Ač se to v našich podmínkách zdá jen těžko uvěřitelné, myslím, že je více než patrné, že Evropa hledá svoji křesťanskou identitu s novou horlivostí a elánem. Svědčí o tom řada zajímavých partikulárních ukazatelů. Například prudký nárůst popularity náboženské literatury v Itálii.

Bývá tradičním zvykem českých katolíků stěžovat si na to, že jsme nejateističtější země v Evropě, že nás nikdo nebere vážně atp. Do toho kontextu doby pak zaznívají hlasy našich moderních ateistů (ač jich mnoho není) o tom, že křesťanství je překonané, zastaralé a že ho dnes může zastávat jen omezenec či starý člověk (otázka je, zda obě tyto skupiny nespojují). Myslím, že objektivní pohled na současný stav světa u nás, ale i v Evropě nám dává dobré důvody k radostným vyhlídkám. V následujícím článku bych se zmínil o jednom z významných aspektů tohoto optimismu – křesťanské literatuře.

První zajímavá zpráva se týká knižního trhu v Itálii, který zažívá velký rozvoj náboženské literatury. Podle Radia Vaticana představuje duchovní literatura v této zemi asi 13 % trhu. Mezi úspěšné tituly se řadí především knihy Svatého otce, kardinálů a vyznání populárních mediálních osobností. Mezi kupujícími jsou přitom zastoupeni také nevěřící, kteří se snaží najít svoji národní či kulturní identitu.

Ostatně ani u nás není situace nijak kritická. V předminulém roce byla nejprodávanější knihou roku Bible, což svědčí o tom, že zde zájem o duchovní literaturu jednoznačně je. Mezi úspěšné tituly pak jistě patří například publikace Tomáše Halíka, které oslovují především hledající a nevěřící a které do duchovní literatury můžeme řadit také. Jedním dechem je možné také doplnit, že řada knih Tomáše Špidlíka je beznadějně vyprodaná, což jen dokresluje skutečnost, že křesťanská literatura je pro naši společnost zajímavá.

Další zajímavou informací o světě křesťanské literatury je rozvoj elektronických knih a časopisů. Největší prodejce knih na světě Amazon již prodává více elektronických knih nežli těch tištěných a například Bible vydaná Ignatius Press ve spojených státech má asi čtvrtinový prodej právě v oblasti ebook. Přechod na elektronickou formu publikování dokázal v USA zachránit řadu časopisů či novin, které by jinak neměly šanci na úspěch. Ač je zřejmé, že ebook asi nikdy nevytlačí klasickou knihu úplně, je možné předpokládat, že i na trhu u nás bude mít během několika málo let více než poloviční podíl.

Právě nástup elektronických knih je další možností pro křesťanskou literaturu, aby se dostala ke čtenářům. Řada vydavatelství nabízí prodej křesťanské literatury za cenu tisku nebo zdarma a pak složitě hledá zdroje pro financování. V tomto kontextu je elektronická distribuce knih velkým krokem pro snížení nákladů a otvírá se tak nová možnost pro širší dialog také s nevěřícími.

Zajímavé také bude sledovat, jaký bude vztah křesťanských autorů k elektronickému publikování, neboť stále můžeme sledovat určitou opatrnost či konzervativnost. Mezi další možnosti, které nabírají na popularitě, patří rozšiřování namluvených knih, což například u kázání nemusí být v řadě případů žádný problém. Přesto je tento způsob publikace zatím v plenkách.

V obecně kulturních kruzích se má zato, že stojíme na prahu nové literární doby a že množství literatury, které se dnes publikuje, je zcela bezprecedentní. Jestliže renesance přinesla rozvoj literatury proto, že zlevnila materiál a tak se otevřela širším vrstvám, tak právě tento jev je před námi znovu, jen doprovázen druhým fenoménem, a to zrychlením distribuce a globalizováním trhu.

V tomto kontextu si dovolím ještě dvě poznámky. Křesťanská literatura zažívá bezesporu velký a rychlý rozvoj a jednoznačně ukazuje, že má současnému světu co říci. Přitom sleduje dvě linie, které se jeví jako podobně důležité – jednak jsou zde autoři, kteří dávají širokým vrstvám čtení relativně nenáročné a populární (např. již zmiňovaný T. Halík), a pak jsou zde ti, kteří přinášejí nové pohledy, zpracovávají opomínaná témata a usilují o hlubší rozvoj teologie či křesťanské filosofie (namátkou mne napadají C. V. Pospíšil, E. Krumpolc či J. Sokol). Ti nikdy nebudou vést žebříčky popularity, ale jejich význam je stejně velký jako těch prvních.

Druhá poznámka se týká změny DPH na knihy, která dle mého soudu našemu knižnímu trhu jen prospěje. Odstraní totiž diskriminaci knih elektronických, které dnes ve sníženém pásmu nejsou. ČR je jednou z podstatně slabších zemí v rozvoji právě ebook, neboť je (nejen) vydavatelé i zákon přehlíželi a pro rozvoj moderního knižního trhu i literatury se jeví toto vyrovnání pozic jako nezbytné.