Skutky apoštolů v roce 2010

Ve vídeňských novinách „Die Tagespost“ vyšel 4. února 2010 článek o prezentaci souboru plánovaných opatření a akcí v procesu církevní obnovy, jež nese název „Apostelgeschichte 2010“ (Skutky apoštolů v roce 2010). Autor Stephan Baier informuje snahách, které se od října loňského roku projevují ve vídeňském arcipiskupství. V říjnu 2009 se konalo 1. diecézní shromáždění, které tento proces obnovy církve započalo. Vídeňský arcibiskup kardinál Christoph Schönborn již tehdy zdůraznil, že v žádném případě nemůže jít pouze o záchranu těch, kteří ještě v církvi zůstali, ale o misijní ofenzivu. Proto se letos plánují ještě dvě další diecézní shromáždění, v březnu a v říjnu. Při těchto shromážděních se ale církev nemá zabývat vnitrocírkevními záležitostmi, nýbrž otevřít dokořán své brány. „Dokořán otevřené dveře kostelů a kaplí jsou nejlepším předpokladem pro to, aby lidé z ulice našli cestu do kostela a do církve,“ praví se v souboru misijních akcí vydaném před několika dny. Jedná se o „misijní příručku“ a všechny akce a všechna opatření dávají najevo, že otevřené dveře kostelů se myslí nejen v přeneseném slova smyslu, ale i doslova.

A skutečně. Příručka dělá reklamu na přátelské vyzývání kolemjdoucích, aby vstoupili do jejich kostela. Ten ale má být příslušně upraven. Popud vídeňského arcibiskupa zní: „Úprava a výzdoba kostela má vyjádřit pozvání k ovzduší modlitby, má umožnit přístup k modlitbě a k osobnímu setkání s Kristem. Tomu musí sloužit nejenom atmosféra, ale i hudební rámec a předčítání z Písma.“

Zažít církev i mimo zdi kostelů

Misijní příručka doporučuje farnostem návštěvy v domácnostech, při kterých návštěvníci s respektem naslouchají a navštevované povzbuzují. Doporučuje také další jako na příklad: domácí kroužky s nenuceným hovorem o otázkách víry; stánky zvoucí k návštěvě a postavené na frekventovaných místech města; pouliční slavnosti s hudbou a zpěvem. Cíl toho všeho: „Církev bude tak možno zažít mimo zdi kostelů jako otevřené společenství, které je na cestě k lidem a poskytuje místo pro jejich přání a pro jejich zájmy.“ Církev se chce s lidmi setkat mimo sakrální prostory a musí to dělat. Na náměstích a ulicích v každodenních situacích. Jako příklad je uvedena akce „svačina s církví“, kdy před obchody a bankami se nabídne loupáček a káva spolu s biblickým CD.

Tyto výzvy k akcím mimo kostelní zdi – jako třeba návštěvy v domácnostech – nejsou pro mnohé farnosti nic samozřejmého. To ví Otto Neubauer, vedoucí vídeňské „Akadiemie für Evangelisation“ a směrodatný dodavatel nápadů pro diecézní proces „Apostelgeschichte 2010“ a pro misijní příručku. Všechny v příručce popsané možnosti setkávání mají být „mostové momenty“, příležitosti k rychlému postavení nosného přemostění mezi věřícími křesťany a jinými, aby se těmto jiným umožnilo se na víře podílet. Neubauer udělal zkušenost, že angažovaní křesťané (katolíci) se ve víře utuží a posílí, když zpozorují, že oni sami mohou o tom vydat svědectví. To prý vede často k „vystoupení farní obce ze sebe sama“ („Aufbruch der Gemeinde nach aussen“), domácí kroužky prý probouzejí „touhu, chtít vědět víc“, tvrdí Neubauer v rozhovoru s „Die Tagespost“. A dokládá: „Udělali jsme zkušenost, že osobní svědectví o zpovědi probudilo zájem takovým způsobem, že poptávka po zpovědi vzrostla.“ Dříve se prý konaly katechetické misie tak, že bylo mnoho kázání a pobožností, dnes ale převládá setkávání a svědectví víry. „Víra musí být viditelná.“

Misie se musí zásadně zaměřovat na všechny, „na celý můj svět, který mně obklopuje,“ jak to formuluje Otto Neubauer. A při tom nejsou vyloučeni ani muslimové, ve Vídni již dost početní. Dokonce je prý možno pozorovat, že je snadnější s nimi mluvit o Bohu a o zkušenostech s ním, „protože muslimové mají silnou náboženskou tradici a tím nám pomáhají“.

Církev se stáhla do obrany

Celý misijní proces „Apostelgeschichte 2010“ je zaměřený na vnější působení. Neubauer při rozhovoru s novináři použil srovnání s fotbalem: Rakouská církev se chovala v minulých letech jako takové fotbalové mužstvo, které se stáhlo za vlastní obrannou linii a úplně se vzdalo možnosti dát branku. Zrovna tak jako je úkolem fotbalisty dávat branky, je úkolem církve působit misionářsky navenek. Misijním procesem „Apostelgeschichte 2010“ chce vedoucí akademie pro novou evangelizaci křesťanům opět ukázat, „že prostřednictvím našeho svědectví se lidé mohou seznámit s Kristem“.

Arcibiskup kardinál Christoph Schönborn povzbuzuje v předmluvě misijní příručky ke svědectví víry: „Na začátku misijní činnosti se nenachází věroučné znalosti, nejsou tam vědomosti teologické vědy, nýbrž teologie, bohosloví v nejvlastnější slova smyslu – slovo o Bohu, mluvení o něm tak, jak jsem ho zažil já, jak mě oslovil, jak zkřížil moji dráhu, jak mi věnoval svou pozornost.“ Každý, kdo s Bohem udělal nějakou takovou zkušenost a mluví o tom, je teolog, píše vídeňský arcibiskup. „Proto není třeba mít žádné obavy, že by bylo něco nesprávně, když člověk mluví o svých zkušenostech.“ Toto povzbuzení kardinála Schönborna je zaměřeno hlavně na misijní týden, který se má konat v celé vídeňské arcidiecézi počínaje svatodušními svátky. Každá farnost a každé jiné církevní společenství má při tom uskutečnit alespoň jeden misijní projekt. Vysoký nárok napovídá společné heslo těchto farních projektů: „Ježíš přijde do naší farnosti: co by udělal?“ Při 2. diecézním shromáždění v březnu půjde především o odpověď na otázku „Jak to uděláme?“, říká Otto Neubauer. Při 3. diecézním shromáždění v říjnu se bude hledat odpověď na otázku: „Co se událo?“ Že misijní úspěch je obtížné nějak měřit, to vědí ale i zúčastnění. „Nejde o úspěšnost, ale o plodnost,“ říká Neubauer. A že by jeden rok mosionářské ofenzívy podstatně změnil celou situaci, na to také nevěří. Je nutno přemýšlet „ve větších časových rozměrech“ a to, co všeobecně vnímáme jako krizi církve, je nutno chápat jako „velké období rozsévání“.

(Podle článku „Es geht nicht um Effizienz, sondern um Fruchtbarkeit“, autor Stephan Baier, v Die Tagespost 63 (2010) 14, 6. – 4. Februar 2010 přeložil a upravil Jiří G. Kohl)

Foto: 1) Kardinál Schönborn 2) Apostel geschichte