Seznamka
Ilustrační foto - Hlavní stan proruských separatisků v Doněcku
Autor: Wikipedia.org / Andrew Butko / Wikimedia Commons
Slovenský týdeník Týždeň přinesl na konci března zajímavý rozhovor o postojích církevních představitelů na východě Ukrajiny. Jozef Majchrák klade otázky polskému novináři Andrzeji Grajewskému, který je i u nás známý jako autor knihy Jidášův komplex.
V ní zachytil problémy a morální otázky, kterým čelily církve během komunismu ve východoevropských zemích.
Náboženské čistky
Uvedený rozhovor slovenského časopisu se ale týká současnosti v bojujících oblastech Ukrajiny. Grajewski říká, že v nich dochází k náboženským čistkám.
Tam, kde vládnou proruští separatisté, fungují pouze farnosti Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu. Ukrajinská pravoslavná církev Kyjevského patriarchátu prosazuje totiž nezávislost na Moskvě. Její biskupové byli z těchto oblastí bez milosti vyhnáni.
Stejný osud postihl ale i řeckokatolické kněze. Nefungují ani římskokatolické farnosti, lidé jsou bez kněží. Odešla i řada protestantských pastorů, kteří byli v oblasti velmi aktivní. Dva z nich byli ve Slavjansku dokonce separatisty zavražděni. Kromě toho odešlo také mnoho věřících. Čistka se tím pádem odehrává na dvou úrovních. Na rovině duchovních a na rovině běžných věřících.
Na otázku, zda jsou čistky spontánní nebo organizované, odpovídá Andrzej Grajewski, že jsou organizované, přičemž aktivní jsou zejména kozáci, kteří přišli do oblasti po vyhlášení Doněcké lidové republiky.
Rozehnali například poklidnou modlitbu protestantů a katolíků za mír a uvěznili kazatele Sergeje Kosiaka, který ji organizoval. Zbitých a uvězněných bylo i vícero katolických duchovních, mezi nimi farář z Horlivky. Když ho propustili, přinutili ho k odchodu a zakázali mu vstup do Donbasu.
Kněží Moskevského patriarchátu se drží stranou
A jak se v tom všem chovají privilegovaní kněží Moskevského patriarchátu? Grajewski říká, že se do čistek aktivně nezapojují. Arcibiskup Hilarion z Doněcka se kupříkladu postaral o propuštění vězněných katolických kněží.
Představitelé této církve se drží stranou, ani separatisty otevřeně nepodporují - a pokud ano, jde pouze o jednotlivce. Souvisí to se skutečností, že věřící této církve nejsou jen na východě, ale po celé Ukrajině. Pokud by se hierarchie otevřeně přidala k separatistům, ztratila by věřící ve zbytku Ukrajiny.
Růst evangelikálů
Které církve byly před konfliktem v Donbasu nejpočetnější? Nejvíc bylo věřících, kteří se hlásili k pravoslaví Moskevského patriarchátu. Hned po nich následovali protestanti z různých denominací, především evangelikálové.
Pokud by se vzala statistika návštěvnosti bohoslužeb, na prvním místě by byli právě tito protestanti, kteří jsou na východě Ukrajiny mimořádně aktivní. Tajemstvím jejich úspěchu jsou bezprostřední kontakty s lidmi. Nemají velké struktury, takže jsou velmi flexibilní.
Dá se dokonce tvrdit, že v poslední době se stává východ Ukrajiny stále více protestantským. Málokdo si toho všiml, ale je to poprvé v dějinách, kdy se pravoslavný region takto „protestantizuje“. Vzniká zcela nová dynamika.
Právě otázka náboženské identity přitom sehrává v konfliktu mimořádně důležitou roli. Separatisti pracují s vizí takzvaného „ruského světa“, jehož významným atributem je příslušnost k pravoslaví, speciálně k Moskevskému patriarchátu.
Ruský svět
Většina separatistů o sobě neříká, že jsou Rusové, ale že jsou příslušníky „ruského světa“. Na souseda, který se hlásí k pravoslaví Kyjevského patriarchátu, se tím pádem dívají jako na „rozkolnika“, který odpadl od správné víry.
Pokud něco dává tomuto konfliktu občanský charakter, pak je to náboženský faktor, nikoliv národnost, tvrdí Andrzej Grajewski. A dodává, že jediný, kdo měl na separatistických územích odvahu veřejně se modlit za jednotu Ukrajiny pod ukrajinskými vlajkami, byli protestanti. A to i přesto, že většina z nich považuje za svůj rodný jazyk ruštinu.
Poslední otázka se týká ruské propagandy, jež vytváří dojem, že Putin je ochráncem tradičních hodnot proti liberálnímu Západu. Andrzej Grajewski říká, že takovým tvrzením věří hlavně konzervativní katolické kruhy, kromě jiného i v Polsku.
Vykreslování Putina jako obránce křesťanských hodnot je ale podle něj kágébácká hra. Ruská společnost není svobodná. V Rusku je největší počet potratů na světě. A Putina je třeba posuzovat podle činů, nikoliv podle slov. Tolik rozhovor na stránkách slovenského týdeníku Týždeň .
Anna Budajová je spolupracovnicí Českého rozhlasu Plus (http://www.rozhlas.cz/plus/portal/)
Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál...
