Majetkové vypořádání státu s církvemi bylo tématem diskusního fóra, které se uskutečnilo v úterý 17. dubna v pražském žofínském paláci. Debaty se za církve spolu s kardinálem Dominikem Dukou zúčastnil předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml, stanovisko ministerstva kultury vysvětlovala šéfka resortu Alena Hanáková, o ekonomických aspektech vyrovnání státu s církvemi hovořil ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Jiří Schwarz. Diskuse se zúčastnili též poslanec za vládní ODS Marek Benda a senátor za opoziční ČSSD Jiří Dienstbier.

Ministryně kultury Alena Hanáková ve svém vystoupení vypočetla negativní dopady, jaké by pro Českou republiku mělo případné zmaření majetkového vyrovnání státu s církvemi. V této souvislosti mimo jiné připomněla, že by se obce nemohly náležitě rozvíjet, neboť by zůstal blokován církevní majetek, který se nalézá na jejich území a dodala, že z dlouhodobého hlediska by vzrůstaly náklady státu na chod církví, protože ty by byly i nadále financovány ze státního rozpočtu. „Nelze pominout ani reputaci naší země v zahraničí, když naše země není schopna vyrovnat se s totalitní minulostí,“ varovala také ministryně, podle níž by církve svůj majetek stejně nakonec získaly nazpět, a sice soudní cestou.

To by mohly podle Ústavního soudu, stát by podle vlády musel navíc zaplatit náklady na vleklá soudní řízení.

Taková možnost by se však nelíbila kardinálu Dominiku Dukovi: "Přiznám se, že kdyby k této situaci mělo dojít, a měl bych si představit, že budu soudně vymáhat od několika tisíc rodin v Praze odškodnění, tak budu volit cestu svého předchůdce svatého Vojtěcha. Církve nepřistoupí na takovýto způsob, aby jedna nespravedlnost byla nahrazována ještě horší nespravedlností," prohlásil kardinál Duka. 

Vláda navrhla normu, podle níž má stát na základě dohody se 17 církvemi vyplatit od roku 2013 postupně 59 miliard korun navýšených o inflaci. Církve též mají dostat zpět 56 procent majetku. Norma, která je nyní ve sněmovně, také počítá s ukončením placení církví ze státního rozpočtu. Kardinál Miloslav Vlk po fóru uvedl, že církve jsou placeny "přes státní rozpočet z výnosů vlastního majetku, který stát držel v rukou". Ministryně kultury Alena Hanáková v debatě řekla, že duchovních přibývá, takže rostou i náklady na mzdy.

Duka zdůraznil, že současný návrh zákona je kompromisem vzešlým z dlouhých jednání, a nikdo proto nemůže být plně spokojen. "Víme, že hospodářská krize není na jedno volební období, ale problémy konzumní společnosti nás budou všechny pronásledovat nejméně dvě desetiletí a je otázka, zda (je) vůbec starý kontinent vyřeší..., nechci strašit, ale je to skutečně závažná věc," uvedl Duka.

Kardinál dnes dále uvedl, že například rozpočet římskokatolické církve je srovnatelný s rozpočtem Národního divadla nebo jednoho fotbalového klubu. "Jestliže budeme diskutovat o tom, kolik kdo má stoupenců nebo zájemců, tak je zapotřebí říci, že týdně sleduje náboženské obřady... minimálně půl milionu obyvatel, fotbalových zápasů 250.000, pokud to není mistrovství světa," dodal. 

S navrženým zákonem nesouhlasí ČSSD a KSČM. Sociální demokracie se zamýšlí nad tím, zda by nebyla vhodná jiná forma církevního narovnání. "Je představitelná jak zcela naturální restituce nebo naopak čistě finanční odškodnění nebo kombinace těchto principů...nebo stejně tak například možná varianta veřejnoprávního fondu," uvedl na Žofíně místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier.

Takovou představu ale církve opakovaně odmítají, mimo jiné i proto, že takový „fond by byl sebepožíračem výnosu, protože by musel zaměstnávat velké množství lidí,“ jak uvedl na Žofínském fóru kardinál Dominik Duka.

Materiály ČTK a ČBK zpracoval -juml-