Seznamka
Odvolaný trnavský arcibiskup Róbert Bezák
Autor: Facebook.com
Do července 2012 netušil, kdo arcibiskup Róbert Bezák je, dnes mu věnuje zhruba dvě hodiny svého volného času denně. Kauza Bezákova odvolání z vedení trnavské diecéze vedla Miloslava Müllera k tomu, aby s jeho osobností více seznámil a založil web Robertbezak.eu, kde pravidelně shromažďuje informace, které se nejen kauzy Bezákova odvolání týkají.
Kdy a proč Vás napadlo web založit?
Do července 2012 jsem netušil, kdo je Róbert Bezák. Samotný akt odvolání arcibiskupa mi připadal zvláštní, natož pak, když jsem začal zjišťovat souvislosti a především objevovat jeho osobnost. Náš pan farář promine, ale nikdy jsem nikoho neslyšel mluvit o Bohu s takovým zapálením a přitom tak, aby mu porozuměli i lidé „zvenku“. Abych ostatním ušetřil čas, sepsal jsem na dvě stránky svou reflexi celé události včetně odkazů a 17. července ji pustil do světa. Překvapivě můj zájem o záležitost neklesal, jak tomu u mě bývá, ale ta věc pálila čím dál více. Pochopil jsem, jak rychle rozeslaný text zastarává, a toužebně jsem vyhlížel, až někdo vytvoří webovskou stránku. V den 20. výročí smrti kardinála Tomáška (4. srpna) jsem si uvědomil, že vyhlížet nestačí...
Kolik volného času této aktivitě věnujete?
To by byl asi dotaz spíše na moji manželku. Je to dosti nevyrovnané, podle času a sil, ale průměrně možná dvě hodiny denně. Většinu z toho zabere korespondence. V případě výrazných událostí je emailů tolik, že je nedokážu vyřídit a mnohé zůstaly z mé strany bez odpovědi, za což aspoň takto prosím o prominutí.
Setkal jste se někdy s arcibiskupem Bezákem osobně?
Jeden a půlkrát. Nejprve ono „půlsetkání“. Koncem srpna 2012 jsem se v Trnavě poprvé sešel s lidmi podporujícími pana arcibiskupa a při odchodu z restaurace jsem ho potkal takřka ve dveřích. Byl v Trnavě na výletě se svými rodiči a přicházel s nimi na oběd, proto jsem mu jen osobně předal dopis, který jsem doufal na Slovensku po někom doručit. V únoru 2013 jsem pak dostal pozvání od občanského sdružení Kampanila na jejich sympozium. Den před ním jsem strávil několik hodin s panem arcibiskupem při rozhovoru v úzkém kroužku jeho přátel a měl jsem tak možnost osobně zažít to, co z něj vyzařuje, např. při rozhovoru v pořadu Lampa: ono zvláštní spojení hloubky, otevřenosti, vnímavosti, odhodlání, bolesti i humoru.
S jakými ohlasy čtenářů jste se setkal?
V drtivé většině kladnými, vyjadřujícími vděčnost a podporu. Tou drtivou většinou myslím několik set osob. Asi deset lidí z obou stran korektně vyjádřilo svůj nesouhlas s mou aktivitou: tedy že dělám špatnou věc nebo že jsem naopak málo radikální; s těmi jsem se snažil o dialog. Z té první strany pak přišlo i několik emailů, na něž se nedalo odpovědět ne pro urážlivý obsah, ale protože adresa byla falešná.
Jakou má web návštěvnost?
Pokud se neděje něco závažného, tak cca 500 – 1000 návštěv denně. Unikátních přístupů bylo třeba za červenec necelých 10.000.
Odkud získáváte informace? Web provozujete sám?
Web provozuji sám, ovšem musím zmínit několik desítek lidí, kteří mi pomáhají zasíláním odkazů na zprávy, komentáře apod. Jsem rovněž v kontaktu s jednotlivci i skupinami lidí, kteří pana arcibiskupa Bezáka aktivně podporují, a snažím se získávat informace i od nich. Zachytil jsem tvrzení, že podporu arcibiskupu Bezákovi financuje šedá ekonomika – nu, na mě asi zapomněli.
Jak myslíte, že celý příběh arcibiskupa Bezáka dopadne?
Na Slovensku se tu a tam ozývají hlasy, aby se arcibiskup Bezák papeži „ospravedlnil“, což česky znamená omluvit. Nepřeji si nic jiného, pouze v českém významu toho slova (pro slovenské přátele: prokázat nevinu). Doposud k tomu nedostal příležitost. Jsem přesvědčen, že navzdory nejrůznějším dopisům, kterými „klepeme na Františkovu bránu“, náš papež František neví, jak moc je situace vážná a přitom jak moc se arcibiskup Bezák podobá tomu, o čem papež ve svých katechezích mluví. Nicméně arcibiskup Bezák bude rehabilitován. Jde jen o to – to říkám natvrdo – aby to nebylo až poté, co bude bezpečně mrtvý, jak se nám katolíkům v řadě případů stalo. My nepřestaneme volat po právu na obhajobu, bylo by však potřeba, aby se ozvali i ti, jejichž hlas je v církvi slyšet. Pravda totiž osvobozuje, a to i navzdory případnému pohoršení.
