Nacisté vyvraždili dvě třetiny Židů v Evropě

Historie / Česká tisková kancelář / 9. května 2015
Nacisté vyvraždili dvě třetiny Židů v Evropě

Fotografie židovských dětí deportovaných do Osvětimi
Autor: Wikipedia.org / Wikimedia Commons

Během druhé světové války, která skončila v Evropě před 70 lety, 8. května, bylo zavražděno šest milionů osob bez rozdílu věku a pohlaví jen z jediného důvodu: byli Židé. Zavražděny byly dvě třetiny evropské židovské populace. Třebaže historie zaznamenala řadu dalších hrozivých genocid, které si vyžádaly desítky milionů obětí, mnoho historiků považuje holokaust za zcela výjimečnou záležitost.

Charakteristika holocaustu

Holokaust má podle izraelského historika a pražského rodáka Jehudy Bauera čtyři hlavní charakteristiky: týkal se všech Židů včetně ještě nenarozených, byl zaměřen celosvětově, byl čistou rasisticko-antisemitskou ideologií a na zcela nový stupeň dovedl koncentrační a vyhlazovaní tábory. Filozofka Hannah Arendtová napsala, že nacistický režim byl v dějinách prvním režimem, který rozhodoval, kdo smí a nesmí žít na této planetě.

Nacisté považovali Židy za "škodlivou rasu" a byli přesvědčeni, že když zbaví svět Židů, bude to požehnáním pro německý národ i lidstvo. Pozdější vůdce Adolf Hitler již v roce 1919 v dopise označil Židy za "rasovou tuberkulózu národa" a napsal: "Konečným cílem musí být nekompromisní odstranění Židů vůbec." Ve druhém díle Main Kampfu napsal, že odstranění Židů je možné toliko mečem.

Od nástupu Adolfa Hitlera po konečné řešení 

Mračna se nad evropskými Židy začala stahovat téměř hned poté, co se v lednu 1933 Hitler stal říšským kancléřem. Nejprve vyhlásil celonárodní bojkot židovských obchodů, právníků a lékařů a zákonem o státní službě byli Židé propuštěni z míst ve státní službě. V září 1935 nacistická vláda vyhlásila takzvané norimberské zákony, které fakticky pronásledování Židů zlegalizovaly. Židé v Německu byli zbaveni občanských práv, zakázány byly sňatky mezi Židy a árijci. K tomu se přidaly i organizované pogromy (Křišťálová noc) a od září 1941 všichni Židé starší šesti let na Němci okupovaném území museli viditelně nosit Davidovu hvězdu.

O organizačním provedení konečné likvidace židovské rasy rozhodly nacistické špičky pod vedením tehdejšího šéfa říšské policie a protektora v Čechách a na Moravě Reinharda Heydricha 20. ledna 1942 v jedné vile u berlínského jezera Wannsee. Uskutečněním "konečného řešení židovské otázky", jak zněl v nacistické cynické terminologii program na vyhlazení Židů, byl pověřen říšský vůdce SS a šéf německé policie Heinrich Himmler.

Vyvražďování Židů začalo prostřednictvím zabijáckých jednotek Einsatzgruppen již v červnu 1941 po napadení Sovětského svazu nacisty. Největším jednotlivým masakrem byla poprava více než 33.000 kyjevských Židů v rokli Babí Jar koncem září 1941, celkem tyto jednotky s pomocí místních milicí vyvraždili asi 1,2 milionu Židů a statisíce dalších sovětských občanů.

Vyhlazovací tábory

Nejvíce Židů (asi tři miliony, téměř všichni v plynových komorách) zahynulo ve vyhlazovacích táborech, téměř dva miliony byly zastřeleny různými jednotkami či milicemi a zbytek byl zabit v ghettech a dalších táborech. Největší ghetto bylo ve Varšavě (480.000 lidí), další velká byla v Lodži, Lvově, Minsku nebo Terezíně.

K vraždám začali v září 1941 používat nacisté mobilní plynové komory a na podzim 1941 se začalo s výstavbou vyhlazovacích táborů (první koncentrační tábor, zatím jen pro politicky nepohodlné Němce, byl založen již v březnu 1933 v Dachau). Do provozu bylo z šesti takových zařízení první uveden v prosinci 1941 tábor v Chelmnu, na jaře 1942 se otevřely vyhlazovací tábory "akce Reinhard" Belzec, Sobibor a Treblinka. Další dva (Osvětim a Majdanek) byly na vyhlazovaní tábory předělány. Všechny se nacházely na území dnešního Polska.

Ve třech táborech "akce Reinhard" bylo do jejich uzavření koncem roku 1943 zavražděno přes 1,7 milionu Židů. Nejvíce lidí (asi 1,5 milionu) zahynulo v plynových komorách v Osvětimi. K vraždění se nejprve používal kysličník uhelnatý, experimenty s cyklonem B (forma kyseliny kyanovodíkové) začaly v Osvětimi v září 1941 na stovkách sovětských zajatců a dalších vězňů.

Postupně začaly deportace Židů z dalších zemí. Nejvíce židovských obětí mělo Polsko (z asi 3,3 milionu předválečných židů nepřežily tři miliony), v holokaustu zahynul přes milion osob ze SSSR, přes půl milionu z Maďarska a přes 200.000 z Rumunska, pobaltských zemí a Německa. Za války zahynulo 80.000 Židů z Čech a Moravy; z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350.000 osob, zahynulo 250.000 Židů.

Konec východních Židů

Druhá světová válka znamenala konec svérázného světa východních Židů. Nacisté ale vyvraždili také statisíce Romů, mentálně nemocných, homosexuálů a dalších skupin, které považovali za méněcenné. V nacistických koncentračních táborech a na popravištích zahynuly také miliony Rusů, Poláků a příslušníků dalších národů.

Někteří Židé používají pro holokaust termín šoa, hebrejsky "pohroma". Slovo holokaust je řeckého původu (olokautoma) a znamená "zápalnou oběť". Poprvé jej v přeneseném významu "zničení ohněm" či "úplné zničení" použil spisovatel Elie Wiesel, který byl sám obětí pronásledování.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:


 

Související zprávy a články


Diskuze k článku

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?

Festival United 2017
Rodrigo koncert

 

Bankovní spojení

Nový účet bez poplatků: 2900316130/2010 Starý účet 267841001/5500 stále platí.

Rubriky

Anketa

Mají se křesťanské církve podílet na duchovním programu při Prague Pride?
Ano
26%
 
Ne
69%
 
Nevím
5%
 
(Počet hlasů celkem: 166)