Seznamka
Papež František
Autor: Wikipedia.org / Casa Rosada / Creative Commons
Nejzávaznější papežský dokument s výjimkou „neomylných“ dogmat, „ekologickou“ encykliku Laudato si´, prezentovaly tento týden tři významné osobnosti. „Dva jsou sice vysoce postavení duchovní, ale třetí je vědec, a právě jeho přítomnost naznačuje rozsah sporu, který dokument vyvolá,“ míní londýnské Timesy.
Duchovními byli ghanský kardinál Peter Turkson, šéf Pontifikální rady pro spravedlnost a mír, a pravoslavný metropolita Pergamonu Joannis Ziziulas. S nimi vystoupil Hans Joachim Schellnhuber, profesor postupimského Institutu pro výzkum změn klimatu.
Diskuse o roli klimatického vědce
Schellnhuberova vědecká prestiž je nezpochybnitelná – coby poradce německé vlády i předsedy Evropské komise má klíčový podíl na sílícím povědomí o hrozbě globálních klimatických změn.
V minulosti byl výzkumníkem Tyndallova centra v Británii, a bývá v médiích označován za „otce dvoustupňového limitu“. Zpopularizoval totiž tvrzení, že pokud změny klimatu povedou ke zvýšení globální teploty o více než dva stupně Celsia, nastartuje to nevratný řetězec katastrof.
„Profesor je ovšem znám také svou agresivní rétorikou – Američany například označuje za klimatické analfabety,“ píší Timesy. „Jeho přítomnost v papežském týmu jasně ukazuje, že se papež František rozhodl pro čelní střet s formací kritiků, kteří encykliku napadali dlouhé měsíce před jejím zveřejněním.“ Neformální koalice konzervativců, stoupenců volného trhu bez přívlastků a klimatických skeptiků tvrdí, že papež to tentokrát se svým ekologickým učením fatálně přehnal.
Důsledky pro ekonomiku
Není divu: encyklika požaduje stop investicím do vojenského výzkumu, přechod na nízkouhlíkovou energetiku a trvale udržitelný rozvoj. Papež opakovaně vyzývá k spravedlivější distribuci bohatství a environmentální problémy klade do přímé souvislosti s chudobou.
„Právě ekonomika vyloučení uvrhla nejzranitelnější na smetiště světa. Papež je přesvědčen, že nezájem bohatých o životní prostředí a chudoba jsou projevy téže spirituální netečnosti a nemoci. Tržní síly podle něj na tyto problémy nestačí. A František je kritický i k ukazatelům typu hrubého domácího produktu, protože tato kategorie vůbec nezohledňuje ničení přírody,“ píše deník.
„Tenhle papež asi hodně ležel v Marxovi,“ nechal se slyšet hlavní ekonom washingtonského konzervativního think-tanku Heritage Stephen Moore. „Zastává ideologii, která lidi jenom ožebračí a zbaví svobody,“ dodává.
Americký republikán Rick Santorum, který je podobně jako Moore katolického vyznání, zase doporučil pontifikovi, aby raději dělal svou práci. „Církev se v minulosti už několikrát v otázkách vědy a víry ošklivě sekla, a myslím, že nejbezpečnější by bylo, kdyby nechala vědu vědcům a soustředila se na to, co umí, totiž teologii a morálku,“ řekl republikán.
Timesy připomínají, že většina republikánů v Kongresu popírá existenci klimatických změn a odmítá povinné snižování emisí oxidu uhličitého. Podle Pew Research Centre se například v řadách ultrakonzervativní Tea Party hlásí ke klimatickému skepticismu přes 80 procent respondentů.
Kritika z křesťanských kruhů
Také šéf americké Katolické ligy Bill Donohue, který jindy rozhodně papeže brání, si postěžoval, že ještě žádný pontifik neoznačil „znečištění ovzduší za dílo ďáblovo“. Souhlasí s ním i američtí evangelikálové: reverend Mitchell Hescox si postěžoval, že ve Spojených státech v posledních deseti letech dovolily „nezdravé síly“ udělat z klimatických změn zideologizované politikum, ačkoli ve své podstatě jde o morální problém.
Politolog na americké katolické univerzitě Notre Dame Patrick Regan zase prohlásil, že „kdyby byl katolickým popíračem globálního oteplování, začal by se o papeže strachovat“. „A kdybych chtěl zachovat status quo, byl by papež můj otevřený nepřítel,“ dodal.
První papež třetího světa
Pontifik se ale nenechává zviklat. „Žádný marxismus, tohle je standardní katolické učení,“ prohlásil jeden z vatikánských kardinálů. Podle vatikánských insiderů navíc František svůj důraz na boj s chudobou myslí zcela vážně.
„První papež třetího světa totiž v roce 2001 coby čerstvý argentinský kardinál na vlastní oči viděl, jak radikální washingtonská politika uvrhla více než polovinu země pod hranici chudoby,“ připomínají Timesy.
Návaznost na předchozí pontifiky
Jinak ale nejde o úplné novum. Jde o tradici, která má kořeny už v 19. století. Papež Lev XIII. chtěl například v roce 1891 nalézt třetí cestu mezi kapitalismem a komunismem, a papež Jan XXIII. zase na vrcholu studené války v 60. letech minulého století volal po úplném zákazu jaderných zbraní. Ve stejné linii jeho nástupce Pavel VI. vydal encykliku, která definovala ideální vývoj postkoloniálního světa,“ píše list.
Ostatně i předcházející papežové se vyjadřovali k životnímu prostředí - Jan Pavel II. volal po likvidaci ozonové díry, a Benedikt XVI. po snižování emisí skleníkových plynů. Když nechal ve Vatikánu nainstalovat solární panely a investoval v rámci boje proti oxidu uhličitému do zalesnění, vysloužil si dokonce mediální přezdívku „zelený papež“. „Pravdou však je, že ani jedna z předcházejících tří set papežských encyklik nebyla výlučně věnována ekologické tematice,“ připomíná deník.
Inspirace svatým Františkem
Titul nové encykliky pochází z Písně tvorstva svatého Františka z Assisi, modlitby, kterou napsal v roce 1224 během léčení ve Svatém Damiánu. V jednotlivých slokách jsou zde chváleni „pan bratr Slunce, sestra Luna s hvězdami, bratr Vítr, sestra Voda, bratr Oheň i matka Země, která nás živí a vládne nám“.
Titul encykliky podle deníku Guardian reflektuje radikální Františkovy postoje v tom, že nenese jako vůbec první encyklika v historii latinský, nýbrž italský název - byť v dialektu z 13. století.
Podtitul Laudato si´ (v překladu Pochválen buď) zní O péči o náš společný dům. Dokument chce být výzvou jak směrem k individuálnímu životnímu stylu, tak ideologiím, vládám a politikům. „Změny klimatu nezastavíme bez morální revoluce,“ deklaruje dokument.
„Dopis adresovaný 1,2 miliardy katolíků informoval věřící, respektive pět tisíc jejich biskupů, že drancování zdrojů planety už překročilo normální hranice,“ píše Guardian. To bude podle listu dobře přijato v rozvojových zemích, kde je také nejvíce katolíků.
„Papež vždy kladl chudé na první místo. Rozvojové země se konečně dostanou ke slovu,“ říká Neil Thorson, šéf katolické charity Cafod. „Velkým paradoxem encykliky však je, že konzervativci se po jejím vydání ocitají v jedné řadě s liberály, a to v nelehké roli odpůrců oficiální katolické nauky,“ končí Guardian.
Rostislav Matulík je spolupracovníkem Českého rozhlasu Plus (http://www.rozhlas.cz/plus/portal)
