Seznamka
Papež František
Autor: Facebook.com / Don Guido Marini
Ve svých diplomatických aktivitách Svatý stolec propojuje realismus s neústupností při obraně principů. Také z tohoto důvodu se rýsuje návštěva íránského prezidenta u papeže nebo Františkova cesta na Srí Lanku. Jisté je však už jeho setkání s britskou královnou Alžbětou II. nebo papežova cesta do Turína v příštím roce.
„Církev ve svých dějinách považovala diplomacii za nástroj ve službách misijního poslání, pokud jde o její svobodu, náboženskou svobodu a mír ve světě,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro italský deník Avvenire designovaný kardinál Pietro Parolin, státní sekretář Svatého stolce. Za hlavního aktéra vatikánských diplomatických aktivit uvedl osobu papeže. Tento druh své činnosti vykonává především prostřednictvím pastorační služby, vlastních dokumentů, pohovorů, apoštolských cest, audiencí či různých setkání. Zároveň však platí, že on sám politiku nedělá, ale je především duchovním pastýřem, a to navzdory mnohým politickým implikacím evangelia. Potvrdil to taky arcibiskup Parolin, dle kterého „neexistují žádné jiné zájmy a strategie papeže a jeho reprezentantů, když vystupují na mezinárodní scéně“. Jako hlavní úkol vatikánské diplomacie označil Pietro Parolin budování mostů a prosazování dialogu a vyjednávání při řešení světových konfliktů.
Úspěšnost tohoto úsilí dokazují i aktuální vyjádření velvyslance Íránské islámské republiky při Svatém stolci Muhammada Tahera Rabbaniho. Zdůraznil stejnost pohledů Svatého stolce a Íránu na různé konfliktní situace ve světě, především na občanskou válku v Sýrii. Pro internetový portál Vatican Insider se Rabbani vyjádřil, že je papež „hrdinskou osobností“, od které íránský lid „očekává, že bude čelit utlačovatelům a mocným s Boží pomocí právě tak jako Ježíš Kristus“. Z tohoto důvodu naznačil, že „když nastanou příznivé okolnosti“, s pontifikem by se rád osobně setkal íránský prezident Hassan Ruhání. Řádné diplomatické styky mezi Íránem a Svatým stolcem trvají již více než 60 let, přičemž jejich kořeny sahají až do XIII. století, tedy až do období Perské říše. „Každý den se modlím, aby Bůh udělil Svatému otci dobré zdraví, úspěch a dlouhý život,“ dodal velvyslanec Rabbani.
Kardinál Pietro Parolin, vatikánský státní sekretář
Autor: Wikipedia.org / Osservatore / Creative Commons
I když se setkání s íránským prezidentem nese zatím jenom v rovině dohadů, návštěva britské královny Alžběty II. u papeže je už definitivně naplánována. Uskutečnit by se měla ve čtvrtek 3. dubna. Hlava anglikánské církve bude na audienci přijata společně se svým manželem princem Filipem. Druhým bodem programu královny bude návštěva italského prezidenta v Římě. Přestože tato cesta byla v plánu již loni, ze zdravotních důvodů ji královský manželský pár zrušil. Setkání Alžběty II. s Františkem bude historicky první, i když s Benediktem XVI. se setkala během jeho apoštolské cesty ve Velké Británii v září 2010. Královna se ve Vatikánu v roce 1961 setkala i s Janem XXIII., který bude letos svatořečen.
Svatý stolec v současnosti udržuje diplomatické styky se 180 státy světa, přičemž naposled, 22. února loňského roku, se do této skupiny zařadil i Jižní Súdán, který zřídil při Svatém stolci své velvyslanectví, a recipročně byla na jeho území vybudována i apoštolská nunciatura. Dle nejnovější vatikánské zprávy odevzdalo loni své pověřovací listiny papežovi 46 velvyslanců, z nichž 20 bydlí přímo v Římě. Na jejich pomezí bylo 16 žen a 23 velvyslanectví, které jsou dočasně vedeny chargés d´affaires namísto řádných a zplnomocněných velvyslanců. Jediným státem bez hlavy své diplomatické mise je Jemen, který má u Svatého stolce zřízenou vlastní kancelář. Celkem 21 států světa nemá ve Vatikánu žádný typ diplomatického zastoupení.
Kromě přijímání hlav států a velvyslanců patří mezi diplomatické aktivity hlavy církve i apoštolské cesty. Nedávno František připustil, že ve střednědobém časovém horizontu by mohl navštívit Srí Lanku. „Vítám toto pozvání a myslím si, že Pán nám může udělit svou milost,“ reagoval na oficiální pozvání papež. Uplynulou sobotu totiž ve Vatikánu přijal skupinu imigrantů ze Srí Lanky žijící v Itálii. Setkání se uskutečnilo u příležitosti 75. výročí konsekrace kostela zasvěceného Panně Marii na Srí Lance. I když návštěva ostrovní země nacházející se v severní části Indického oceánu ještě není jistá, apoštolskou cestu papeže na příští rok v rámci Itálie nedávno potvrdil turínský arcibiskup Cesare Nosiglia. Severoitalský Turín navštíví František na jaře příštího roku, aby – podobně jako jeho předchůdce Benedikt XVI. v květnu 2010 – uctil Turínské plátno a připomněl 200. výročí narození sv. Jana Bosca. Příští rok mu bude věnován právě kvůli tomuto jubileu. Přesný termín cesty sice nebyl doposud stanoven, ale plátno bude opět vystaveno k veřejnému uctění od dubna do začátku června 2015.
