Asijské imigranty lákají pracovní nabídky

Asijští imigranti, především Filipínci a Indové, které lákají pracovní nabídky, přicházejí masově do zemí Perského zálivu, kde utvářejí novou tvář katolicismu na Blízkém východě, napsala agentura AFP. Za posledních 30 let doznala katolická přítomnost na Blízkém východě změny ve své vnitřní rovnováze, o nichž se několikrát hovořilo na synodě o Blízkém východu, kterou papež Benedikt XVI. svolal do Vatikánu a která skončila v neděli 24. října.  V roce 1980 žili křesťané většinou v zemích se starobylými  tradicemi, především v Libanonu, Iráku, Sýrii, Egyptě a Izraeli, kde jich bylo přes dva miliony. A podle údajů katolické církve nebylo v oblasti Perského zálivu o mnoho více než 200.000 katolíků. ¨

katolický kostel v Kataru -foto AP.

Křesťanská přítomnost v Perském zálivu se však nesmírně posílila v souvislosti s ekonomickým boomem v tomto regionu, který přilákal četné imigranty, především Filipínce a Indy.

Tito pracovníci, většinou ženy, jež jsou tradičně více věřící, často trpí vykořisťováním a zneužíváním. "Fenomén migrace je někdy nazýván nové otroctví," konstatoval filipínský arcibiskup Orlando Quevedo. "A tito lidé nalézají útočiště v křesťanských komunitách," prohlásil apoštolský vikář z Kuvajtu Camillo Ballin, jeden ze dvou biskupů v celém regionu.

V důsledku toho žilo v roce 2008 asi 2,5 milionu katolíků v zemích Perského zálivu, zatímco počet jejich spoluvěrců v zemích se starými křesťanskými tradicemi stoupal jen pomalu a činil necelé tři miliony, uvedla katolická církev. Avšak tito věřící to zde s praktikováním své víry nemají snadnější než v jiných zemích.

Svoboda náboženství neodpovídá koncepci muslimského světa

"Svoboda náboženství, jak ji definují lidská práva, tedy jako právo jednotlivce věřit či nevěřit a měnit náboženství, neodpovídá koncepci muslimského světa," konstatoval apoštolský vikář v Saúdské Arábii Paul Hinder, druhý biskup v oblasti. Právě v této zemi, která je nejvíce nepřístupná jiným vyznáním než islámu, bylo pro šíření katolické víry počátkem října při liturgii sloužené tajně v hotelu zatčeno 12 Filipínců a jeden kněz.

"V muslimské tradici je Perský záliv svatou zemí proroka Mohameda a žádné jiné náboženství tu nemá co pohledávat," zdůraznil biskup Ballin. Jeho katedrála, kde je na 700 míst, každý pátek a neděli praská ve švech. Biskup musel do svatostánku instalovat mikrofony, aby věřící mohli bohoslužbu sledovat. Pro velký zájem otevřel další modlitebnu a věřící se spojují do skupin a scházejí se střídavě ve svých domech.

Vláda, která chce být považována za umírněnou, podle biskupa o těchto nelegálních shromážděních ví, ale nezasahuje proti nim. "Kuvajt není ve srovnání s Egyptem nebo Saúdskou Arábií fanatickou zemí," zdůraznil.

Tento problém se týká i Afričanů a arcibiskup Berhanejesus Demeru Suraphiel z etiopské Addis Abeby je znepokojen zejména skutečností, že si křesťané mění jména na muslimská, aby snadněji získali vízum. Tak jsou podle něho nepřímo nuceni popírat své křesťanské dědictví a kořeny. Ze země podle něho ročně do států Blízkého východu odchází na 12.500 etiopských křesťanů.

Synodou o Blízkém východě chtěl papež Benedikt XVI. podpořit křesťany, kteří žijí v kolébce křesťanství a jsou vystaveni neustálým konfliktům a čelí náboženské netoleranci. Synody se zúčastnily nejen představitelé východních křesťanských církví, ale i představitelé islámu a judaismu.