Seznamka
Na dva tisíce francouzských postgraduálních studentů dějin středověku bylo minulý měsíc proti své vůli zataženo do akademického skandálu. Dostali totiž v rámci klíčové zkoušky analyzovat text z 15. století, avšak záhy vyšlo najevo, že jde o text ze století dvacátého. „Neodpustitelného a ničím nepřekonatelného omylu“ se přitom dopustily údajné autority v oboru medievistických studií. Akademické špičky se nakonec rozhodly akceptovat výsledky zkoušek, jako by šlo o text pravý, takže se kredity získané při kontroverzní zkoušce započítají do závěrečných výsledků. Píše o tom francouzský list Le Monde.
Studenti obdrželi v rámci zadání text, který měli analyzovat a posoudit. Test se konal v rámci akademické státní zkoušky, což je postgraduální meta, podle jejíhož výsledku se vybírají vysokoškolští a středoškolští učitelé. Adepti dostali údajně autentický deník účastníka Kostnického koncilu, který se konal v letech 1414 až 1418 a měl ukončit západokřesťanské schizma, kdy o pontifikát soupeřili papežové Řehoř XII. a jeho avignonský sok Benedikt XIII. Koncil, který nakonec problém vyřešil volbou nového papeže Martina V., je znám především upálením českého reformátora mistra Jana Husa, jednoho ze zakladatelů reformace. Důvodem byl nesouhlas koncilu s učením Johna Wyclifa. Hus byl popraven 6. července 1415, pro zastávání jeho učení byl 30. dubna 1416 odsouzen a popraven též Jeroným Pražský.
Mistr Jan Hus na hranici v Kostnici 1415, obraz Kamila Vladislava Mutticha
Studenti byli v zadání informováni, že text sepsal tajemník prominentního katolického filozofa, teologa, kancléře na Sorbonně a velkého nepřítele husitství Jeana Charliera de Gersona. Ve své době to byl možná nejvýznamnější teolog Evropy. 21. ledna 1415 dorazil na Kostnický koncil, kam přinesl vlastní soupis 20 Husových bludných článků. Hus je však označil za lživé. Spisek jeho údajného kancléře však napsal v roce 1964 belgický historik Palémon Glorieux, který se ovšem nijak nesnažil vzbudit dojem, že jde o pravý text – naopak, ke svému autorství se vždy otevřeně hlásil. Zadavatelé zkoušky to však zjistili příliš pozdě. Belgičan v jednom ze svých textů napsal, že se nikdy nepodařilo získat autentický záznam z koncilu, a proto se rozhodl vytvořit fiktivní deník Gersonova sekretáře.
V jednom katolickém historickém magazínu uvedl, že text je stylem zcela moderní, a také myšlení autora nelze označit za středověké. Omyl se podařilo zjistit až poté, co měli studenti zkoušku dávno za sebou. Hanba padla na dvojici historiček, které text vybraly ke zkoušce – Catherine Vincentovou a Denyse Richeovou. Podle francouzské akademické obce obě badatelky totálně selhaly. Text, který daly studentům, totiž není ničím jiným než romantickou hříčkou a pokusem o analogii s Druhým vatikánským koncilem, který skončil v roce 1965. Navzdory nesporné kvalitě nemá nic společného se středověkým uvažováním, ani s Kostnickým koncilem. Ten byl nakonec úspěšný ve svém cíli obnovit církevní jednotu, nedořešil však otázky ohledně církve a svátostí a selhal v otázce významné reformy církve.
Omylu si jako první povšimla Sylvestre Huetová, která na něj upozornila na svém blogu na webových stánkách levicového deníku Libération. Navzdory skandálu se francouzské ministerstvo školství rozhodlo v zájmu rovného přístupu ke kandidátům oznámkovat test a výsledky započítat, a to i přesto. že podle mluvčího resortu neměl text žádnou historickou cenu. Profesorky, které se chyby dopustily, odmítly záležitost komentovat. Přesto někteří studenti dokázali nalézt na skandálu i pozitivní pohled. „Možná to naše nafoukané profesory trochu polidští. Během ústích zkoušek se chovají tak povýšeně, že se to chvílemi nedá vydržet. Teď jim možná spadne hřebínek,“ napsal jeden student na svém blogu.
Rostislav Matulík je spolupracovníkem Českého rozhlasu 6 (www.rozhlas.cz/cro6)
