Martin Luther King v novém filmu už nemůže mít svůj sen

Martin Luther King pronáší v roce 1963 u Lincolnova pomátníku svůj slavný projev
Autor: U.S. Departmant of State / Public domain

Dne 28. srpna 1963 Martin Luther King pronesl svou slavnou 16minutovou řeč nazvanou Mám sen. „Sním o tom, že mé čtyři malé děti budou jednoho dne žít v zemi, kde nebudou posuzovány podle barvy své kůže, ale podle charakteru,“ řekl na slavném shromáždění proti rasové segregaci.

„V novém hollywoodském životopisném snímku však tato slova nesmějí zaznít,“ napsal magazín Hollywood Reporter

Veškeré projevy slavného černošského kazatele jsou totiž chráněny copyrightem jeho potomků, a práva na doslovnou citaci si zakoupil režisér Steven Spielberg. 

V novém snímku nazvaném Selma, který měl premiéru v únoru, tak museli vložit Kingovi do úst jiná slova – bojovník za lidská práva a ve své době nejmladší nositel Nobelovy ceny míru hovoří o tom, že „má vizi či naději“. 

Tvůrci se tak museli uchýlit k parafrázím, a ačkoli britský herec David Oyelowo v roli Kinga aspiruje na Oscara, historikům vadí, že nynější generace dětí, která čerpá historické znalosti především z filmů, bude uvedena ve zmatek. 

Podle magazínu problém odhalil jednu nepříjemnou skutečnost – tři Kingovy žijící děti se na otcově odkazu snaží maximálně zbohatnout. Tantiémy z fotografií, citací a publikací vynesly rodině už 50 milionů dolarů. 

Neváhali například zažalovat nadaci, které ve Washingtonu postavila Kingovi sochu, a na ní umístila slavný výrok o snu. U soudu pak prohrála a musela platit přes 800.000 dolarů. 

Ochrannou známku na své projevy přitom zavedl už M. L. King, ačkoli řeč o snu kompletně převzal od jiného černošského kazatele. 

Ještě za jeho života se přišlo i na to, že doktorský titul používal zřejmě neoprávněně, protože opsal doslova celou polovinu své disertace. Legenda o něm však byla už tak silná, že si nikdo netroufl na tuto skutečnost poukázat. 

Snímek podle všeho vyvolá i další kontroverze, protože se pouští do ožehavého tématu Kingových hojných mimomanželských afér. 

FBI jej odposlouchávala, protože jej považovala za komunistického agenta, a padla přitom na důkazy o velmi pochybném osobním životě aktivisty. Nakonec předala důkazy jeho manželce Corettě. 

 

Rostislav Matulík je spolupracovníkem Českého rozhlasu Plus (http://www.rozhlas.cz/plus/portal/)