Vatikánské úřady patrně velmi pečlivě zkoumají materiály o jednotlivých kandidátech na nového pražského arcibiskupa, proto s jeho jmenováním zatím nespěchají. Navíc mnozí z těch, kteří by připadali pro úřad arcibiskupa v úvahu, o to zřejmě nestojí, uvedl včera pro ČTK katolický kněz a profesor Karlovy univerzity Tomáš Halík. Nový kandidát by měl nahradit kardinála Miloslava Vlka. Vybere ho papež Benedikt XVI. Zatím není nikdo schopen odhadnout, kdy se tak má stát.

Vedoucí brněnského Ústavu religionistiky David Václavík nepovažuje prodlevu ze strany Vatikánu za nic zásadního ani tragického. "Podle kodexu kanonického práva je volba nového biskupa plně v rukou papeže a ten se určitě nedá stáhnout do podobných (mediálních) her. Myslím, že nejde o nikterak zdlouhavou volbu," řekl ČTK Václavík. Podle něj by měl být nový pražský arcibiskup schopen vyvažovat různé tendence uvnitř církve, její konzervativní i liberální křídlo. "Což mnozí zmiňování kandidáti nebudou schopni, protože jsou až příliš spojeni s jednou z těchto tendencí," dodal religionista.

Královéhradecký biskup Dominik Duka v minulých dnech vysvětloval novinářům zdlouhavý výběr nového pražského arcibiskupa mimo jiné vnitřní situací české katolické církve. Například většina biskupů, o kterých se uvažovalo jako o možných Vlkových nástupcích, úřaduje už 20 let, podle něj je potřeba hledat nové cesty a nové tváře. Právě Duka byl považován za jednoho z favoritů, přestože on sám se o takové spekulaci vyjadřoval velmi zdrženlivě.

Apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Diego Causero se minulý týden při zasedání České biskupské konference (ČBK) údajně snažil vysvětlit průtahy ve jmenování nástupce kardinála Miloslava Vlka. Podle zdroje ČTK prý biskupům mimo jiné sdělil, že v Římě už sice bylo o novém pražském arcibiskupovi téměř rozhodnuto, na poslední chvíli ale přišel z Česka další návrh.

Někteří zástupci církve jsou přesvědčeni o tom, že Vatikán chtěl původně do úřadu jmenovat Duku, pak z toho ale sešlo. Předpokládá se, že tím novým kandidátem byl plzeňský biskup František Radkovský, který kvůli vážným zdravotním problémům mezi adepty na post původně nefiguroval.

Právě kvůli zdraví ale možná Vatikán Radkovského nevybere, pražským arcibiskupem by se tak mohl stát jiný vážný kandidát, kterým je litoměřický biskup Jan Baxant. Z regionů však zaznívají hlasy, že Vatikánu podlomené zdraví plzeňského biskupa příliš vadit nebude, a že pokud by i Radkovský do Prahy jít odmítl, může ho Řím jistým způsobem přinutit, aby post přijal.

Sám Vlk na svých webových stránkách upozorňuje na to, že veřejnost ne zcela jasně chápe, co vlastně úřad pražského arcibiskupa obnáší. Často se prý jeho role přeceňuje. Pražský arcibiskup nestojí v čele české katolické církve, jak se někdy zjednodušeně píše. Například v otázce majetkového vyrovnání mezi církvemi a státem nebo smlouvy s Vatikánem by měl církev zastupovat spíše předseda České biskupské konference (ČBK), kterým je v současnosti olomoucký arcibiskup Jan Graubner.

"Nezasvěcená veřejnost si tento úřad představuje ve stylu vysokého politického postu, spojeného s penězi, mocí a pohodlným životem, to je však hluboký omyl," sdělil ČTK také Halík. Biskupové sice úřadují v historických budovách, jejich osobní životní styl je prý ale většinou skromný. Navíc jsou neustále mezi "mlýnskými kameny" vlivu různých skupin v církvi, musí vést nepříjemná jednání se státními orgány a podobně. Například teolog, který má co říci a dokáže komunikovat s médii, má podle Halíka na veřejnost daleko větší vliv než celá biskupská konference dohromady.

Foto: Katedrála sv. Víta, Václav a Vojtěcha / Wikipedia.org / Creative Commons