Východní Německo - nejateističtější země světa

Česko již není na špici světového ateismu

Praktická víra / Rostislav Matulík / 2. května 2012
 Tradičně a poněkud mechanicky se pořád dokola opakuje, že Česko patří k nejnenáboženstějším zemím světa. „Pokud však existuje sekulární severní pól planety, pak leží v bývalé Německé demokratické republice,“ píše magazín Spiegel s odvoláním na americký sociologický průzkum.

I v těchto bezbožných spolkových zemích však víra roste mezi staršími generacemi,“ poznamenává týdeník. Podle Spiegelu je na území komunistické NDR i dvacet let po pádu berlínské zdi zřetelně cítit, že protináboženská propaganda východoněmeckého režimu byla mimořádně úspěšná. K víře v Boha se tam přihlásilo v nejnovějším průzkumu pouhých 13 procent obyvatel. 

To je nejméně z 30 sledovaných zemí, které zkoumali američtí odborníci. Jejich zpráva s názvem Víra v Boha napříč zeměmi a časem byla zveřejněna tuto středu. Vypracovalo ji Národní středisko pro výzkum veřejného mínění z Chicagské univerzity. Šest spolkových zemí, které tvoří bývalou NDR, mají také zdaleka nejvyšší procento deklarovaných ateistů – dvaapadesát procent. Na opačném pólu se nacházejí Filipíny, nejnáboženštější ze zkoumaných zemí, kde je necelé jedno procento ateistů. V bývalém Západním Německu se k ateismu přihlásilo 10,3 procenta respondentů, což je ostrý kontrast s východem sjednoceného Německa. Ve Spojených státech, které mají mezi nejrozvinutějšími zeměmi planety nejvíce věřících, se k ateismu přihlásily jen tři procenta lidí. 

Nejvíce ateistů jsme registrovali v bývalých socialistických a severozápadních zemích Evropy,“ napsal autor studie Tom Smith. „Naopak minimum ateistů a vysoké procento věřících mají katolické země, zejména v rozvojovém světě. K nim je třeba připočíst Spojené státy, Izrael a pravoslavnou část Kypru,“ dodal statistik. Velké rozdíly panují také mezi bývalými sovětskými satelity – zatímco bývalé Východní Německo je na špici ateismu, v Polsku dokázala katolická církev nápor sekularizace výrazně omezit. 

Studie rovněž zjistila, že religiozitu společnosti může posilovat soupeření různých náboženství či dlouhodobý konflikt. Platí to pro Izrael, kde existuje značné napětí mezi judaismem a islámem, a také pro Kypr, který je etnicky rozdělen mezi pravoslavné Řeky a muslimské Turky. Co se Spojených států týče, tam sice obdobný konflikt chybí, ale k vysokému počtu věřících přispívá silná náboženská konkurence nejrůznějších skupin, upozorňují badatelé. Nynější dokument zapracoval také data z průzkumů, provedených v 30 zemích v letech 1991,1998 a 2008. Respondenti dostali otázku, jak moc věří v Boha, jak se jejich víra měnila v průběhu času a zda věří v osobní božskou bytost. Z poslední otázky vyplynulo, že v bývalém Východním Německu věří v Boha, „který se stará o každého člověka na světě“, pouhých osm procent lidí, zatímco na Filipínách je o tom přesvědčeno 92 procent obyvatel. 

Průzkum dále zjistil, že celosvětově víra mezi lety 1991 a 2008 poklesla, ovšem s několika výjimkami. Náboženství je zřetelně na vzestupu v Rusku, Slovinsku a Izraeli. V devětadvaceti ze třiceti zemí také šetření ukázalo, že s přibývajícími lety se lidé více obracejí k Bohu. Platí to i pro bývalou NDR, i když tam nejde o nijak dramatický růst. V průměru se však religiozita zvedla u respondentů mezi sedmadvacátým a osmašedesátým rokem života o dvacet procent. „Nepochybně to souvisí se závěrečnou fází života,“ konstatuje zpráva. Experti dále konstatují, že náboženskost se v různých zemích zásadně odlišuje a nelze předpokládat, že by v dohledné době došlo k sjednocení trendů, ať už růstu či poklesu víry, konstatuje Spiegel. Pravděpodobně jediným státem, který se ústavně definoval jako ateistický, byla komunistická Albánie. Podobná situace panuje i v Severní Koreji, o tamních poměrech však nemáme dostatek informací. 

Ateismus je v Česku v porovnání s ostatními zeměmi Evropy velmi vysoce zastoupen. Příčiny současného stavu jsou mnohé, ať již je to dědictví z časů komunistického režimu, tak odpor ke katolické církvi po vzniku první republiky, za které byla církev do jisté míry považována za symbol starého mocnářství. Podle sčítání lidu v roce 2011 se v Česku 34,2 procent obyvatel k žádné víře nehlásí, což je podle odborníků překvapivý trend. Na 13,9 procent obyvatel se hlásí k nějaké konkrétní církvi, 6,7 procent se hlásí k víře bez konkrétní církve, jedna setina procenta se výslovně hlásí k ateismu, ale plných 45,2 procent lidí údaj vůbec nevyplnilo, což zásadně snižuje význam šetření. 

Rostislav Matulík je spolupracovníkem Českého rozhlasu 6 (www.rozhlas.cz/cro6)

foto: wikipedia.org

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:


 

Související zprávy a články


Diskuze k článku

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?

Festival United 2017
Timotej.cz

 

Bankovní spojení

Nový účet bez poplatků: 2900316130/2010 Starý účet 267841001/5500 stále platí.

Rubriky

Anketa

Mají se křesťanské církve podílet na duchovním programu při Prague Pride?
Ano
26%
 
Ne
69%
 
Nevím
5%
 
(Počet hlasů celkem: 174)