Jakub S. Trojan. Mé jméno je Pohyb.

Teologie a duchovní texty / Zdeněk A. Eminger / 1. února 2016
Jakub S. Trojan. Mé jméno je Pohyb.

Jakub S. Trojan
Autor: Wikipedia.org / Ben Skála / Creative commons

Už kdysi v biblickém dávnověku Hospodin napjatě čekal, jak člověk nazve každého živého tvora a svoji vlastní ženu. Věděl, že jméno je srdcem života a že zakládá vztah. Bylo třeba přemýšlet a bylo třeba poznat, kdo kým je, odkud jde, kam míří, za kým jde a jde-li někdo s ním. Bylo třeba přijít na to, že jméno má zvíře i člověka činit zjevným, autentickým, bezpečným a krásným. Jedině ve společenství přátel mají jména svůj význam. Povedlo se to prvnímu z lidí? Zdá se, že určité rezervy by tu byly. Řekové měli svoji fóné a svůj logos. Věděli, že v rozmyslu vychází z lidských úst slovo, které spolutvoří, slouží a má naději být věčné. Věděli, že bez rozmyslu vyjde jen zvuk, skřek a chaotická změť polorozpadlých tónů. Věděli, že osud slova bude napříště osudem celého světa. I proto milovali básníky. Slova, která prvně spatřila světlo světa, upomínala na svět počátečního lidského údivu a tázání a dávala tušit tajemství. Básník býval knězem. Je dobře, že tomu tak bylo. A je dobře, že tomu tak ještě někde je.

I bez velkých gest lze říci to podstatné

„Jsem tu, každý kdo na mě hledí ví co jsem zač,“ říká ve své básni Každodenní pozvánka teolog, evangelický farář a kazatel, svého času disident a po r. 1989 děkan Evangelické teologické fakulty v Praze, Jakub S. Trojan. Jeho poslední básnická sbírka Adorace na výzvy, vydaná nakladatelstvím SUSA, je plná pojmenovávání, života a vztahů. Nenajdete v ní špetku duchovní ornamentality ani náznak religiózního patosu. Trojanovy verše jsou civilní a prosté; snad ještě o trochu víc než všechny předchozí. Ve svrchní vrstvě jeho básní byste marně hledali rozmáchlá náboženská gesta nebo dokonce nějaký poetický překlad kázání či homilií, jak se to občas někomu stává... Přesto jde o verše bytostně věrné a náboženské. Religio se zde odhaluje jako spojování dávno rozpojeného a jako nalézání toho, co už není dobře patrné a co chybí. Druhé, třetí a další pohledy na jeho poiésis vás o tom přesvědčí. Jedna skutečnost v autorových básních vyniká. Je jí pohyb. Teolog Jakub S. Trojan si tu jako básník nabírá z docela jiných kapes boží milosti a imaginace, aby pověděl to, co povědět chce a musí. Svět, který má své zakotvení, ale který se nikdy nemůže zcela vyhnout vnitřnímu a vnějšímu rozechvívání, je světem nepřetržitého pohybu a pohybování. Trojan není statickým pozorovatelem z bezpečných, ohražených míst. Vchází in medias res. Nenechá se vláčet pohybem ani časem. On je ten pohyb. On je tím, kdo času vrací jeho důstojnost a krásu.

Nebýt jen divákem, nýbrž jít

Lidé, věci, naděje, očekávání a sny tu: plynou, přicházejí, pronikají, plachtí, vzmáhají se, přibíhají, volají, plujou, stoupají, vábí, mizí, otevírají se, cloumají, víří a hledají. Nikdo a nic tu spokojeně nesedí jako na židli u kamen nebo jako na vyhlídce někde na stráni. Básník zde není pasivním divákem ubíhajícího bytí, které je ponecháno v režii Druhého a druhých. On v čase, o němž tak často píše, skutečně putuje, myslí a tvoří, rozkládá v něm svoji ex-istenci, by-je v něm. V ročních obdobích, která je mu dáno prožívat ve městě i v přírodě, je zas a znovu chodcem / peripatetikem. Uvědomuje si a (znovu) poznává to, co již přestává být zřetelné a důležité. Že nad hlavou ještě visí obloha. Že i ve městě svítí slunce a že prší. Že nastalo nové ráno, že pod rukama a v práci hoří den a že se schyluje k večeru, kdy se vkrádají myšlenky, před nimiž se nelze schovat. Uvědomuje si, že člověk stárne a že porozumění je nade všechnu formalistní učenost. Tu a tam se mu – jak by také ne – nechce ven mezi lidi, do hluku ulice na nábřeží. Vždy se ale rozhodne jít. Jen ten, kdo se vydá na cestu, může zažít potěchu z návratů.

Jakub S. Trojan. Mé jméno je Pohyb.

Jakub S. Trojan: Adorace na výzvy
Autor: SUSA

Je jenom jeden čas

Čas je tématem Trojanových básní. Vším, co sám dělá, posvěcuje hodiny, minuty a vteřiny, které odpočítává chronos. Nepatří mezi ty, kteří trpně očekávají budoucí kairos – čas příležitosti, čas příhodný, čas posvěcení, aby do něj opatrně a váhavě vstoupili a rozhlíželi se, kam dál a co tam. Oba časy tu nestojí proti sobě. Jde o jeden společný proud; a za oba tu lze cítit radost a vděk. Básník Trojan posvěcuje čas, o kterém my ostatní už možná nevíme vůbec nic. Nečeká na něco, až to něco přijde, nebo půjde náhodou kolem. Jde mu v ústrety. Má strach z toho, co přichází a přijde? Nasvědčují tomu verše jeho poslední básnické sbírky? Nemyslím si to. Ten, kdo je v opravdovém fyzickém a myšlenkovém pohybu a pro koho je tento pohyb součástí jeho duchovních nádechů, ten se jistě – jako každý z nás – může zachvět a občas mít pochybnosti, ale strach nemá. Z čeho také? „Odpovědnost s pravdou – naděje s otevřenou myslí / V žádném případě mrzutost – mentalita syslí!“

Ještě jsou slyšet ozvěny

Hospodin opět napjatě čeká, jak básník Adorace výzev napříště pojmenuje věci, lidi, vztahy i to, co se dalo ukázat jen a pouze jemu. Co myslíte? Nalezl pro to Jakub S. Trojan ve své nové básnické sbírce správnou fóné a správný logos? Zdá se mi, že nalezl a že ve svém tvoření není zdaleka u konce. V pohybu se znovu pokouší objevit pro sebe a pro druhé ještě kousek času navíc. Jeho Chvála pokusů je toho nejlepším důkazem. Vyslovte byť jediné slůvko a uslyšíte jeho ozvěnu. To je dnes vzácné. „Jsem tu a slibuji – O to se pokusím! … Nezapřít úkol! Znovu je třeba se ptát / odpověď vábit ať zápor či klad / V pohybu stále! Když nikdo neporadí / sám v klubku ústřední vyhledat nit.“

 

Ukázka z knihy:

 

Co si nevymyslíš

 

Pak náhle přišel nápad

Jiskry s ním a zážeh

Odkud? A co nám sdělí?

Kdo to ví –

 

Ten přepad ze zálohy!

Rozkmitán

proniká do všech skulin

mysli srdce údů

A roj dějů s ním

pomalu stoupá –

 

Už je tu

náhlý vzestup vod

Blahoslavená záplava!

 

Chvála rozhodnosti

 

Věděl jsem že jednou se do toho pustím

Ale dlouho jsem otálel Stále Ne a ne!

Pak jsem se začal v duchu přemlouvat Co s tím?

Nechám to prostě běžet Nic se snad nestane

 

Jenže jsem stále viděl prst s gestem zvacím

Neotálej! Bojuj! Zažeň všechny pochyby

Občas se k té výzvě ve vzpomínce vracím

Vábí mne! A stav beztíže se mi nelíbí

 

Tak jsem si řekl zpřetrhám všechna pouta

Váhavost dostala dvojitého nelsona

Rozhodnosti patří vavřín! Ta vše spoutá

Páka a chvat! – vítězství její pak dokoná

 

Poklony patří ctnostem Nikdy jich není dost

Před námi čin. Obstát! I sobě pro radost

 

Zase jedna patálie

 

Zkušenost mám – Když propukne náhle vzrušení

vábení s ním jde Ten uhrančivý hrot

noří se v naše nitro My víme – to není

nepřítel – důvod proč nestavíme plot!

 

Přilnavý pohled vane mu vstříc Chcem otevřít!

Radostně spěcháme – a bez váhání

Na čele máme pot A krev v žilách začne vřít

Zastavit? Kdo by chtěl? Odvahu vhání

 

zběsilost vášně – zatím ještě na řetězu –

cloumá už! Nedá se snadno uvěznit

Ve vůni jež vytryskla k ní jak v máji z bezu

okovy kázně trhá jak tenkou nit

 

Nadělení Jak tomu citu čelit? Víte?

Rozum do hrsti! Víc nám nepovíte?



Autor je křesťanský teolog, vycházející z katolicky orientovaného prostředí, inspirovaný českým evangelickým porozuměním a světem umění.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:


 

Související zprávy a články

Nenalezeny žádné záznamy.

Diskuze k článku

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?

Timotej.cz
Studium IES

 

Bankovní spojení

Nenalezeny žádné záznamy.

Rubriky

Anketa

Je vám blízký svátek Těla a Krve Páně?
Ano
60%
 
Nevadí mi, ale není podstatný pro moji spiritualitu
23%
 
Ne
16%
 
(Počet hlasů celkem: 98)