Seznamka
Jan Kašper
Autor: archiv autora
I na tu světskou, kterou udělí pan prezident při odchodu ze své funkce. I na tu milost, kterou udělí nový pan prezident při svém nástupu. Milost je přece něco úžasného, je dobře, že tímto způsobem se i ateisté učí chápat, co je to nezasloužený dar. Porozumět tomu činí nejednou obtíž i křesťanům. Dost už naivity, chce se dodat. Avšak jsem o tom přesvědčen a to naprosto vážně. Shlédne-li suverén na mimořádnou sociální nebo osobní nouzi konkrétních provinilců, jde o krásný akt. Je to líc trestu. A jeho funkcí, jak se obvykle uvádí, je zadostiučinění pro poškozené, dále jejich zajištění, aby nadále společnosti neškodili, a konečně aspekt výchovný, či jak se říká „převýchovný“. Rubem milosti je trest. A vypití hořkého bolehoje až do konce může být ozdravné, stejně jako zničující. Pro trestané, stejně jako pro jejich manželky, děti, rodiče, jejich zázemí vůbec. Sama satisfakce se rychle vyčerpá. Potěší, je-li spojena s peněžní náhradou. Hororové bylo předvádění mistra kata nejen v dávnější minulosti, nýbrž i dnes. V USA se běžně podílejí na trestu smrti (ať už provazem, jedem, nebo elektrickým křeslem) veřejným sledováním příbuzní, blízcí oběti. Jejich satisfakce tak má být naplněna. Pokud jde o ochranu spoluobčanů před opakováním kriminální činnosti, ta může být snížena i jejich zdravotním stavem, ba nevyléčitelnou nemocí. Také léčením, zapojením se do pracovní činnosti i péče psychologů, ba i farářů. Nějakou úspěšnost to přináší, statistici by dodali přibližná data. Naopak ale i školení spoluvězňů přináší neblahé ovoce.
Vedle milosti je zde také plošná amnestie. Jak vidíme a je nám nyní ilustrováno, má nejedno úskalí. Může-li ovšem dle zákonů suverén propustit mnohé, nebo i všechny vězně, nic s tím nejspíš nenaděláme. Nemusí se nám to líbit, můžeme si postěžovat, nebo snad protestovat netykadlovým způsobem, a to je tak všechno. Příslušný, podivný článek zákona by museli pozměnit zákonodárci. Ať už jeho omezením, nebo vypuštěním ze zákona, či zrušením zákona vůbec. Kolektivní, plošné zrušení trestu je ovšem pozoruhodné. Nemá až tolik co do činění s milosrdenstvím a soucitem. Z takového omilostnění vyčnívá vůle suveréna, o níž není pochyb. Podíl další oprávněné osoby ponechme nyní stranou. Zrušení klasické „pouhé milosti“, a to i v jednotlivých případech, by nám ovšem dalo zapomenout na obsah milosti, její hloubku, teologizující obsah. A také na to, že i spravedlnost bývá slepá. Proto se na udělení milosti našimi prezidenty těším.
Jan Kašper je farářem Českobratrské církve evangelické v Brandýse nad Labem. Publikuje v církevním i denním tisku.
Články v rubrice Areopág vyjadřují osobní názory autora.
