Církevní restituce schváleny, zbývá podpis Klause

Na zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi se čekalo přes 20 let

Církev dnes / Česká tisková kancelář / 8. listopadu 2012
Sněmovna i napodruhé schválila církevní restituce. Koalice je dnes v noci prosadila přes odpor opozice a veto levicového Senátu. Církve by tak mohly od státu dostat zhruba polovinu nemovitostí, o které byly připraveny v komunistické éře, a finanční kompenzaci za nevydaný majetek. Opozice se pro tříhodinové debatě nakonec hlasování odmítla zúčastnit, její poslanci opustili jednací sál. Odmítavý postoj Senátu tak nakonec přehlasovalo 102 ze 103 přítomných poslanců, proti byl jen rebelující poslanec Radim Fiala (dříve ODS).

Osud zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi má nyní v rukou prezident Václav Klaus. Koncem srpna svůj podpis podmínil dodáním záruky, že při vracení majetku nebude prolomena restituční hranice 25. února 1948. Premiér Petr Nečas (ODS) ho už v září ujistil, že zákon vychází z už platných restitučních zákonů a období, na které se vztahuje, jasně vymezuje.

"Tento návrh zákona řeší bolestivý dvacetiletý problém a v dlouhodobém horizontu vyřeší nejenom vztah státu a církví, ale povede k faktické odluce církví od státu a povede v dlouhodobém horizontu k úsporám prostředků daňových poplatníků," řekl dnes Nečas novinářům. K případnému vetu prezidenta dodal, že Klaus jako politik ví, že se tato věc řeší 20 let, a tak k tomu bude přistupovat. "Mám pocit obrovského naplnění spravedlnosti. Sice pozdě, ale přesto se to podařilo," dodal ke schválení zákona ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Církve by od státu mohly dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Musely by ale prokázat, že na něj mají nárok a že jim byl zabrán v době mezi únorovým nástupem komunistů v roce 1948 a 1. lednem 1990. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně.

"Církve nedostanou 134 miliard takzvaně na ruku," uvedla k námitkám levice ministryně kultury Alena Hanáková (TOP 09). Opoziční poslanci přesto zákon označovali například za "krádež století" a vládní poslance obviňovali z vlastizrady a s kupčení s hlasy. Pro restituce zvedli ruku i Josef Dobeš, Jaroslav Škárka, Milan Šťovíček (všichni dříve VV) a Michal Doktor (dříve ODS), který se dohodl s koalicí na tom, že církve nebudou osvobozeny od daně za případný prodej vráceného majetku.

Kritici návrhu vytýkali, že náhrady jsou prý nadhodnocené až o 54 miliard korun. Podle ČSSD je cena za zemědělskou půdu nadhodnocena čtyřnásobně, cena za lesy až desetinásobně. Opozice zpochybňuje také rozsah vydávaného majetku. "Tuto lumpárnu nebudeme legitimizovat," uvedl k odchodu opozice předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik. Šéfka klubu VV Kateřina Klasnová následně neúspěšně žádala o dvouhodinovou pauzu na jednání frakce. Předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura totiž o požadavku nechal hlasovat, ač připustil, že je to neobvyklé.



Základní informace o majetkovém vyrovnání s církvemi:

- Restitucím církevního majetku se věnovaly prakticky všechny polistopadové vlády, byť k nim měly rozdílný přístup a dávaly jim různou prioritu. Například kabinet Miloše Zemana (ČSSD, 1998-2002) přišel s myšlenkou vytvoření fondu, do něhož by se majetek převedl a z výnosů by se hradilo fungování náboženských společností. Dohodu s církvemi se ale nalézt nepodařilo. K řešení problému s restitucemi nedospěly ani koaliční kabinety ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU (2002-2006).

- Nejblíže byla zatím majetkovému vypořádání s církvemi koaliční vláda Mirka Topolánka (ODS, 2007-2009), která v lednu 2008 schválila návrh, podle kterého by stát církvím vrátil třetinu majetku, dvě třetiny by tvořila náhrada ve výši 83 miliard korun, která by se vyplácela 60 let. I s úroky by částka činila asi 270 miliard korun. Paragrafované znění ztroskotalo ve sněmovně na odporu opozice a části poslanců ODS.

- K majetkovému vyrovnání s církvemi se v červnu 2009 vyjádřil i Ústavní soud. Ve svém nálezu v kauze žaloby o navrácení pozemků v Hradištku nedaleko Prahy řádu premonstrátů kritizoval nečinnost zákonodárců, kteří dosud nepřijali žádnou úpravu majetkového vyrovnání s církvemi. ÚS také dodal, že tuto mezeru v právním řádu mají zaplnit soudy při projednávání jednotlivých žalob a soudci by neměli žaloby formalisticky odmítat bez věcného projednání.

- Současná podoba majetkového vyrovnání se začala rodit po volbách v roce 2010, kdy se stala jednou z priorit rodící se koalice ODS, TOP 09 a VV. Loni v létě se pak vláda s církvemi dohodla na vypořádání, kdy bude vráceno 56 procent majetku, hlavně pole, lesy a rybníky, v celkové hodnotě 75 miliard korun. Sněmovna předlohu schválila v půlce července a dnes poslanci přehlasovali i senátní veto.

- Podle katolického arcibiskupa a předsedy České biskupské konference Dominika Duky získají 20 procent nekatolické církve a Federace židovských obcí, dalších 20 procent pak připadne klášterům, jež se podílejí na životě církve nejen v pastorační činnosti, a 60 procent římskokatolickým diecézím.

- Za ostatní majetek stát doplatí během 30 let 59 miliard (po započtení inflace by se suma měla vyšplhat na 78,9 až 96,24 miliardy korun). V roce 2030 by také mělo skončit financování církví ze státního rozpočtu, přechodné období, během něhož se bude postupně snižovat státní příspěvek, má začít příští rok.

- Proti vydání majetku se ale zvedla vlna nevole, a to nejen ze strany opozičních ČSSD a KSČM. Kritici s odvoláním na normy přijaté za Josefa II. například tvrdí, že církev ani před rokem 1948 majetek nevlastnila, ale pouze jej jako veřejnoprávní korporace spravovala; v nakládání s ním totiž byla omezena požadavkem státního souhlasu. Proti tomuto názoru stojí zejména argument, že jednotlivé církevní právnické osoby byly podle občanského zákoníku z roku 1811 uvedeny v pozemkových knihách jako vlastníci. O správnosti knih ale též existují pochyby.

- Terčem kritiky je také klíč pro vydání majetku nebo jeho ocenění. Sociální demokraté například při debatě v horní komoře uváděli, že náhrady jsou údajně nadhodnoceny o 54 miliard korun. Letos v říjnu pak ministryně kultury Alena Hanáková (TOP 09) napsala poslancům, že neexistuje žádný soupis majetku, který by měl být církvím v rámci restitucí vydán.

- Dlouhá léta se táhnoucí jednání o majetkovém vyrovnání přitom není důležité jen kvůli odluce církví od státu. Od počátku 90. let, kdy byla část majetku vrácena takzvanými výčtovými zákony, totiž platí omezení v nakládání s někdejšími církevními nemovitostmi. Kvůli němu mají potíže se svým dalším rozvojem stovky českých obcí. Premiér Petr Nečas (ODS) v této souvislosti hovořil o 1500 městech či vesnicích, které mají například ztížené možnosti územního plánování.




Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:


 

Související zprávy a články


Diskuze k článku

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?

Rodrigo koncert
Timotej.cz

 

Bankovní spojení

Nový účet bez poplatků: 2900316130/2010 Starý účet 267841001/5500 stále platí.

Rubriky

Anketa

Mají se křesťanské církve podílet na duchovním programu při Prague Pride?
Ano
28%
 
Ne
68%
 
Nevím
4%
 
(Počet hlasů celkem: 207)