Seznamka
Papež Pius XII
Autor: radiovaticana.cz
Papež František se chystá zpřístupnit tu část vatikánského archivu, která obsahuje dokumenty o činech katolické církve a jejích představitelů během druhé světové války. Pontifik chce konečně znát pravdu o tom, zda Pius XII. neignoroval genocidu židovského národa.
V rozhovoru pro britský nedělník Sunday Times to řekl papežův přítel, argentinský rabín Abraham Skorka. Pius XII. někdy bývá kritizován za to, že se nedokázal dost důrazně postavit proti nacistickému vyhlazení šesti milionů Židů. Rabín prý o problému obsáhle debatoval s papežem během jeho zářijového pobytu v Domě svaté Marty, kde nejvyšší představitel katolické církve bydlí.
„Papež trvá na tom, co říkal už jako kardinál, a jistě to uskuteční. To, o čem jsme spolu mluvili, bylo jen mezi námi, ale věřím, že on archivy otevře. František chce otevřít okno pro naději,“ uvedl Skorka, který je biofyzik a rektor Latinskoamerického rabínského semináře.
Vatikán se zatím k této věci oficiálně nevyjádřil. Podle komentátorů je ale možné, že papež oznámení o otevření archivů spojí s cestou na Blízký východ, během níž v květnu navštíví vedle Jordánska a Západního břehu také Izrael. Tam plánuje cestu do Jeruzaléma a Betléma.
Židé podle Sunday Timesů opakovaně naléhají na to, aby se vyjasnila role katolických hodnostářů během války. Bývalého pontifika, který vedl církev v letech 1939 až 1958, otevřeně kritizoval například židovský spisovatel a nositel Nobelovy ceny za mír Elie Wiesel a řada židovských rabínů.
Kontroverze kolem Pia XII. se silně rozhořela za éry předchozího papeže Benedikta XVI., který podnikl první kroky k jeho svatořečení. To Židy rozhořčilo a zpomalilo sbližování obou náboženství, které prosazoval zejména Jan Pavel II. Ten se jako vůbec první papež v roce 1986 pomodlil v synagoze. Teprve v roce 1993 byly obnoveny plné diplomatické styky mezi Izraelem a Vatikánem.
Židovské organizace včetně památníku holocaustu Jad Vašem vyzvaly církev, aby proces svatořečení Pia XII. zmrazila, dokud se nezávislí badatelé nepodívají do archivů. Vatikán naopak tvrdí, že válečný papež zachránil životy tisíců Židů, které nechal ukrývat v klášterech a konventech. Proti Hitlerovi prý veřejně nevystoupil z taktických důvodů, protože se bál nacistického zátahu na církevní útočiště.
Papež František měl ještě jako kardinál v Buenos Aires velmi dobré vztahy s tamními Židy. Pozorovatelé proto soudí, že se pokusí postavit židovsko-křesťanské vztahy na zcela nový základ. Se Skorkou také napsali společně knihu Na nebi i na zemi, v níž budoucí pontifik razantně podpořil otevření archivů.
„Neměli bychom se bát toho, co objevíme. Cílem je jen a jen pravda,“ napsal ještě jako kardinál Bergoglio. Autor knihy Hitlerův papež John Cornwell papežovu iniciativu přivítal. Stávající důkazy jsou podle něj příliš slabé na to, aby bylo možné Pia XII. prohlásit za „utajeného hrdinu“.
Pro dnešní židovské představitele je podle Sunday Times největším příslibem právě osobní přátelství papeže s rabínem Skorkou. Nikdy předtím neměl pontifik tak blízko k Židům, přičemž v případě Františka nejde o žádný kalkul – jeho vztahy jsou dobře dokumentované ještě z dob, kdy byl téměř neznámý.
„Do synagogy chodíval naprosto pravidelně. Jsme mu blízcí, protože má s židovským prostředím četné osobní zkušenosti,“ řekl týdeníku rabín Noam Marans, šéf mezináboženské sekce Amerického židovského výboru z New Yorku. Také Skorka s úsměvem přiznává, že když chodívali s Bergogliem do restaurace, budoucí papež mu pomáhal dodržovat rituální předpisy a upozorňoval ho, pokud některé jídlo nebylo košer.
Rostislav Matulík je spolupracovníkem Českého rozhlasu Plus (www.rozhlas.cz/plus).
