Jméno nástupce kardinála Miloslava Vlka by mohlo být známo už první týden v listopadu, podle zdroje ČTK však část představitelů české katolické církve počítá spíše s tím, že Vatikán jméno nového českého katolického primase oznámí až po Novém roce.

Výběr vhodného kandidáta, takzvaná terna, začal už letos na jaře, vyjadřovali se k němu biskupové a vybraní kněží a laici, jejichž jména jsou však tajná. Terny se údajně zúčastnilo přibližně 100 lidí, každý z nich mohl navrhnout tři kandidáty. Výsledky dostal papežský nuncius, který podle vlastního uvážení sestavil trojici kandidátů a tu odeslal do Vatikánu. Nuncius může navrhnout i více lidí, záleží na tom, jak je pozice kandidátů silná. Vatikán návrhy projednal a tři jména, mezi nimiž mohly být i jiné osoby, než byly v původním návrhu, předložil k vyjádření českým biskupům. Navržená trojice však tento dokument nedostala. Vyjádření pak opět přes nuncia putovalo do Říma. Všechna personální jednání váže papežské tajemství a za jeho prozrazení hrozí přísné tresty.

Někteří kandidáti v médiích naznačili, že po funkci primase českého příliš netouží. Arcibiskup Graubner pro server Týden.cz prohlásil, že je na Moravě spokojený a že pro úřad arcibiskupa pražského je vhodnější kandidát z Čech. Ani Dominik Duka se nepovažuje za toho, kdo by byl "důstojným a vhodným" Vlkovým nástupcem, sám by prý úřad nejvyššího představitele českých katolíků raději svěřil někomu z mladší generace. Pokud by se však stalo, že vybraný duchovní funkci odmítne, může mu tento úkol Vatikán přikázat.

Někteří představitelé katolické církve prý očekávali, že papež jméno Vlkova nástupce oznámí už při své zářijové návštěvě Česka, to se však nestalo. Nejbližším možným termínem, kdy by toto oznámení mohl učinit, by mohla být sobota 7. listopadu.

Miloslava Vlka jmenoval arcibiskupem pražským v roce 1991 předchozí papež Jan Pavel II. Před dvěma lety, kdy Vlkovi bylo 75 let, podal jako všichni katoličtí biskupové v tomto věku podle církevního práva papeži Benediktu XVI. rezignaci na svůj úřad. Papež ji tehdy nepřijal a prodloužil mu mandát o dva roky, které vypršely letos.

Kardinál nedávno uvedl, že své působení nepovažuje za úspěšné, protože nedokázal posunout spor o majetkové vyrovnání, o svatovítskou katedrálu ani ratifikaci smlouvy mezi Vatikánem a Českem. Bylo to však podle něj i vinou politické situace.

Svůj pohled na věc Vlk aktuálně vyjádřil na vlastní webové stránce www.kardinal.cz. Původ nynějších problémů vidí v jednostranném důrazu na materiální hodnoty.

"Na začátku nové doby svobody byla nastavena výhybka, která vedla k současné společenské tragédii: blahobyt za každou cenu, to znamená blahobyt bez duchovních, morálních hodnot; sobectví osobní i stranické byla cesta k dnešku,"

 Kardinál dále na svém webu uvedl, že chamtivost některých politiků a jiných veřejných činitelů byla podle něj zakrývána.  "Zloděj křičel: chyťte zloděje a poukazoval na církev, že je chamtivá," dodal Vlk. Majetkové vyrovnání s církví podle něj svým postupem znemožňoval například bývalý sociálnědemokratický ministr kultury Pavel Dostál.

Pokud jde o dlouholetý spor o svatovítskou katedrálu, Vlk ostře kritizuje postup Nejvyššího soudu, podle kterého chrám patří státu. "S přihlížením demokratických institucí a přes naše protesty Hrad vykonal tento rozsudek. Není tu nepodobnost s některými nezákonnými postupy, nerespektováním zákonů a práva jako ve známých kauzách Berdychův gang, kauza 'Čunek' či kauza plzeňské fakulty," dodal kardinál.

Foto: www.kardinal.cz