Většina Čechů očekává od církví hlavně poskytování duchovní opory a charitativní činnost. S návrhem na majetkové vyrovnání státu s církvemi ale souhlasí jen šestina veřejnosti, občané se totiž neztotožňují se zamýšlenou podobou návrhu. Dvě třetiny veřejnosti si navíc ani nemyslí, že by restituce zlepšily vnímání církví ve společnosti. Vyplynulo to ze zářijového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), jehož výsledky má ČTK k dispozici.

Potřebnost církví coby duchovní opory lidí vnímá 67 procent občanů, podle 59 procent je jejich důležitým úkolem péče o staré a nemocné a podle poloviny i o chudé. Dvě pětiny veřejnosti mají za to, že církve jsou potřebné pro dobrou morálku ve společnosti. Ale jen každý čtvrtý Čech soudí, že jsou potřebné pro správnou výchovu dětí nebo pro jejich vzdělávání.

Proti průzkumu z roku 1998 se mínění o církvích jako duchovní opoře nezměnilo, v ostatních oblastech však kleslo. Od roku 1993 se přesvědčení o jejich potřebnosti v oblastech péče o chudé, morálky ve společnosti a výchovy snížilo dokonce o téměř 20 procentních bodů.

O samotnou problematiku navrácení církevního majetku se zajímá 41 procent lidí, 58 procent nikoliv. Jen 16 procent lidí ale souhlasí s navrženým zákonem o majetkovém vyrovnání s církvemi, 65 procent s ním nesouhlasí.

Největší diskuse přitom u zákona vyvolává otázka, jaký má být rozsah vyrovnání. Nejvíce lidí, 63 procent, podle průzkumu souhlasilo s tvrzením, že se církvím nemá vracet nic nad rámec majetku vydaného v minulosti. Podle třetiny lidí by se jim mělo vrátit to, co jim bylo odňato po únoru 1948. Podle 12 procent by měly dostat i majetek zabavený před tímto datem. Téměř pětina občanů soudí, že by se jim měl vrátit veškerý dochovaný nemovitý majetek, a podle 17 procent by jim měla být vyplacena i finanční náhrada za nemovitý majetek, který už nelze vrátit.

Podle průzkumu se většině občanů nelíbí představa, že stát má vůči církvím finanční závazky a musí jim vyplácet peníze. Dvě třetiny dotázaných si myslí, že navrhované finanční náhrady jsou vysoké, že návrh neoprávněně zvýhodňuje církve proti ostatním restituentům nebo si církve mají peníze na svou činnost obstarávat samy. Naopak to, aby duchovní byli nadále placeni ze státního rozpočtu, podporuje jen každý pátý Čech.

Devětadvacet procent dotázaných si také myslí, že zabavení církevního majetku v roce 1948 bylo spravedlivé. Stejný počet lidí je zároveň přesvědčen, že vrácení takto získaného majetku je morální povinností české společnosti, opak si myslí 60 procent. Podle dvou třetin veřejnosti je navíc sporné, jestli církve majetek skutečně vlastnily.

Větší zájem o problematiku vrácení církevního majetku mají hlavně lidé starší 60 let, vysokoškoláci a ti, kteří nedůvěřují církvím a nesouhlasí s návrhem zákona o vyrovnání s církvemi. S návrhem častěji souhlasí věřící, důvěřující církvím a pravicově orientovaní lidé. Přesto i mezi věřícími je těch, kteří s návrhem souhlasí, menšina, dodalo CVVM.