Úcta k ostatkům svatých je nebezpečná a může nahradit opravdovou víru iracionální pověrčivostí. Italskému deníku La Stampa to řekl vatikánský teolog Pietro Principe, jehož biblické komentáře pravidelně vydává Svatý stolec. „Vystavování tělesných ostatků svatých patří k naší katolické tradici. Dnes však více než dříve hrozí nebezpečí, že překročíme hranici mezi lidovou zbožností a pověrou,“ uvedl prominentní teolog, který je poradcem děkana kardinálského kolegia a vatikánského „expremiéra“ Angela Sodana.

Principe reagoval na probíhající pouť k ostatkům světce Antonína Paduánského (asi 1195 až 13. června 1231), jednoho z nejoblíbenějších katolických svatých. Kostra světce, který učinil mnoho zázraků, je vystavena ve skleněném sarkofágu od února 1350. Zvláštní úctě se těší zejména světcův jazyk, protože když byla rakev 30 let po jeho smrti poprvé otevřena, byl nezvykle zachovalý, což mělo potvrzovat jeho mimořádné kazatelské nadáním. Ostatky byly veřejnosti naposledy představeny v roce 1981. Nyní jsou k vidění pro poutníky až do soboty. Podle italského deníku se na ně přijede podívat nejméně čtvrt milionu věřících z celé Evropy. Svatý Antonín Paduánský pocházel z Lisabonu a původně se Fernando Martins de Bulhões. Je zobrazován s Ježíškem v rukou. Mimo jiné je patronem ztracených věcí. Zajímavější však je, že je nejrychleji svatořečeným v dějinách katolické církve – papež Řehoř IX. jej prohlásil za svatého necelý rok po smrti, 30. května 1232. V minulosti byl oficiálním patronem portugalského impéria a pro Brazilce a Portugalce je dodnes ochráncem manželství, protože údajně usmířil mnoho rozhádaných partnerských dvojic.

Principe listu La Stampa řekl, že úcta k fyzickým pozůstatkům svatých se datuje již do prvních desetiletí křesťanské církve. „S ní však bylo vždy spojeno pokušení naplnit vyprázdněné kostely mimořádnými náboženskými událostmi a happeningy, a nahradit zázračnými senzacemi skutečnou víru. Modlitba u ostatků světce by neměla být ničím jiným než poděkováním za jeho mimořádný příklad. Úcta však patří jen a jen Bohu, nikoli světci,“ varoval teolog. Víra podle něj nestojí na ostatcích, i když fyzický „pozůstatek“ světce může věřícímu pomoci.

Papež Benedikt XVI. minulý týden při své pravidelné audienci řekl, že si Antonína Paduánského váží pro jeho přínos františkánské spiritualitě, mimořádný intelekt, apoštolskou horlivost a mystický zápal. „Antonín ve svých kázáních dobře věděl o lidské zkaženosti. Proto nás opakovaně vyzývá k boji s pýchou i nečistotou a ukazuje nám cestu pokory a střídmosti,“ řekl v kázání pontifik. Na světci vyzdvihl také jeho péči o chudé. „To je zvlášť aktuální v době finanční krize, kdy se pod hranici chudoby nepropadá zrovna málo lidí,“ zdůraznil papež.

Rostislav Matulík je spolupracovníkem Českého rozhlasu 6 (www.rozhlas.cz/cro6)