Pravicoví intelektuálové v USA a Evropě někdy polemizují s tím, že při popisování teroristů je dobré vyhýbat se používání náboženského jazyka. Připomínají, že členové Al-Káidy a jejich příznivci nazývají sami sebe „džihádisty“, odvozeninou z arabského podstatného slova „džihád“ znamenající boj pro Boha. Vysvětlují, že je tudíž přesné a férové zmiňovat se o Al-Káidě a jejich příznivcích ve stejných pojmech.

Ti samí komentátoři také tvrdí, že politická korektnost v označovaní soupeře, je to poslední, o co by se Západní společnost měla obávat. V podstatě říkají, že přílišné zaměření na umírněnou část muslimů dokonce může oslabit americkou a evropskou vůli porazit ty, kteří jim chtějí ublížit.

Ti co primárně vidí střet jako důsledek náboženských rozdílů ho také více považují za nevyhnutelný

Nicméně výzkum Gallupu ukazuje velmi odlišný obrázek; nová ambiciózní studie připomíná, že spojovat napětí mezi muslimy a Západem s náboženskými pojmy může vlastně oslabit schopnost bojovat proti náboženským extremistům. Výzkum, který uvádí Gallup Abu Dhabi Center je pojmenován „Measuring the State of Muslim-West Relations: Assessing the “New Beginning,“ a prezentuje výsledky více než 100 000 rozhovorů obyvatel v 55 státech. Klíčový zjištěním výzkumu je: ti co primárně vidí střet jako důsledek náboženských rozdílů jsou více náchylní vidět konflikt jako nevyhnutelný.

Who speaks for Islam?Pro lepší porozumění tohoto zjištění je užitečné podívat se na poselství násilnických extremistů hlásících se k Al-Káidě. Náboženská autenticita teroristické skupiny, stejně jako nevyhnutelnost konfliktu mezi muslimy a Západem jsou úhelnými kameny příběhu Al-Káidy. Násilní extremisté mávají náboženským praporem, čímž se snaží svoje hnutí legitimizovat a posílit své tvrzení o morální nadřazenosti. Pokud tedy intelektuálové obsazují tyto násilné aktivisty do role nábožensky motivovaných jedinců, jenom tím upevňují teroristické dovolávání k náboženství.

Navíc jsou-li tato pnutí vskutku nevyhnutelná – pokračuje příběh extremistů – potom je dialog zbytečný a násilí logické. Jakmile je střet jediná možnost - tvrdí extremisté – musí lidé, kvůli jejich vlastnímu přežití, tento boj podporovat. Západní intelektuálové tedy lidem prospějí, pokud ideu nevyhnutelné náboženské války vyvrátí a ne posílí.

Pokud komentátoři charakterizují teroristy jako náboženské hráče nebo napětí jako primární důsledek rozdílů mezi islámským učením a západními hodnotami, mohou tím propagovat argumenty extremistů. Analytici Gallupu zjistili, že ti kdo věří, že napětí mezi muslimskými a západními komunitami vyrůstá více z náboženských rozdílů než z politických zájmů, byli také více náchylní k tomu říci, že civilizace jsou odsouzeny k vzájemnému střetu. Tento trend se udržuje ve většinově muslimské i západní populaci. Autoři výzkumu také objevili, že ti kdo nejvíce oponují pozitivním interakcím s ostatními v obou komunitách, jsou nejvíce náchylní vidět napětí jaku náboženský spíše než politický problém. Zjednodušeně řečeno, čím více lidé vidí problém jako náboženský, o to víc ho také vnímají jako nevyhnutelný. A čím více ho vidí jako nevyhnutelný, tím méně otevřeními k dialogu se stávají.

Podle muslimů nejsou útoky z 11. září morálně ospravedlnitelné

Americké jednotkyJe ale také důležité poznamenat, že výzkum ukazuje, že lidé kteří věří, že konflikt je způsoben náboženstvím, sami nutně více nábožeňští nejsou. Přesně naopak, nábožensky praktikující mezi muslimy jsou spojeni s větší připraveností k dohodě. Výsledky tak potvrzují dřívější výzkum Gallupu, ten ukázal, že muslimové, kteří nejvíce nesouhlasili s útoky z 11. září, tento názor opírali o morální nebo náboženské důvody. Menšina, která považovala myšlenku teroristických útoků za „morálně ospravedlnitelnou“ k vysvětlení jejich pohledu nejčastěji uváděla politickou reciprocitu.

Ve většinově muslimských komunitách náboženství zůstává jednou z nejvlivnějších sil, s obrovským číslem potvrzujícím jeho důležitost v každodenním životě. Jakožto skupina, která si přeje mobilizovat následovníky a verbovat posily, Al-Káida zná jeho posluchače a pokouší se proto na náboženství odkazovat. Označování těchto násilnických extremistů jako náboženských horlivců spíše než násilnických politických aktivistů tak podporuje jejich důvěryhodnost a klíčové sdělení.

Šance pro jednání

Evropští politici, kteří si pevně uvědomují potřebu zlepšit vztahy s muslimskou společností mohou mít většinu veřejnosti na své straně. Velká část evropské veřejnosti totiž souhlasí s tím, že konflikt mezi muslimy a Západem je vyhnutelný. Evropané a Arabové rovněž většinou vnímají napětí jako problém pramenící primárně z politických a ne náboženských rozdílů. Názor evropské veřejnosti zpravidla odmítá představu o nevyhnutelnosti střetu mezi Západní a muslimskou civilizací, je zde tedy větší šance pro politiky, kteří jsou ochotni ke konstruktivním jednáním.

Navíc strategickou výhodou vůči rétorice extremistů a jejich veřejnému apelu je jednoduše větší přesnost v označení sporů jako politických. Výzkum Gallupu pokrývající 90 % celosvětové muslimské populace jasně nasvědčuje, že napětí vyvstává spíše z politického vnímání než náboženských rozdílů. To se stává nejjasnější při srovnání veřejného vnímaní v různých zemích. Egypťané jsou stejně tak ochotní vyjádřit příznivé názory na Neměcko a jeho většinovou křesťanskou populaci jako k tomu jsou ochotni u většinově muslimského Pakistánu. Většina Jordánců, říká, že křesťany vnímá pozitivně, zatímco nesouhlasí s americkou politikou.

Negativní mínění muslimů pramení většinou z vnímání politické nespravedlnosti a západního nedostatku respektu spíše než náboženských rozdílů. To zahrnuje arabské rozhořčení nad konflikty, které vyžadující účast západních jednotek jako je válka v Afghánistánu a Iráku, stejně tak jako probíhající palestinsko-izraelský konflikt. Mnoho obyvatel většinově muslimských zemí věří, že Spojené státy se snaží ovládnout a využívat jejich země.

Vlajka irácké Al-KaidyPoslední výzkum potvrzuje, že pro vytvoření základů vzájemného respektování je nutné zabránit komunikačním katastrofách, kterou byla kauza karikatur proroka Mohameda nebo proklamované pálení koránu floridským pastorem. Ale jen to je příliš daleko od celého obrazu. Analytici Gallupu také potvrdili, že vnímání „férového zacházení v politice, která se jich týká“ je důležitou dimenzí vzájemného respektování. Chtějí-li se tedy západní politici vyhnout neúmyslné podpoře extremistické 'propagandy', udělají dobře, když se jasně vyhnout při popisování teroristů nebo napětí mezi muslimy a západem používání náboženského jazyka. Místo toho by měli popisovat konflikty s převážně muslimskými společnostmi tak jak opravdu jsou, tedy, že většinou vyvstávají z politických rozdílů, a že nakonec mohou být - na rozdíl od trvalejší rozdílů náboženských - vyřešeny.

Mezináboženský dialog není primární cesta z problému

Západní společnost by tedy neměla hledět na mezináboženský a mezikulturní dialog primárně jako cestu, která uklidní napětí mezi muslimy a Západem a to navzdory neodmyslitelným zásluhám vzájemného dialogu. Političtí vůdci udělají lépe, zaměří-li se přímo na podstatu napětí, zapojením do dialogu ve sporných otázkách politické spravedlnosti. Samozřejmě, že náboženští vůdci stále mají hrát důležitou roli ve směřování jejich náboženských obcí od náboženské interpretace politických sporů. Muži a ženy víry musí zdůraznit jejich tradiční etické učení a respekt k odlišnostem.

Poselství Al-Káidy svět rozděluje na „nás“ a „je“ a používá náboženská označení jako symboly svého ospravedlnění. Když komentátoři poukazují k násilnickým extrémistům jako „bojovníkům pro Boha“ nahrávají tvrzení teroristů  o morálních vojácích vedoucích nevyhnutelnou válku. Teroristé se nazývají „džihádisty“, ti kteří se jim chtějí bránit, musí vzdorovat tomu udělat to samé.

Dalia Mogahed / Je výkonnou ředitelkou the Gallup Center for Muslim Studies, spoluautorkou knihy Who Speaks for Islam? What a Billion Muslims Really Think a poradkyní amerického prezidenta.

Článek byl přeložen z blogu FaithWorld agentury Reuters. Původní znění článku vyšlo na jaře 2011 v Europe’s World.

Článek je příspěvkem do diskuse o vztahu mezi Západem a muslimy a nemusí vyjadřovat stanovisko redakce.

Mezititulky a text překladu redakční.

Ilustrační foto: Gallup / Wikipedia.org

O islámu se  diskutuje i na Facebooku.