Sneseme a dopřáváme si křesťané a církev stejnou kritiku, kterou vznášíme na politiky a společnost? Nestaráme se buď jen o sebe, nebo jen o druhé? Přeji si, abychom se my křesťané účastnili politiky i voleb. Můžeme říct, koho chceme nebo nechceme volit. To může říct jednotlivec ať je biskup nebo není. Nejlépe to vysvětlí a hlavně mluví sám za sebe. Za koho mluví skupina křesťanů v Radě Iustitia et pax při ČBK – za radu, za biskupy, za římskokatolickou církev, za křesťany?

Společnost naštěstí není jako římskokatolická církev. To by nebyla demokratická. Je paradoxní, když má rada nedemokratické organizace doporučení pro demokratickou společnost. Uvažuje církev o své vlastní demokratizaci? Církev není demokratická podobně jako rodina. Pokud by se snažila působit více než jako rodina jako významná organizace pro demokracii, možná bychom došli k velmi nepřesné paralele, že v římskokatolické církvi nemá naprostá většina lidí církevní volební právo (o církvi nemůže rozhodovat), dílčí církevní volební právo mají teprve „církevní starostové“ (faráři), v „církvi ve státě“ rozhoduje „rada církevních hejtmanů“ (ČBK) a ty jmenuje předseda „světové organizace“ (papež). Ale i demokracie s mírou. Dlouho by asi nevydržela demokracie třeba v početné rodině, kdyby se hlasovalo, jestli bude povinné chodit do školy a děti by přehlasovali rodiče, že ne.

Co se mi na dopise rady při ČBK líbí? Křesťané z této rady se nestarají jen sami o sebe. Nezabývají se jen náboženstvím, zabývají se aktuální společenskou otázkou voleb. Nebojí se zveřejnit dopis, ve kterém se staví na stranu malých politických stran, které mohou a pravděpodobně i jsou slabší než ty velké.

Naštěstí máme více politických stran i církví, malých i velkých. Pestrost brání jednostranností, rozdílnost totalitě. Přeji křesťanům i společnosti hierarchii hodnot a demokratickou diskuzi. Díky za svobodu. Parafráze dopisu rady při ČBK se snaží obrátit pozornost křesťanů včetně radních i biskupů i k situaci a rozhodnutím (volbám) v církvi, protože i církev potřebuje rozhodnutí.

Poznámka k textu parafráze:
Vložená parafráze je napsána tučným písmem.
Původní text z dopisu rady Iustitia et pax při ČBK je ponechán obyčejným písmem, za vloženou parafrází je původní text dán do závorek.

PARAFRÁZE:

Dluh vůči sobě nebo jiným
Jaro je symbolem znovuzrození, a to jak pro křesťany, tak pro všechny, kteří vnímají probouzející se svět přírody do nového života. Obnova a znovuzrození jsou v přeneseném smyslu i podstatou jediného alespoň trochu fungujícího těla církve (politického systému). S rozhodnutími (každými volbami) se přece v církvi (demokracii) zbavujeme zatuchlosti a náchylnosti ke korupci těch, kdo jsou u moci. Nevolíme (Volíme) nový tým, který slibuje být lepší. Často je to ovšem ten nejvíce populistický. Zřídka vyhrává tým, který by sliboval churchillovské „Pot, krev a slzy“. A tak nejednou svými hlasy nepoučitelní křesťané/biskupové (voliči) otevřou dveře k moci těm, kdo naslibují nesplnitelné, ale v tu chvíli věrohodně znějící.

Každý zodpovědný křesťan (volič) si musí klást otázku: Na základě jakých argumentů nevěnuji (věnuji) svůj hlas tomu či onomu biskupovi (té či oné politické straně)? Které téma je pro naši církev (budoucnost), o níž se bude během několika týdnů spolurozhodovat, klíčové?

Křesťan (Křesťanský volič) při svém rozhodování/nerozhodování (rozhodování) přirozeně bere/nebere (bere) v úvahu soulad životní způsob křesťana/biskupa (vůdčí ideologie politických stran) se svým přesvědčením. To je jistě správně/nesprávně (správně), samo o sobě však nedostatečné. V situaci, kdy není většina lidí křesťany (politického spektra) vyhraněně protikřesťanská, nabývají na významu i mnohá témata důležitá na první pohled „pouze“ z hlediska církevního (sekulárního). Jejich podrobnější zkoumání totiž nezřídka ukáže, že i ona obsahují hodnotovou dimenzi, jež by žádnému biskupovi (křesťanovi) neměla být v rozhodováních v životě (ve volbách) lhostejná.

Římskokatolická církev se nachází v situaci, kdy prudce roste její personální dluh. Více kněží ve službě končí, než nastupuje do služby.

(Česká republika se nachází v situaci, kdy prudce roste její veřejný dluh, podle propočtů každou sekundu o 4756 korun. Přesáhl již 1,3 bilionu korun (tzn. 35 % HDP). Jen letos plánujeme na úhradu úroků státního dluhu vydat 76 miliard korun. I když země zatím není považována za ohroženou rizikem tzv. státního bankrotu a u svých dluhopisů platí nižší „rizikovou přirážku“ než Itálie či Portugalsko, nemluvě o Řecku či Lotyšsku, neúnosné tempo zadlužování považujeme za hlavní téma letošních voleb.)

Toto téma je zároveň symbolem, nakolik církevní (političtí) představitelé jednají/nejednají (jednají) s ohledem na budoucnost, či naopak líbivými sliby a neochotou řešit nepopulární záležitosti zadlužují generaci našich dětí.

Jsme zklamáni tím, nakolik nás křesťany (voliče) církev (politické strany) v diskusi o budoucím vývoji personálního dluhu církve (veřejných rozpočtů) podceňují.

Rada Iustitia et pax při České biskupské konferenci v dopise sděluje, že (Předseda národohospodářské komise největší levicové strany v jednom z deníků sdělil, že) „konkrétní rozpočtové škrty přece každá vláda předloží v srpnu 2010“ (tzn. až po volbách). Zatím jeho strana inzeruje, že zaplatí „zvýšení dětských přídavků a rodičovských příspěvků“ z jednorázových příjmů. Významný český politolog rezignoval na jakoukoli analýzu programu této strany: „V těch návrzích nedokážeme rozlišit mezi skutečnými plány a něčím, co je spíše předvolebním heslem.“ Rada Iustitia et pax při České biskupské konferenci v dopise sděluje, že i hlavní ekonomický expert největší pravicové strany předkládá podbízivý návrh, podle nějž prý budou poslanci a ministři osobně finančně trestáni za to, když „připustí zvyšování dluhů“. Jak máme uvěřit, že je takový návrh vůbec vážně míněn, když se ministři a poslanci této strany takového jednání předtím sami nezřídka dopouštěli? Ptá se rada Iustitia et pax při České biskupské konferenci.

Cítíme/necítíme (Cítíme) loajalitu k církvi (svému státu) a jsme/nejsme (jsme) srozuměni s tím, že řešení personálního dluhu církve (abstraktní „úspory“) znamenají konkrétní nepříjemné věci. Může to být zmrazení platu či propouštění některých nás, ať už pracují v církevní (státní) nebo v nestátní sféře. Může to znamenat zastavení velkých investic, na něž církev (stát) momentálně nemá peníze. Může to znamenat pomalé či nulové zvyšování příspěvku církvi, (důchodů a rušení různých státních příspěvků pro rodiny s dětmi). Může to znamenat v církvi (zdravotnictví) zvýšení spoluúčasti křesťanů (pacientů), delší čekací lhůty a zavírání některých kostelů a biskupských paláců (oddělení nemocnic). Kdo v takové situaci a jak rozhodne? (Koho v takové situaci volit?)

Dá se předpokládat, že víc než jindy bude pozornost lidí/křesťanů (voličů) zaměřena na menší církve (politické strany). Pozorný člověk (volič) možná nalezne odpovědnou dlouhodobou vizi i v programu jiných církví (stran). Podle průzkumů lidé (voliči) stále cítí/necítí (cítí), že církve (strany) zvládají maximálně běžný provoz, nevědí, kam vlastně směřujeme, ani nedokážou ukázat realistický směr. Je nejvyšší čas, aby křesťané/biskupové (politici) vzali na vědomí, že bezostyšnou hrou o moc snižují důvěru obyvatel v církev (smysl voleb). Nás křesťany (voliče) zajímá/nezajímá (zajímá) delší horizont než čtyři roky a hlavně to, aby církev jako živé tělo (zastupitelská demokracie) byla s to řešit vážné výzvy současné doby.

Nesporně každý bude souhlasit s tím, že „Cítit se dobře v církvi (nějakém prostředí)” znamená rozumět si s ostatními, komunikovat, souviset s prostředím, být v něm zapojen a spoluvytvářet ho. Nebýt v něm zbytečný, mít podíl na jeho podobě. Nemáme-li alespoň nějaké tušení celku, zůstává pro nás část těžko srozumitelná. A jak se uvádí v dokumentu „Pokoj a Dobro“, nezapomínejme na to, že člověk je součástí stvořeného světa a jako takový by měl dbát na dobrovolnou skromnost, kulturu služby a dávání.

KONEC PARAFRÁZE

Nakonec si uvědomuji, že potřebujeme více pozornosti. Něčeho si všimneme až třeba při třetím čtení. Rada vydala dokument k volbám. Komu, pro koho? Čí je to rada? České biskupské konference. Pro koho je dokument k volbám resp. rada? Je to rada pro biskupskou konferenci římskokatolické církve koho volit?

Co bude? Uvidíme, volby jsou tajné - tak vlastně neuvidíme, jestli se radou Rady budou biskupové řídit. Biskupové se mohou vyjádřit, jestli radu schvalují a jednat podle ní nebo nejednat. Předseda ČBK už ale prohlásil, že se od rady Rady při ČBK distancuje a oznámil, že ČBK schválila pouze text modlitby za společnost a její představitele, který rozdala návštěvníkům bohoslužeb. Má být ono „schvalování a rozdávání“ modliteb návštěvníkům tím v dokumentu „Pokoj a dobro“ míněným nezapomínáním na to, že člověk je součástí stvořeného světa a jako takový by měl dbát na dobrovolnou skromnost, kulturu služby a dávání?

Co je císařovo císaři, co je návštěvníků návštěvníkům, co je biskupů biskupům.  J

Autor je křesťan i návštěvník nedělních bohoslužeb římskokatolické církve. Články v této rubrice vyjadřují osobní názory autora.