Tvrzení proti tvrzení. Tak by se dala popsat mediální výměna názorů mezi respektovaným italským vatikanistou Sandrem Magisterem z týdeníku L’Espresso a bývalou ekonomkou Trnavské arcidiecéze Annou Húčšavovou.

Před dvěma týdny Sandro Magister publikoval článek Případ "biskupa s lidskou tváří" odmítnutého papežem, v němž citoval ze závěrečné zprávy apoštolské vizitace, která v lednu prověřovala působení arcibiskupa Bezáka. Právě zjištění vizitátora, litoměřického biskupa Jana Baxanta, měla vést k Bezákovu odvolání. “Nevím, odkud čerpal autor článku informace, když zpráva apoštolské vizitace je tajná,” reagovala pro Svet kresťanstva ekonomka Húčšavová.

Článek se podle ní pokouší zdiskreditovat odvolaného arcibiskupa a jeho bývalé spolupracovníky "ve snaze ex post obhájit před veřejností, že pro jeho odvolání byly opravdu vážné důvody". O omluvu za uvedení nepravdivých informací Húščavová žádala nejen autora, ale i vedení týdeníku L'Espresso. Část její reakce zveřejnil vatikanista Magister před dvěma dny v dalším článku. "Za zveřejnění nepravdivých informací se neomluvil, naopak, zveřejnil další nepravdivé informace," kritizuje Húščavová.

Nenávratný dluh

Podle zprávy z vizitace měl Bezák po propuštění všech administrativních pracovníků z éry svého předchůdce Jana Sokola svěřit "obrovský diecézní majetek" soukromým společnostem Ninety a Hanalex. Na obě společnosti, jakož i na samotnou ekonomku Húščavovou se Bezáka v květnu tázala Kongregace pro biskupy. Ninety a Hanalex měli podle zprávy citované Magistrem založit a vést Bezákovi přátelé - Ondrej Studenec a Anna Húčšavová. "Předtím byli zodpovědní za velmi špatnou správu majetku sousední Banskobystrické diecéze, v níž Bezák působil jako farář před povýšením na trnavského arcibiskupa," napsal Magister. V průběhu několika měsíců měly obě společnosti vytvořit dluh téměř 600 000 eur, který Svatý stolec označil za nenávratný.

Všechna tato tvrzení Húščavová odmítá. "Majetek Trnavské arcidiecéze se během působení arcibiskupa Bezáka zhodnotil... Ekonomická a personální racionalizace byla nezbytná a měla být provedena už dávno před nástupem Mons. Roberta Bezáka, " uvedla pro Svet kresťanstva Anna Húščavová. O nezbytnosti propouštět mluvil Bezák již krátce po svém nástupu v červnu 2009. Po rozdělení diecéze o rok dříve ubyly Trnavské arcidiecézi dvě třetiny kněží (v roce 2008 se Arcidiecéze bratislavsko-trnavská, dříve nazývaná trnavská, rozdělila na arcidiecézi bratislavskou a arcidiecézi trnavskou – pozn. red.) "Počet administrativních pracovníků však zůstal nezměněn. Tyto věci nebyly dořešeny dříve, přitom mohly a měly být. Musel jsem to udělat já, čímž jsem se dostal do negativní polohy, že propouštím lidí. Nepropustil jsem však dvě třetiny zaměstnanců arcibiskupského úřadu, ale jen polovinu," uvedl Bezák pro portál webnoviny.sk.

Na společnosti Ninety a Hanalex nebyl podle Húščavové převeden žádný majetek arcidiecéze. Stoprocentním vlastníkem "eseróčka" Ninety má být Trnavská arcidiecéze, která ji nezaložila jako soukromou, ale jako církevní společnost. Jejím smyslem nebyla správa církevního majetku, ale postupně měla "převzít roli poradce v oblasti dosahování co nejvyšších příjmů z majetku Trnavské arcidiecéze", která se tak chtěla připravit na "případný jiný model financování ve vztahu stát - církev".

Navíc nulový?

Společnost Ninety stála i za restaurací Galerie, kterou Bezákův nástupce, apoštolský administrátor Jan Orosch nechal zavřít hned po nástupu do funkce. "Na rozběh činnosti restaurace poskytla Trnavská arcidiecéze své dceřiné společnosti půjčku ve výši 60 000 eur, ne 600 000 eur, jako bylo uvedeno v článku," brání se Húščavová, podle níž měla být půjčka postupně splacena. Peníze na restauraci měly přitom být schváleny až 14. února tohoto roku, tedy po skončení vizitace.

Druhé "eseróčko" Hanalex fungovalo podle bývalé Bezákovy ekonomky ještě před jeho nástupem a diecézi za výhodnou částku poskytovalo poradenské služby. "Trnavská arcidiecéze společnosti Hanalex nikdy neposkytla žádnou půjčku a ani na ni nepřevedla žádný majetek," zdůraznila Húščavová, která podle vlastních slov nikdy nepracovala pro Banskobystrickou diecézi. "Uvedené skutečnosti se dají snadno dokázat na základě řádně vedených účetních záznamů."

Jak se Magister dopracoval k dluhu 600 000 eur v prvním, resp. 577 213,09 eur ve druhém článku, není Húčšavové jasné. Podle italského vatikanisty tato částka představuje čtvrtinu ročních příjmů Trnavské arcidiecéze. Fakta, která bývalá diecézní ekonomka uvedla, jsou podle něj Vatikánu známa, ale na jeho rozhodnutí neměla žádný vliv.

Trnavské peníze ve vatikánské bance

V obou svých článcích Magister zdůraznil, že důvody Bezákova odvolání nebyly jen ekonomického, ale i věroučného a disciplinárního charakteru. Italský vatikanista se však nevěnoval jen Bezákově, ale i Sokolově éře. Bývalý trnavský arcibiskup měl stejně jako jiní biskupové z postkomunistických zemí vložit část diecézních peněz do tzv. vatikánské banky. Vést jej k tomu měla nedůvěra k novým mocipánům. V rámci stabilizované společnosti však už Vatikán nepovažuje takový postup za ospravedlnitelný, tvrdí Magister.

Autor je odborným asistentem na Katedře žurnalistiky Filozofickej fakulty Katolíckej univerzity v Ružomberku. Spolupracuje s portálem Postoy.sk, deníkem SME, týdeníkem Týždeň a teologickou revue Nové horizonty. Je autorem populárního slovenského blogu o dění v církvi Svetkrestanstva.sk.