Zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi bude platit. Prezident Václav Klaus jej nevetoval, ale ani nepodepsal. Jde o výraz mého distancování od předlohy, uvedl ve zdůvodnění, které ČTK poskytl prezidentův mluvčí Radim Ochvat. Klaus také poukázal na to, že nad schváleným řešením nepanuje konsenzus na politické scéně ani ve společnosti.

Prezident Klaus, Dominik Duka a Přemysl Sobotka spolu s účastníky svatovavřinecké pouti na Sněžku, ilustrační foto: Jan Uhlíř - Magazin ChristNet.eu

Předloha, která předpokládá naturální restituce a peněžité vyrovnání, nastoluje podle Klause nerovné podmínky v restitucích. "Církve oproti ostatním a na úkor ostatních zvýhodňuje," napsal prezident. Obává se kvůli tomu případného vzniku nových restitučních nároků.

Zákon vytváří podle Klause také precedens pro možné zpochybnění majetkových poměrů před únorem 1948. Prezident rovněž poukazuje na to, že peníze mají dostat i církve, kterých se zabrání majetků komunistickým režimem netýká. "To dokazuje, že zákon není restitucí, ale dotací církvím," tvrdí.

„Je to výraz mých osobních postojů i společenské atmosféry v naší zemi,“ napsal Klaus s ohledem na množství dopisů a emailů, které prý dostal od občanů a v nichž ho lidé žádali, aby zákon vetoval.

Se zákonem nesouhlasí i mnozí sympatizanti církví

„S konkrétní verzí zákona – pro leckoho možná paradoxně – nesouhlasí i mnoho těch našich spoluobčanů, kteří obecně s vydáním historického majetku církvím souhlasí a k církvím mají pozitivní vztah. Já jsem jedním z nich. Přesto jsem po dlouhém zvažování přistoupil k tomuto svému rozhodnutí,“ napsal.

Předloha, kterou vládní koalice protlačila ve Sněmovně navzdory senátnímu vetu, podle Klause přispěje k další politické polarizaci ve společnosti a může poškodit postavení církví.

Na druhé straně Klaus napsal, že příprava a přijetí zákona byly jedním z předem oznámených záměrů vládní koalice a že je předloha pro stabilitu kabinetu klíčová. "I proto nechci vrácením tohoto zákona Poslanecké sněmovně vyostřovat vztahy na politické scéně a vládu podrobovat dalším zkouškám," zdůvodnil Klaus to, že zákon Sněmovně nevrátil.

Katolická církev považuje zákon za zisk pro všechny občany, sociální demokracie chystá ústavní stížnost

Klausův krok komentoval na stránkách České biskupské konference generální sekretář ČBK Tomáš Holub těmito slovy: "Vážíme si úsilí všech, kteří jakýmkoli způsobem přispěli k definitivnímu přijetí zákona, o kterém jsme hluboce přesvědčeni, že je ziskem pro všechny občany České republiky. Katolická církev napne veškeré síly, aby o tom nyní nikoliv slovy, ale praktickými kroky a otevřeným způsobem přesvědčila i ty, kteří mají v současnosti pochybnosti," řekl.

Církve by od státu měly podle zákona dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Musely by ale prokázat, že na něj mají nárok a že jim byl zabrán v době mezi únorovým nástupem komunistů v roce 1948 a 1. lednem 1990.

Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace. Stát naopak církvím přestane hradit platy duchovních ve výši zhruba půl druhé miliardy korun ročně.

Platnost zákona by ještě mohla ohrozit ústavní stížnost, kterou chystají podat sociální demokraté. Napadnout chtějí údajnou nerovnost restituentů, proceduru schvalování předlohy i to, že peníze mají dostat i církve, které byly registrovány po roce 1948.

Plné znění Klausova rozhodnutí