Marťan

Plakát k filmu Marťan
Autor: csfd.cz

Marťan působí jako „obyčejný“ film. Je tak obyčejný, až je pozoruhodný.

Pokusím se vysvětlit, jak to vlastně myslím. Marťan by mohl být akčním filmem. A skutečně akční je, ale člověk by skoro řekl, že tak nějak cudně. Nechce akčností šokovat, a všechny scény, o nichž by se dalo říci, že akční skutečně jsou (třeba úvodní písečná bouře na Marsu), nejsou přitažené za vlasy.

Další specialitou filmu je, že v něm nefiguruje žádný vyložený padouch – a přitom ve filmu vůbec neschází. Jako ctitel Johna Eldredge zastávám mínění, že v každém pořádném uměleckém díle nějaký padouch vystupuje. V Marťanovi ne. Možná Marťan neaspiruje na označení „umělecké dílo“. Padouch v něm prostě není, a kupodivu nijak neschází. Ne že by v něm nebyly osoby sympatičtější a méně sympatické. Všechny charaktery mi ale připadají realistické.

A co dále? Světe, div se: Ve filmu nehraje roli žádný milostný vztah. (Člověk by si skoro řekl, že tím tvůrci filmu hodně riskovali.) Je to film, který se obešel bez jediné vyloženě erotické scény.

A konečně ve filmu chybí jakékoli moralizování. A to přesto, že líčí celou řadu důležitých rozhodnutí, která mají morální dosah. Film dokonce neřeší žádné světonázorové otázky, proti ničemu nebojuje, nic neprosazuje – tedy alespoň prvoplánově ne.

Co tedy ve filmu vlastně je, když tam není ani milostný příběh, ani boj dobra proti zlu, ani snaha převyprávět nějaký dávný příběh novým, neotřelým způsobem? (Trochu se snad nabízí Robinson Crusoe, ale opravdu jen velmi vzdáleně.) Je to příběh o lidské vynalézavosti, o tom, že je dobré se nevzdávat, o tom, že se můžeme ocitnout v situaci, kdy rozhodujeme o životě a smrti někoho jiného, o tom, že záchrana lidského života někdy vyžaduje mobilizaci všech lidských sil.

Za pozitivní rys filmu považuji i klíčovou epizodu, kdy Číňané nabídnou Spojeným státům svou do té doby tajnou raketu, s jejíž pomocí je nakonec zachráněn Mark Watney (hraje ho Matt Damon), hlavní postava filmu. (Mark Watney byl v nepřehledné situaci zanechán na Marsu, protože jeho kolegové ho považovali za mrtvého.) Film byl natočen v době, kdy dvě nejmocnější velmoci současnosti, Spojené státy a Čína, na sebe hledí s rostoucí nedůvěrou. Rozhodnutí Číňanů pomoci je líčeno realisticky, ani tato epizoda nepůsobí jako nějaké moralizující gesto, ačkoli by k němu bylo velmi snadné sklouznout: „Vidíte, jak je dobré, když velmoci spolupracují, místo aby spolu soupeřily.“ Ano, jistě, je to dobré. Ale to víme i bez filmu, že?

Film vrcholí záchranou Marka Watneyho – záchranou, kterou celý svět sleduje v přímém přenosu. Tato scéna přináší jedno nevyslovené poselství, které je současně vyjádřením jedné z maxim postmoderní ideologie, nebo je v ní alespoň v souladu: Každý lidský život má nesmírnou hodnotu. Ve filmu celý svět sleduje záchranu jediného člověka. Jistě v té době umíraly tisíce lidí hladem, válečným strádáním nebo na nevyléčitelné nemoci. Přesto nelze nikomu vyčítat, že se v daném okamžiku soustředil na Marka Watneyho. Vzpomněl jsem si na přísloví: „Zachráníš-li jediného člověka, zachráníš celý svět.“ (Omlouvám se, pokud toto přísloví necituje zcela přesně.)

Jako křesťan jsem film ocenil. Ne proto, že by měl nějaký křesťanský obsah. Ale proto, že ze sebe nedělá víc, než je: Je to napínavý sci-fi film, v němž jsou lehce nadhozeny lidské charaktery. Nepůsobí nerealisticky, není přehnaně akční, nic mimořádného neprosazuje. Nemusíte zavírat oči při nějakých lascivních nebo násilnických scénách, můžete na něj bez rozpaků vzít i děti. O kolika dnešních filmech se dá něco takového říct?

I jako křesťan vím, že na každém jednotlivci záleží. Mám to pochopitelně zdůvodněné jinak než postmoderní lidé. Každý člověk má obrovskou cenu, protože za něj zemřel Boží Syn. A taky samozřejmě vím, že záchrana duše a záchrana těla jsou dvě různé věci. Nu… stejně je to dobrý film.

Klady filmu mi zvlášť vynikly ve srovnání se třemi trailery na jiné filmy, které jsem musel protrpět, než „Marťan“ začal. Všechny tři byly skutečně „akční“. Samé násilí a samá „okulťárna“, jak říkáme my křesťané. Naštěstí mi „Marťan“ spravil náladu. A příště přijdu do sálu až čtvrthodiny po začátku.

Režisérem filmu je Ridley Scott, scénář od Drewa Goddarda byl sepsán v roce 2011. Film trvá 144 minut.