O aktivní spolupráci Pavla Wonky s StB nemáme doklady

Rozhovor s historikem Petrem Blažkem z Ústavu pro studium totalitních režimů o filmu Pavel Wonka se zavazuje

Historie / Jan Uhlíř / 18. listopadu 2014
O aktivní spolupráci Pavla Wonky s StB nemáme doklady

Historik Petr Blažek
Autor: ÚSTR / Přemek Fialka

V těchto dnech měl premiéru film Libuše Rudinské Pavel Wonka se zavazuje. Režisérka pro Český rozhlas uvedla, že jí vyrazilo dech objevení závazku pana Wonky o spolupráci s StB a cítila až jakési poslání tyto věci osvětlit a zveřejnit. Jak vidíte tuto její snahu?

Z  jejího výroku je vidět, že o tématu původně nic nevěděla. Závazek Pavla Wonky, resp. jeho kopie, byl zveřejněn v červnu 1992 v souvislosti s vyšetřováním jeho smrti. Policejní vyšetřovatelé tehdy vyslechli řadu osob, mluvili také s příslušníky Státní bezpečnosti, kteří se v jeho případu objevovali. Jedním z nich byl Zdeněk Špulák, příslušník StB z Hradce Králové, který jim tento závazek podle záznamu z výslechu předal. Kopie se následně objevila v Lidových novinách v červnu 1992. Tomu ještě předcházel článek s názvem Pokus o alternativní portrét P. W., který napsala Petra Procházková a Milan Vybulka, v němž se na základě dokumentů, které jim kdosi předal – patrně z vyšetřovací komise České národní rady - pokusili poprvé použít zmíněné výpovědi příslušníků StB. Tyto výpovědi nekonfrontovali s dokumenty ze spisoven bývalé Státní bezpečnosti, které tehdy nebyly volně přístupné jako dnes.

Paní Rudinská do značné míry opakuje tuto verzi z počátku devadesátých let. Navíc získala svědectví dvou příslušníků Státní bezpečnosti. Jednoho, Zdeňka Špuláka, tajně nahrála při nějaké schůzce v kavárně. Ve filmu ve skutečnosti nevystupuje, hraje ho figurant. Druhým je příslušník StB Luděk Ouředníček z trutnovské StB, který se ve Wonkově případě také objevuje. V listopadu 1989 působil jako zástupce náčelníka StB na Okresní správě SNB v Semilech. Oba vykreslovali Pavla Wonku negativně, zejména Ouředníček o něm mluvil jako o člověku, který měl údajně spolupracovat dlouhá léta. Ve filmu zazní informace, že Pavel Wonka měl nejdříve spolupracovat s Veřejnou bezpečností a potom se Zpravodajskou službou Pohraniční stráže Ostrahy státních hranic.

 S paní režisérkou Rudinskou jsem se osobně do doby, než začala film natáčet, vůbec neznal. Přišla ke mně teprve poté, co navštívila jiné kolegy z Ústavu pro studium totalitních režimů. Požádala mne o dlouhodobější spolupráci, ale z té nakonec sešlo. Hovořili jsme spolu pouze několikrát. Neviděl jsem ani scénář, ani natočené rozhovory a nebyl jsem nakonec ani pozván na předpremiéru filmu. Jediné, na čem jsme se dohodli, byla dvě natáčení, při nichž jsem vyjadřoval své rozpaky nad její prací, protože mne natáčela pomocí kameramana ze křoví, aby to vypadalo, že jde o nějakou tajnou schůzku, na které jí předávám dokumenty. Tehdy jsem vůbec nechápal, proč trvá na takové hře. Teprve poté, kdy jsem film uviděl, jsem pochopil, že mělo jít o navození konspirativní atmosféry, která měla zapadnout do celkového obrazu, který o Pavlu Wonkovi přinášela.

Dokument měl spíše horší filmové kritiky. Jak tento film hodnotíte z hlediska historika a historické přesnosti?

Film je podle mého názoru velmi problematický. Divák, který není podrobně informován o tomto případu, se v něm dozví o různých charakterových poklescích Pavla Wonky. Hovoří se zde opakovaně o tom, že měl údajně spolupracovat s různými složkami bezpečnostního aparátu komunistického režimu, ačkoli to archivní dokumenty neprokazují, s výjimkou onoho závazku a dvou stvrzenek, které byly předány až na počátku devadesátých let. Divák se nedozví téměř nic o důstojnících Státní bezpečnosti, kteří tam hovoří, nejsou ani pořádně představeni. Jeden z nich vystupuje v tmavých brýlích, v titulcích není uvedeno jeho jméno (jedná se o zmíněného Luďka Ouředníčka). Pro běžného diváka je velmi obtížné se v těchto výpovědích a citacích pramenů vyznat, je to zmatené.

O aktivní spolupráci Pavla Wonky s StB nemáme doklady

Tři SMS zprávy zaslané z čísla telefonu režisérky Libuše Rudinské
Autor: Facebook.com / Repro

Podle mého názoru paní Rudinská dala velký prostor prostoru anonymním výpovědím příslušníků StB, které ovšem korigovala velmi málo. Nakonec jsou komentovány ve filmu pouze dvakrát. Jednou mojí výpovědí, kdy jsem poukázal na to, že příslušník StB Zdeněk Špulák, který vyprávěl o tom, že byl přítel Pavla Wonky, ve skutečnosti tři roky po tom, co mělo dojít k závazku o spolupráci, vypracoval návrh na zatčení Pavla Wonky (později mi tvrdil, že to udělali jeho nadřízení bez jeho vědomí) a následně dostal odměnu za zatčení bratrů Wonkových po jejich nezávislé kandidatuře do Federálního shromáždění ĆSSR. O jejich odvážném kroku se divák dozví ve filmu minimum informací, naopak se dlouhé minuty spekuluje o charakteru Pavla Wonky. Podruhé je konfrontován samotnou režisérkou, která původně všem pamětníkům vyprávěla o spolupráci Pavla Wonky, aby následně zjistila, že byl tento příslušník StB odměněn za jeho zavření.

 Z jejího vystupování je zřetelné, že se k daným dokumentům dostávala postupně a před natáčením dostatečně neprobádala dokumenty. Chápu, že to není historička, na druhou stranu by si tedy měla najít někoho, kdo jí s tímto pomůže, což neučinila. 

Myslím si tedy, že je její film promarněnou šancí. Jen na okraj dodám, že jsem byl překvapen jejím chováním poté,kdy jsem dokument kritizoval v rozhovoru s paní Danielou Drtinovou v pořadu DVTV. V noci mi poslala velmi odporné SMS zprávy a nakonec na mě napsala udání mému zaměstnavateli, aby mě postihl – to se mi nikdy v minulosti nestalo. Myslím, že to do jisté míry svědčí o tom, proč tak propadla světu tajných služeb, včetně používání udání a podobných metod.

Podepsal tedy Pavel Wonka spolupráci, byl agentem StB?

Jedna věc je formální strana spolupráce, kdy Státní bezpečnost měla stejně jako jakákoli tajná služba své předpisy, směrnice, registry, do kterých zapisovala svazky, které byly vedeny v konkrétních kategoriích. Pavel Wonka v tomto kontextu nikdy nebyl veden v kategorii tajného spolupracovníka. Závazek nechala paní režisérka prozkoumat Kriminalistickým ústavem, údajně s výsledkem, že se jedná o autentický rukopis Pavla Wonky. Nevím ovšem, v jakém kontextu tento dokument vznikl. Máme pouze svědectví dvou již zmíněných příslušníků StB, kteří si odporují.

Myslím, že je důležité dodat, že závazek měl vzniknout v červenci 1983, v lednu 1984 byl Pavel Wonka odsouzen podmíněně a tři měsíce nato byl odsouzen k nepodmíněnému trestu 14 měsíců. V roce 1986 ohlásil s bratrem zmíněnou kandidaturu do Federálního shromáždění ČSSR a byl znovu odsouzen. Naposledy byl odsouzen v roce 1988 v souvislosti s nedodržováním ochranného dohledu, kdy skončil ve vazbě v Hradci Králové, kde zemřel.

O aktivní spolupráci Pavla Wonky s StB nemáme doklady

Kapitán Luděk Ouředníček, v roce 1989 zástupce náčelníka OS SNB Semily pro StB
Autor: Archiv bezpečnostních složek / Repro

Všechny tyto rozsudky byly po roce 1989 soudem zrušeny a Pavel Wonka byl rehabilitován. Podle výpovědi Zdeňka Špuláka se Pavel Wonka chtěl dostat do Spolkové republiky Německo – je možné, že se chtěl touto cestou dostat ven z Československa, kde mu hrozilo vězení. Těžko k tomu něco říci. Důležitá je podle mého názoru skutečnost, že nemáme doklady o tom, že by byl aktivním spolupracovníkem StB.

Doposud se nenašel jediný dokument, který by dokládal jeho udávání. Příslušník StB Zdeněk Špulák ve výpovědi z roku 1991 říká, že na podzim 1983 údajné kontakty, které měly vést ke spolupráci, skončily tím, že jeho nadřízení mu zakázali se s Wonkou stýkat a svazek nebyl převeden do kategorie tajného spolupracovníka. Prý se s ním stýkal údajně dál. Policistům, kteří vyšetřovali smrt Pavla Wonky, se však již nepochlubil, že v roce 1986 dostal odměnu 1500 Kč za podíl na jeho zatčení.

 

Jako problematické vidím také opakovaná tvrzení paní Rudinské, podle níž  se Pavel Wonka natolik zapletl s příslušníky StB, že výsledkem byla jeho smrt. Takováto jednoduchá a polopatická logika je ahistorická, od podpisu závazku až do jeho smrti uplynulo pět let, během nichž se odehrálo velké množství událostí, které naopak svědčí o tom, že Pavel Wonka nespolupracoval a vybral si jinou cestu. Podle tohoto tvrzení bychom mohli vzít paní režisérku za slovo a říci, že sama rozehrála s příslušníky StB také hru, na jejímž konci prohrála.

A už vůbec nechápu výroky paní Rudinské o spolupráci otce Pavla Wonky s gestapem, ačkoliv byl u retribučního soudu z takových obvinění očištěn.

Vraťme se ještě k diskusi o tomto dokumentu. Sobotní Lidové noviny mají hlavní článek s titulkem Boj o Pavla Wonku a anoncují tím text historika Igora Lukeše z Bostonu Kým byl Pavel Wonka, když umíral. Jak vidíte tento jeho článek?

Profesora Igora Lukeše si velmi vážím, znám dobře jeho texty, známe se i osobně, a proto mne trochu překvapilo, s jakou lehkostí se pustil do srovnávání Pavla Wonky například s Lechem Walesou. Toto srovnání podle mého názoru hodně pokulhává. Walesa byl podle dokumentů, které zveřejnili polští historici, evidován jako tajný spolupracovník několik let, od roku 1970 do roku 1976. Pavel Wonka naopak nikdy jako tajný spolupracovník evidován nebyl. Kromě jednoho závazku a kopií o převzetí finanční odměny nemáme k dispozici jediný autentický dobový papír, který by dokládal jeho faktickou spolupráci. Zdá se mi, že prof. Lukeš hledal spíše fakta pro svou dopředu hotovou tezi.

Ve dnech, kdy si připomínáme Listopad 1989, mají původně disidentské Lidové noviny titulní článek Boj o Pavla Wonku v souvislosti s filmem Libuše Rudinské. Co to podle vás vypovídá o této době?

Atmosféra ve společnosti se zřetelně proměňuje, odehrála se řada věcí, které by ještě před několika lety nebyly myslitelné. Myslím, že to jsou velmi neblahé příznaky toho, že společnost se nevyrovnala s komunistickou minulostí a bohužel je stále zatížena jejím neblahým dědictvím.

 

Krátký portrét Pavla Wonky najdete na serveru Totalita.cz

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:


 

Související zprávy a články


Diskuze k článku

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?

Timotej.cz
Rodrigo koncert

 

Bankovní spojení

Nový účet bez poplatků: 2900316130/2010 Starý účet 267841001/5500 stále platí.

Rubriky

Anketa

Mají se křesťanské církve podílet na duchovním programu při Prague Pride?
Ano
26%
 
Ne
69%
 
Nevím
5%
 
(Počet hlasů celkem: 166)