně obviňována z mezinárodního skandálu, který propukl poté, co papež sňal exkomunikaci ze čtyř biskupů tradicionalistického Bratrstva svatého Pia X.

Benedikt se zrušením exkomunikace pokoušel napravit 20 let trvající rozpory, které propukly, když tradicionalisté vysvěcovali vlastní kněze bez povolení papeže Jana Pavla II.

Jeden ze zmíněných biskupů, Richard Williamson, řekl v rozhovoru pro švédskou televizi, že nevěří v existenci nacistických plynových komor a že v nacistických koncentračních táborech zahynulo nejvýše 300.000 Židů, ne šest milionů, jak uvádějí historici.

Britský biskup podobné výroky pronesl již dříve a mnohé z nich byly dostupné na internetu. Castrillón Hoyos se stal terčem kritiky z toho důvodu, že měl lépe odhadnout situaci, předvídat reakce, které pak následovaly, nebo informovat papeže.

Vatikán tehdy prohlásil, že papeži nebyly postoje biskupa Williamsona známy. Benedikt sám pak v dopise biskupům připustil, že se církev musí naučit internet řádně používat. Na druhou stranu je potřeba zdůraznit, že s pohledu církevního práva již pro exkomunikaci polevily důvody, a vyobcování z církve kvůli politickým názorům, ač jsou jakkoli nesprávné či se s nimi církev neztotožňuje, by nemělo být důvodem setrvání v exkomunikaci. Hoyos tak z pohledu církve nezvládl především způsob presentace, nikoli samotný akt snětí trestu.

Nástupce Castrillóna Hoyose byl jmenován papežským dokumentem nazvaným motu proprio, v němž papež dává komisi Ecclesia Dei pod přísnou kontrolu Kongregace pro nauku víry, v jejímž čele stál před svým zvolením do čela katolické církve v roce 2005.

Papež, který poprvé informoval o svém záměru spojit komisi Ecclesia Dei s Kongregací pro nauku víry v březnu, také odvolal zástupce jejího předsedy.

Williamsonova prohlášení a papežovo rozhodnutí o zrušení exkomunikace vyvolaly prudké polemiky ve vztazích mezi katolíky a židy a odsoudili je ti, kteří přežili holokaust, mnoho katolíků, vrchní izraelský rabín, představitelé světového židovstva i německá kancléřka Angela Merkelová.

Ve včera vydaném dokumentu papež uvedl, že cílem nové organizační struktury je jednat o otázkách církevní nauky s Bratrstvem svatého Pia X., jehož členové dosud nepřijali reformy druhého vatikánského koncilu (1962-1965).

Papež řekl, že bratrstvo ještě nemá uvnitř církve žádný kanonický status, a proto jeho kněží nemohou legitimně vykonávat žádnou službu.

Podle Vatikánu může být bratrstvo znovu plně přijato do církve jedině tehdy, když přijme závěry druhého vatikánského koncilu, který vyzývá k úctě k jiným vyznáním. Svatý stolec změny zdůvodňuje především tím, že ještě nebyly vyřešeny otázky dogmatického charakteru. Ty mají předseda a sekretář předkládat ke studiu a zkoumání Kongregaci pro nauku víry.

Někteří židé obviňují bratrstvo z antisemitismu. Tradicionalisté zase prohlašují, že je jejich povinností obrátit židy na katolictví.