Seznamka
Annette Schavan
Autor: Wikipedia.org / Laurence Chaperon / Wikimedia Commons
Spolková republika Německo má u Svatého stolce svou novou diplomatickou zástupkyni. Německou velvyslankyní se stala někdejší ministryně školství Annette Schavan. Na tradiční výměně diplomatického zástupce, v tomto případě zástupkyně, by nebylo nic zvláštního, kdyby se nejednalo o osobu, která prokazatelně plagiovala ve své dizertační práci.
„Mluvili jsme o budoucích šancích mladé generace, zejména v Evropě, ale také v mnoha částech světa, kde mladí lidé nedostávají dostatečně silné signály, které by vyburcovaly jejich kreativitu“, vyjádřila se pro Vatikánský rozhlas o obsahu svého rozhovoru s papežem Františkem během předávání svých pověřovacích listin velvyslankyně Schavanová. Toto setkání, které podle Její Excelence trvalo víc než standardních 15 protokolárních minut, se uskutečnilo před několika dny. Nové velvyslankyni však zmíněná kreativita zřejmě chybí. Jinak by asi nemusela používat myšlenky cizích autorů bez uvedení zdroje, jak to udělala ve své dizertaci, kterou obhájila na německé Univerzitě Heinricha Heineho v Düsseldorfu na závěr svých studií filosofie a teologie v roce 1980. Skandál, který propukl před dvěma lety na základě anonymního udání blogera, vedl nakonec až k její rezignaci z postu ministryně školství německé spolkové vlády.
Je do jisté míry paradoxní, že přibližně 350 stranová dizertační práce nové velvyslankyně u Apoštolského stolce nese název „Charakter a svědomí: Studie o podmínkách, nevyhnutelnostech a požadavkách na rozvoj svědomí v současnosti“. Není jasné, zdali charakter a svědomí patří do základní výbavy diplomata a jestli Svatý stolec zahrnuje tento požadavek do souboru očekávání, které má vůči osobám navrhovaným ze strany vysílajících států na post velvyslanců a velvyslankyň. V případě Annette Schavan na tom však zřejmě nezáleželo, i když loni 5. února patnáctičlenná komise již zmíněné univerzity rozhodla, že doktorka Schavan se „systematicky a úmyslně“ pokoušela vydávat duševní práci jiného člověka za svou vlastní, s použitím cizího textu „ve výrazné míře“ bez toho, aby citovala svůj zdroj, což má dokazovat i výtah z práce zveřejněný posléze na internetu. Z prominentní političky CDU a blízké přítelkyně kancléřky Merkelové se tak stala už jen Annette Schavan bez doktorského titulu. O čtyři dny později pak rezignovala na svou ministerskou pozici, popírajíc jakékoliv plagiátorství a odhodlávajíc se pohnat celou kauzu k soudu.
Na celém případu je pozoruhodné, že Svatý stolec, který prostřednictvím svých apoštolských nunciů a nepochybně i jiných důvěryhodných zdrojů neoznačil takovouto osobu za persona non grata, což v diplomatické mluvě znamená člověka, kterého si přijímající stát nepřeje, aby u něho vykonával diplomatickou pozici státu, který ho navrhuje. Kontroverze tohoto typu má Apoštolský stolec za sebou teprve nedávno. Po odvolání z funkce neokonzervativně orientované americké velvyslankyně Mary Ann Glendonové nastalo několikaměsíční období, kdy post velvyslance USA při Svatém stolci zůstal vakantní. Kandidáti, které navrhovala americká strana, jako například senátorka Caroline Kennedy, dcera někdejšího prezidenta J. F. Kennedyho, která od začátku podporovala kandidaturu Baracka Obamy, nebo právník Douglas Kmiec, byli ve Vatikánu zamítnuti. Důvodem byly jejich postoje v oblasti etických otázek, protože jsou představiteli pro-choice proudu, který zastává i prezident Obama. Když tedy Svatý stolec dovedl rozhodnout tak nekompromisně v případě diplomatických „kandidatur“ jenom proto, co si dané osoby myslely, není jasné, proč nehájil vznešenost svých etických zásad v případě člověka, který prokazatelně přestoupil Boží přikázání „Nepokradeš!“ (cizí poznatek a nebudeš ho vydávat za svůj vlastní).
