Seznamka
Ilustrační foto - Uprchlíci v severním Iráku (19. června 2014)
Autor: facebookový profil autora / Patrik Kajzer /fotoreporter TV Prima
Ve Spojených státech roste kritika prezidenta Baracka Obamy, a to na pravé i levé straně politického spektra. Ožehavým tématem se zabývá prestižní americký list Wall Street Journal. Jedním z důvodů kritiky je prý Obamova neutuchající potřeba relaxace u golfu, zatímco se svět zmítá v konfliktech. Kritizován je také proto, že nedokázal včas odhadnout, jakou reakci vyvolá v občanech Spojených států brutální vražda dvou amerických novinářů.
Obama se rozcházel s veřejným míněním v pohledu na Islámský stát a jeho krutosti. Myslel si, že Američané jsou proti užití vojenské síly. Tváří v tvář neustále klesající podpoře jeho zahraniční politiky - podle průzkumu novin Wall Street Journal a stanice NBC je to v současnosti jenom 32 procent - mu pravděpodobně došlo, že škodí nejenom sám sobě, ale i svým kolegům v Demokratické straně. Ano, George Bush způsobil své straně to samé, ale předpokládalo se, že Obama nebude následovat jeho příklad.
Není pochyb o tom, že Obama utrží od svých protiválečných levicových spolustraníků pěknou nakládačku. Za nejzajímavější úkaz považuje citovaný list skutečnost, že se změnil postoj Američanů k použití vojenské síly. Prezident už dlouho zastává názor, že americká veřejnost je z válek unavena. Časy se ale mění. Více než šest Američanů z deseti je nyní pro vojenský zásah proti Islámskému státu.
Politici a odborníci to připisují děsivým záběrům vražd unesených amerických novinářů. Jinými slovy tvrdí, že Američané reagují emotivně. Wall Street Journal se přesto domnívá, že důvod podpory vojenského zásahu tkví někde jinde. Před rokem se Američané postavili rozhodně proti leteckým útokům v Sýrii. Proč tak silný odpor? ptá se list a pokračuje: "Američané neměli dostatek důvěry, že jejich politici chápou dostatečně historický vývoj a komplexnost situace v Sýrii, stejně jako na celém Blízkém východě."
Jedním z výsledků posledních dvanácti let je zajímavý jev: lidé přestali důvěřovat politikům v otázkách zahraniční politiky. V loňském roce k tomu přibylo další vystřízlivění. Lidé pochopili, že nemohou důvěřovat ani Baracku Obamovi. Byl tu však ještě jeden silný aspekt opozice k použití vojenské síly. V roce 2013 evangelikálové a konzervativní katolíci, kteří by za normálních okolností přistoupili na vojenskou akci, svůj hlas nepozvedli. Americký list se domnívá, že důvodem byly informace o tom, co se děje jejich souvěrcům na Blízkém východě.
Křesťané tam byli mučeni, vyvražďováni a perzekuováni kvůli víře. V dané situaci představoval diktátor Bašár Asad nejmenší zlo. Tento problematický vůdce Sýrie a původce mnohého zla, se totiž nepokoušel zničit syrské křesťany. Jeho nepřátelé byli džihádisté, včetně těch, kteří jsou teď protagonisty Islámského státu. Brutálnost vůči blízkovýchodním křesťanům a zběsilá agenda Islámského státu vůči křesťanům za poslední rok ale zalarmovala mnohé křesťany ve Spojených státech.
Džihádisté se snaží "očistit" od křesťanů Blízký východ, kde se před dvěma tisíci let křesťanství zrodilo. Od americké invaze do Iráku v roce 2003 opustily tuto zemi přibližně dvě třetiny tamních křesťanů. Džihádisté Islámského státu je nyní vyhánějí z jejich domovů, terorizují je a systematicky vraždí. Během posledního roku a půl se informace o postupu islamistů dostaly na světlo zejména díky médiím.
Republikánský kongresman Chris Smith označil řádění vůči křesťanům na Blízkém východě za genocidu. Jedná se však podle něj o globální fenomén. Smith žádal vládu Spojených států, aby zveřejnila počet usmrcených křesťanů v celé oblasti. Odpověď však nepřichází. Rozhořčení amerických křesťanů nad tím, co se děje jejich souvěrcům ze strany Islámského státu, je určitě jedním z důvodů, proč Američané teď podporují vojenskou akci proti této teroristické skupině.
Bylo by nesprávné rozumět současným průzkumům veřejného mínění tak, že Američané mají k invazi jakési romantické důvody. Celkem pragmaticky chtějí, aby Spojené státy zasáhly. Aby se postavily proti Islámskému státu, tomuto seskupení džihádistů vyznačujících se mimořádnou krutostí, a to dokonce i na nemilosrdné poměry Blízkého východu. Bylo by však naivní se domnívat, že zásah proti Islámskému státu nastolí v oblasti nějaký nový řád a ukončí tamní chaos. Takové naděje jsou přítomny spíše v Bílém domě než u běžných Američanů.
Pokud se povede razantně a účinně zasáhnout proti Islámskému státu, vůbec to ještě neznamená, že se vyřeší ostatní problémy na Blízkém východě. Oblast se bude i nadále zmítat v chaosu, ale pokud bude mise proti Islámskému státu úspěšná, bude to aspoň jasný vzkaz dalším podobným uskupením. Kdyby měl prezident Obama lepší instinkty, nebo spíš kdyby jeho myšlení bylo víc v souladu se smýšlením běžného Američana, byl by se nerozpakoval zasáhnout mnohem dříve a s patřičnou rozhodností.
Nechal by vybombardovat válečníky Islámského státu ještě v dobách, kdy se vozili v ukradených vojenských vozidlech ve svém černém oblečení, s černými vlajkami. Nejsou to teroristé, kteří se skrývají v jámách a bezpečných úkrytech. Sami říkají, že jejich cílem je vytvoření chalífátu, který hodlají co nejvíc rozšířit.
Vraždí při tom mnoho lidí, zdaleka ne jenom křesťany. Citovaný list odhaduje, že pro Američany jsou nepřijatelné dvě věci. Jednou z nich je závazek vyslat do oblasti armádu o velkém počtu vojáků, aby okupovala nějaký stát. Další těžko přijatelnou věcí je ale na druhé straně bázlivost, zmatenost a nerozhodnost administrativy ve Washingtonu. Tolik pohled novin Wall Street Journal.
Anna Budajová je spolupracovnicí Českého rozhlasu Plus (http://www.rozhlas.cz/plus/portal/)
