Bez míry a bez pokory

Vrahem z povolání - Utrpení soudce Karla Vaše
Autor: www.vrahem-z-povolani.cz

Do českých kin jde nový český dokument s názvem Vrahem z povolání – utrpení soudce Karla Vaše. Režie se ujal historik Pavel Paleček, který se dosud věnoval pouze orální filmové historii a na výsledku díla je to znát.

Jak na březnové premiéře filmu v Uherském Hradišti sdělil sám režisér v doprovodu dramaturga Jana Gogoly, základem filmu byl osmihodinový natočený rozhovor s bývalým prokurátorem Karlem Vašem (který následně zemřel v prosinci 2012).  Sám o sobě velmi cenný historický materiál mohl zůstat jako autentické svědectví pro další historické využití, nicméně pokušení „udělat film“ bylo pro tvůrce silnější. Vznikl 80minutový sestřih velmi nesoudržné konzistence.

Ne že by pohled do naší minulosti viděný skrze životní osudy různých tragických postav nebyl potřebný, ale pro pokusy tohoto druhu je vždy nezbytná dávka pokory, citlivosti a především emocionálního odstupu, který umožní alespoň zčásti objektivní historickou interpretaci. Prosté seřazení dějů a událostí tak časově a obsahově odlišných, jako je první světová válka, vznik republiky, německá okupace, poválečný odsun, doba 50. let, 60. léta a tzv. doba normalizace, ale nemůže vést k jinému konci, než je povrchní zjednodušení a nesourodá směs filmových týdeníků s inscenovanými dotáčkami ochotnicky ilustrující předem jasnou tezi vypravěče (a podbarvená čím jiným než sovětskou hymnou a internacionálou).

Je to škoda, protože i osudy nechvalně proslulého prokurátora Karla Vaše by si zasloužily pečlivější zpracování a zasazení do širšího historického kontextu českých dějin 20. století.

Ránu do týla nepodařenému filmu ale nakonec způsobila hlavně osoba moderátora či komentátora Davida Černého. Proč právě ten se ujal role historického interpreta ve filmu, není jasné. Kontroverzní umělec přistoupil ke své roli s hysterií a bojovnou rozevlátostí Che Guevary, takže v polovině filmu nevíme, zda se díváme na historický dokument, nebo spíše na propagační agitku sandinovských geril, Tamilských tygrů či italských Rudých brigád. Čistý revanšismus tvůrců je dovršen v rozhovoru se starými devadesátiletými muži, kteří se přiznávají, že chtěli svého stejně starého nepřítele Vaše nedávno zastřelit. Pokud naše historie klesla na takovou úroveň vzájemného vyřizování účtů, je to jednak o nějakých 60 let opožděná reakce, a jednak řemeslo, které jim nepřísluší.

Snad by výsledek filmu nebyl tak tristní, pokud by se tvůrci drželi třeba jen jedné historické epizody, ať už je to justiční vražda generála Píky nebo třeba Vašova role při krvavých zločinech při odsunu Němců v roce 1945 (hromadná vražda civilistů v Postoloprtech). Vašovo zachycené svědectví by tak na menším prostoru bylo možno lépe konfrontovat s jinými svědectvími a dochovanými historickými dokumenty, a výsledný tvar by nepůsobil schematicky a předpojatě. Nezbývá než čekat, až si vlastnosti, jako je střídmá míra a pokora osvojí i naše mladá generace filmových tvůrců.

Autor je filmový kritik a publicista