Seznamka
Rakouský kněz Helmut Schüller spolu s 300 dalšími rakouskými kněžími vydal 19. června minulého roku manifest "Výzva k neposlušnosti" vůči vatikánské kurii a papeži. Trvalo skoro rok než se tato výzva dostala i k uším papeže Benedikta XVI. Při tradiční mši na zelený čtvrtek v bazilice sv. Petra za účasti 3.000 kněží z celého světa vyslovil papež svou kritiku na adresu Iniciativy farářů a zeptal se: "Je neposlušnost cestou?"
"Reakce na papežova slova lze chápat velmi diferencovaně," odpověděl na otázku rakouského redaktora na náměstí sv. Petra v Římě jeden německý kněz, který se mše s papežem zúčastnil. "Říci, že kritizoval by bylo strašné zjednodušení celé problematiky, slova kázání vnímám spíše jako starost Benedikta XVI. o církev dnes a její snahu po znovuobjevení vlastní životní dynamiky a pohybu. Diskuse o požadavcích rakouské výzvy bude ještě napínavější, neboť díky reakci papeže se stala dnes celosvětově známou. Je to její velký úspěch," řekl komentátor z Říma.
Kardinál Schönborn v reakci na papežova slova řekl: "Je to povzbuzení pro církev v Rakousku. Zároveň však papež položil i několik vážných otázek." Iniciativa rakouských farářů byla reakcí papeže "angenehm überrascht" (příjemně překvapená), citoval rakouský televizní komentátor slova Helmuta Schüllera. Členové výzvy pozitivně reagovaly i na to, že Benedikt XVI. nepoužil žádnou disciplinární hrozbu. Redaktor televizní stanice ORF Zib 2 Tarek Leitner 5. dubna natočil rozhovor s Helmutem Schüllerem v jeho farnosti Probstdorf po skončení jeho večerní mše.
Pane Schüllere, jste příjemně překvapený z reakce papeže. Není však vaše radost příliš velká, když slyšíme o tom, že papež ani o milimetr neustoupil?
Nejdříve se musíme podívat odkud jsme přišli a jaký kus cesty už máme za sebou. Když jsme na samém začátku naši Iniciativy farářů začínali, vyčítali nám, že už nepatříme do církve, že iniciujeme rozkol, že nás exkomunikují a mnozí to dodnes požadují. O tom dnes však už není řeč, ani o tom, že je to jen pár bláznů z Rakouska, kteří by chtěli mít svou vlastní církev. Mezitím se hodně událo. Dnes je jasné, že lid Boží, lidé z farností, farní rady a mnozí jiní jsou v obrovské většině na naší straně a podporují naše požadavky. Propojení v Rakousku, ale i za hranicemi je stále větší a dnes se už nemluví o sankcích či zákazu, ale reakci papeže vnímám jako kladení otázek...
Přesto však papež říká: "Neposlušnost není cestou" a odmítá vaše požadavky. Není to cosi jakoby takový povzdech či nádech čerstvého vzduchu, ale v podstatě se i tak nic neděje?
Pokračujeme dále jako kdyby se nic nestalo. Papežova slova o tom, že církev nelze měnit samozřejmě nebudeme akceptovat, neboť církev se vždy v historii měnila a lidé měli vždy své vlastní schopnosti a sílu nepřijímat jen slepě to co jim bylo nařizované shora. Budeme nadále diskutovat. Jsme na cestě a na této cestě je důležité ukázat odvahu.
Nepodvádíte sami sebe či jiné, když si myslíte, že církev by mohla být cosi jako demokratické společenství? Vždyť v určitém smyslu papež nepřímo poukázal na svou vlastní neomylnost.
Všechny ty, kteří vsadily na naději musíme pozvat na dlouhou cestu trpělivosti a vytrvalosti.
Jak myslíte, že zapůsobí tato papežova řeč na rakouské biskupy?
Myslím, že i biskupové si uvědomí, že papež vidí, že máme v církvi místo, a že otázky, které jsme mu adresovali, nebyly odmítnuty, ale staly se legitimními, protože si děláme starost o budoucnost církve. Proto doufám, že i biskupové, jeden či druhý, s námi začnou otevřeně hovořit o svých problémech, a že i lid Boží, laici, budou mít se svými požadavky zastoupení mezi církevními hodnostáři. My nejsme samozřejmě v žádném případě jediní, ani sami, kdo bude tyto požadavky nadále prosazovat. Potřebujeme odvážné vystoupení jiných věřících - laiků, ale i biskupů, kteří se přidají na naši stranu.
Kardinál Schönborn říká sice na jedné straně o "Povzbuzení pro rakouskou církev" no a na druhé straně tím pravděpodobně myslí "svou" církev, ne tu, kterou reprezentujete vy...
Církev v Rakousku vede živé diskuse. V cizích zemích nás obdivují za to, že u nás v církvi živě diskutujeme o všem. Možná to bylo míněno tak, že máme takto pokračovat dál a že se přidají také ostatní země. Neboť tyto diskuze nevyvolává jen naše iniciativa, ale také "Wir sind Kirche" a jiná reformní hnutí. Za posledních 40 - 50 let bylo v Rakousku již mnoho osobností, kterým ležela obnova církve na srdci.
Přesto se vás musím zeptat, jestli to neinterpretujete příliš pozitivně. Nedávno vás obvinil biskup Egon Kapellari ze šíření rizika rozkolu, dnes zase kardinál Schönborn. Zdá se, že všichni rakouští biskupové se dívají na vaši iniciativu stejně.
Ano, ale mezitím si museli i rakouští biskupové uvědomit, že o rozkolu není žádná řeč. Ten, kdo neustále mluví o rozkolu, by se měl sám sebe zeptat, jestli on nerozděluje. My lidí sjednocujeme, přicházejí k nám stále noví a noví lidé, kteří nám říkají, že už chtěli odejít (vystoupit z církve), ale díky nám se rozhodli, že zůstanou, že stojí za to bojovat s takovou a o takovou církev - to přece není žádný rozkol! Denně se setkáváme s lidmi a diskutujeme s nimi o jejich problémech. V tomto dialogu budeme pokračovat, neustoupíme ani o krůček dozadu a jsem přesvědčen, že si tak získáme nejen řadu dalších a nových sympatizantů, ale že i naše požadavky budou stále více akceptovatelné.
Jak daleko se vám podařilo propojit celosvětově?
Ano, pokročili jsme, jde to sice pomalu, neboť v mnoha zemích tradice diskusí, tak jak je tomu v Rakousku, neexistovala. Máme už stále více signálů z různých zemí světa: z Německa, Irska, Francie, mezitím i ze zemí východní Evropy, Jižní Ameriky, Austrálie, ba dokonce se k nám hlásí i jednotliví kněží z Afriky a z Asie. Zde by někdo mohl namítat, že v těch vzdálených zemích nemají naše požadavky opodstatnění. To však není pravda. Dosvědčují nám to stále více kněží a věřící z těchto zemí a dodávají, že i když ne všechno je u nich tak jak u nás v Rakousku, jednoho dne i oni budou v naší situaci a zcela jistě budou muset řešit to, co teď řešíme my . To nás samozřejmě sjednocuje a zároveň je to pro nás důkaz, že všechny tyto otázky jsou reálné a ne výmysl fantasty.
Text byl převzat se svolením ze stránek slovenského Teologického fóra - Teoforum.sk.
