Seznamka
Noční pohled na budovu Strakovy akademie - sídlo vlády České republiky
Autor: wikipedia/commons
Premiér Petr Nečas (ODS) podepíše dnes v poledne s představiteli 16 církví a náboženských obcí smlouvy o finančním vyrovnání. Na jejich základě Česká republika v následujících třech desetiletích církvím zaplatí desítky miliard korun, a naopak postupně sníží a nakonec zcela přestane vyplácet pravidelné roční příspěvky na činnost. /K podpisu již došlo -viz vydaná zpráva/
Smlouvy, které tento týden schválila vláda, podepíše premiér přes odpor opozice. Na zákon o církevních restitucích si stěžuje u Ústavního soudu a žádala odklad podpisu do doby, než soud o stížnostech rozhodne.
Podepisované smlouvy se týkají jen peněžní části restitucí. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají podle nich církve získat během 30 let celkem náhradu 59 miliard korun navýšených o inflaci. Část mohou dostat formou státních dluhopisů. Největší díl, 47,2 miliardy korun, připadá na církev římskokatolickou, kterou bude při podepisování zastupovat arcibiskup Dominik Duka. Ke společnému podpisu se jako jediná ze 17 církví, jichž se vypořádání týká, zatím nepřipojí Bratrská jednota baptistů.
Odpůrců výrovnání státu s církvemi je v ostatních církvích menšina. Článek kritizující dnešní podpis publikoval např. bývalý člen synodní rady Českobratské církve evangelické Miloš Rejchrt. Rejchrt zejména kritizuje, to, že evangelická církev by měla za odcizený majetek dostat mnohem menší částku. Velká část peněz pro nekatolické církve je ve skutečnosti velkorysý dar od Církve římskokatolické, která se 20 % svých oprávněných nároků vzdala ve prospěch jiných církví a náboženských společností. "V zákoně 428/12 Sb. se nikdo ničeho nevzdává, žádná církev žádné církvi nic nedává, nýbrž „roční splátku finanční náhrady vyplácí Ministerstvo kultury“ (§ 15 odst. 4), tedy český stát ze svého rozpočtu," uvádí Rejchrt. Darů se ovšem podle Rejchrta církev zříkat nemá, naopak, má je přijímat vděčně a vlastně jako jediný možný zdroj svého financování. Měla by je ale příjmout přímo od katolíků, nikoliv prostřednictvím zákona od státu. S tímto názorem na facebooku polemizuje pražský senior evangelické církve Roman Mazur, který tvrdí, že komunisté provedli tak brutální zásahy do vlastnického práva zejména katolické církve a na ochotě katolíků vzdát se části svého majetku ve prospěch ostatních církví nevidí nic nemravného a nemorálního. Ke zprostředkující roli státu mezi římskými katolíky a ostatními církvemi se ale přímo nevyjadřuje i vzhledem k tomu, že nejde o oficiální vyjádření, ale o osobní názor na sociální síti.
ČSSD žádá ústavní soud o zákaz podpisu
Poslanci ČSSD požádali Ústavní soud, aby předběžným opatřením zakázal dnešní podpis smluv mezi vládou a církvemi o peněžní části restitucí. Není ale pravděpodobné, že by soud ještě dnes rozhodl. Nejbližší zasedání pléna je v úterý, teoreticky by se ale soudci mohli sejít na mimořádné schůzi. O podání návrhu ČTK informoval generální sekretář soudu Tomáš Langášek.
Návrh podepsaný Lubomírem Zaorálkem dorazil k soudu ve čtvrtek večer. ČSSD argumentuje tím, že po uzavření smluv by soudní kontrola zákona o církevních restitucích byla už jen formálním aktem. O přezkoumání normy přitom požádali Ústavní soud jak sociální demokraté, tak Věci veřejné a komunisté. Pokud by soud předběžným opatřením nezakázal podpis smluv, měl by podle ČSSD zakázat alespoň jejich plnění, a to až do rozhodnutí o návrzích opozice na zrušení církevních restitucí.
O návrhu na předběžné opatření musí jednat plénum Ústavního soudu, které svolává a jeho agendu určuje předseda Pavel Rychetský. "Toho jsem o návrhu ihned informoval, plénum je svoláno (zatím) na úterý, návrh bude na jednání zařazen," řekl ČTK Langášek. Návrh už večer dostali k dispozici elektronickou poštou také všichni soudci. "Každý se s ním může ihned seznámit, případně iniciovat u předsedy mimořádné svolání pléna a zařazení na program," uvedl Langášek.
Podpisem smluv by se podle ČSSD fakticky naplnil zákon o církevních restitucích a jeho soudní přezkum by částečně ztratil smysl. "Aktivismus vlády spočívající v ignorování zahájených řízení u Ústavního soudu a její aktuálně uskutečňovaná opatření mají znaky svévole a narušují dělbu moci," stojí v návrhu na předběžné opatření.
Podle zákona může Ústavní soud předběžným opatřením přikázat orgánu veřejné moci, aby nepokračoval v určitém zásahu, pokud hrozí vážná škoda, újma, násilný zásah, případně pokud je ohrožen jiný závažný veřejný zájem. O předběžném opatření může soud rozhodnout v neveřejném jednání, v naléhavých případech si nemusí vyžádat ani vyjádření ostatních účastníků řízení. Opatření pozbude platnosti v okamžiku vyhlášení finálního nálezu Ústavního soudu v dané kauze - v tomto případě by to bylo rozhodnutí o návrhu ČSSD na zrušení církevních restitucí.
Proti podpisu jsou i Věci veřejné
Také Věci veřejné vyzvaly dopisem vládu České republiky, předsedu vlády a jednotlivé církve, aby nedošlo k uzavření smluv s církvemi do té doby, než bude Ústavním soudem rozhodnuto o podaných návrzích na zrušení části zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.
Věci veřejné odeslaly výzvu vládě ČR, předsedovi vlády a jednotlivým církvím ve věci „vytvoření podmínek pro řádné projednání návrhu na zrušení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi Ústavním soudem a k zabránění vzniku nevratných škod na majetku České republiky“. Předsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Klasnová ve stejné věci odeslala dopis předsedkyni Poslanecké sněmovny PČR Miloslavě Němcové. „Pokud dojde k uzavření těchto smluv 7 měsíců před konečným termínem pro jejich uzavření, dochází k faktickému popření smyslu kontroly zákona Ústavním soudem,“ argumentuje zástupce Věcí veřejných Otto Chaloupka. Vláda má totiž čas na uzavření smluv do 30. 9. 2013.
"Je naprosto jasné, že je to jen snaha o urychlené uzavření smluv. V momentě, kdy jsme sehnali dostatečný počet senátorů potřebný pro řádné podání ústavní stížnosti, ministerstvo kultury ihned rozeslalo návrhy smluv církvím. Je skutečně zajímavé, že vláda v některých případech dokáže jednat tak rychle, i přesto, že na to má sedm měsíců,“ říká Otto Chaloupka.
"Byly podniknuty kroky k urychlenému podepsání smluv ještě před rozhodnutím Ústavního soudu. „Případné poškození České republiky by tak bylo již nevratné. Pokud by Ústavní soud zrušil napadený zákon, jeho dopady by totiž již nebylo možné zrušit. To je zcela nehorázné obcházení zákona,“ shrnuje své argumenty Chaloupka.
Podle vlády podpisu smluv nic nebrání
Sám ministr financí Miroslav Kalousek (TOP09) ve středu na tiskové konferenci po jednání vlády uvedl, že není důvod s podpisem smluv váhat. Také místopředsedkyně vlády Karolína Peake (LiDEM) k tomu dodala, že sám Ústavní soud k tomuto kroku vládu vyzval a pokud nerozhodne jinak, není důvod cokoliv měnit.
