Vídeňský kardinál Schönborn vyslovil koncem ledna myšlenku, že společenské změny v Evropě v posledních desetiletích si žádají i jiný druh církve. Kardinál novinářům řekl, že církev, na kterou byli Rakušané z dřívějška zvyklí, „je již minulostí“ a vývoj bude směřovat jiným směrem. „Nadešel čas k tomu, abychom se postavili společenským změnám čelem a brali je na vědomí více než kdy předtím.“ Podle Schönborna tkví současná výzva pro církev v porozumění myšlence svobody. Druhý vatikánský koncil naznačil, kde a jaké bude místo církve v moderní nezávislé společnosti, ale obrovské množství práce na změně povahy tradiční církve je stále před námi.

Církev jako jeden z hráčů

Schönborn„Žijeme ve svobodném kulturním prostředí, což je dobré, protože jsme-li svobodní, nejvíce se přibližujeme Božímu obrazu. Stav svobody je nejlepší počáteční bod na cestě za přesvědčivou, věřící a silnou budoucí církví. Za církví, která bude jiná než na jakou jsme byli doteď zvyklí.“ Kardinál dále poukázal na skutečnost, že v nezávislé společnosti s celou škálou možností bude církev pouze „jeden z řady hráčů“. Hlavní úkol pro církev tedy spočívá ve snaze získat jednotlivce pro víru a tím pro svobodu v Kristu. Dále také vyzdvihl důležitost evangelizace v dnešní době a naznačil kroky, které jeho arcidiecéze v tomto směru již podnikla a které mají jeho myšlenku „misijní činnosti na prvním místě“ uvést do praxe.

Ačkoliv si vídeňská arcidiecéze, patřící k největším v Evropě, zachová svoji tradiční podobu s farnostmi, tyto farnosti by se měly plošně zvětšit a zároveň strukturálně „zeštíhlit“. Církve by měla zaměřit svoji pozornost na oblasti, ve kterých svoji působnost rozšiřuje a upevňuje, jako například v církevním veřejném školství. Zde stoupl v posledních letech počet žáků až trojnásobně. Jako další pozitivní příklad uvedl kardinál zdvojnásobení objemu práce Charitasu nebo rapidně se zvyšující oblibu církevních poutí. Zdůraznil také nutnost propojení rakouských evangelizačních projektů s projekty a organizacemi v zahraničí.

Realita nedává na vybranou

„Proměna církve pro mne jako pro odpovědného arcibiskupa není triviální záležitostí“, řekl dále kardinál novinářům. „Znamená to říci sbohem církvi mého dětství, která je mému srdci tolik blízká. Realita nám ale nedává na vybranou.“ Silná pozice katolické církve byla v Rakousku v polovině 20. století brána většinovou společností jako samozřejmost. Její autoritu zpochybňoval málokdo a většina katolíků chodila na mši každou neděli.

Proti některým změnám v církvi, které se snaží prosadit kardinál Schönborn, ale vystupuje početné uskupení kněží a řeholníků sdružených v Iniciativě rakouských kněží. I oni mají co říci ke změnám uvnitř rakouské církve. Jako „konstruktivní základ pro dialog“ uvítal president Rakouské biskupské konference oficiální prohlášení proreformní Iniciativy rakouských kněží ze začátku února. Prohlášení nese název „Za církev důvěryhodnou“ a je v něm vypsáno a zdůvodněno 5 základních bodů, na kterých se Iniciativa čítající na 400 duchovních se zatím nemůže shodnout s vedením rakouské církve.

Členové Iniciativy v prohlášení uvádí, že jako kněží odmítají sloužit v několika farnostech najednou, protože „tímto způsobem se z nás stávají pendlující celebranti udělující svátosti a na naši další práci a služby v našich farnostech tím nezbývá čas". Duchovní v prohlášení také odmítají požadavky na sloužení „stále většího počtu mší“ o víkendech. Podle jejich názoru se tím z bohoslužby stává „povrchní rituál“.

Iniciativa věří, že nedostatek kněží v Rakousku se nevyřeší spojováním a rušením farností. Místo toho by se podle nich měla změnit „nebiblická“ pravidla pro přijímání nových kněží do jejich povolání. Tento požadavek je stejný s tím, jenž Iniciativa zveřejnila minulý červen ve své „Výzvě k neposlušnosti“. Jedná se o možnost kněžské služby pro ženaté muže a zahájení diskuse o možnosti zpřístupnit kněžské povolání ženám.

V dokumentu z minulého týdne vidí také Iniciativa problematicky „stále větší administrativní břemeno, které je na duchovní ve farnostech kladeno, čímž se vytrácí čas pro jejich duchovní činnost a život.“

V posledním bodě členové Iniciativy vyslovují svůj odpor k tomu, že se v církvi k rozvedeným a znovu sezdaným laikům, k partnerům stejného pohlaví a k duchovním, kteří poruší slib celibátu, přistupuje „příliš tvrdě“.

Ve své odpovědi na prohlášení Iniciativy vídeňský kardinál Schönborn pro rakouskou katolickou tiskovou agenturu Kathpress uvedl: „Tím, že se poslední stanovisko Iniciativy zaměřuje na podmínky práce kněží ve farnostech, se její představitelé pouze snaží dosáhnout konfrontace. I když každý vidíme řešení stávající situace rozdílně, je tu stále prostor pro konstruktivní dialog.“

Kardinál Schönborn a další rakouští biskupové se teprve nedávno vrátili z Říma, kde o situaci v rakouské církvi referovali různým představitelům vatikánské kurie.

Autor: Christa Pongratz-Lippitt, z angličtiny přeložil Jiří Procházka

Foto: Flickr.com