Člověk jako oběť: Evropa mezi Stalinem a Hitlerem

Milan Mareš
Autor: archiv autora

Letošní konferenci Sdružení Ackermann-Gemeinde o nucených přesunech obyvatel zahájil dne 27. 2. Kazimierz Wóycicki z Varšavské univerzity. V Evropě se ve 20. století stalo oběťmi genocidy cca 25 milionů lidí. Počet Ukrajinců, cíleně zlikvidovaných Stalinovým hladomorem, převyšuje počet Židů zlikvidovaných nacisty. Až do poslední minuty byl Stalin pevně po boku na západ útočícího Hitlera. Jak se Evropa staví k současné genocidě na východě Ukrajiny?

Vzpomeňme zde na německého filosofa Karla Jasperse a jeho útlé poválečné dílo Otázka viny. Rozlišuje vinu kriminální, politickou, morální a metafyzickou. Morální vina se týká většiny, která sice genocidu neplánovala, ale „pouze naslouchala“. Metafyzickou vinu máme vůči Bohu (neučiním-li všechno, co mohu, abych zločinům zabránil, jsem spoluvinen).

Nevytěsňujeme jako Chamberlain informace o zlu  – ono to nebude tak hrozné? Putinovy atomové invektivy mají vyvolat atmosféru strachu. Měli bychom přece již být poučeni, že našeptávané „vzdejme to, abychom přežili“ je přesně to, oč agresor usiluje. Uvědomme si, že opatrnický postoj malého státu jako „nestranného“ pozorovatele nahrává právě a jenom agresorovi. Jedině výslednice soustředěného postupu všech evropských států, velkých i malých, by agresorovi jasně ukázala, že neprojde propagandisticky ani vojensky. První diskutující, PhDr. Jan Stříbrný, jasně vysvětlil, že naším zásadním problémem je, že jsme se dosud nebyli nuceni vyrovnat s komunismem.

Zkusme přemýšlet na toto téma. Nebyl na začátku ukrajinského problému právě komunismus? Konkrétně likvidace čtvrtiny venkovských obyvatel jižní a východní Ukrajiny Stalinem a následné ruské dosídlení? Nevzbudily nereálné sliby našeho prezidenta v roce 2005 přehnaná očekávání ukrajinské strany? Neopakují ruští vojáci v Doněcku totéž co na Krymu? Před hranicemi Ukrajiny pro jistotu podepíší bumážku o výstupu z armády, potom sednou do tanku a jede se dál. Po úspěšném splnění operace je čeká jistě vyznamenání, po neúspěšném dobrovolnická rakev. A co naši čelní představitelé? Prezidentovo papouškování Lavrovovy propagandy je naprosto ostudné. Právě tak jako vládní přešlapování a Babišovo volání po mírných sankcích a potom divení, že jsou neúčinné. Nejde pouze o Ukrajinu, jde bytostně i o nás a celou Evropu.

Články v rubrice Areopag vyjadřují osobní názory autora.

Milan Mareš je matematik a IT specialista, aktivní katolický laik.