"Čínský Schindler" zachránil tisíce Židů

Čína oslavovala v minulém roce s velkou pompou vítězství ve válce proti Japonsku z let 1937-1945, což vyvrcholilo začátkem září velkou vojenskou přehlídkou v Pekingu. V Šanghaji se zase připomíná podíl přístavu na záchraně evropských Židů. Obnovena byla jedna židovská kavárna, k připomínce se konala výstava a muzikál a tuto ne příliš známou událost v Evropě se pokusilo ze zapomnění dostat k veřejnosti i vzpomínkové centrum v místním parku. „Šanghaj bylo jediné město, do kterého mohl přijet cizinec bez víza, a dokonce i bez pasu. Jediné město, které mu otevřelo své brány,“ vysvětluje Kuanch Pchan ze Střediska židovských studií v Šanghaji.

Japonská královská armáda, spojenec nacistického Německa, dobyla město v roce 1941. Ihned poté soustředila všechny Židy do ghetta v místní severní části Chung-kchou. I přes nevyhovující pobytové podmínky a nedobré zacházení ze strany Japonců se většině Židů podařilo válku přežít. O tom vypovídá výstava v místním Muzeu židovských uprchlíků, kde je vystaveno mnoho přímých svědectví. Ve městě byla také vybudována obdoba cihlové vídeňské kavárny, replika Bílého koníčka, bývalé místní židovské kavárny, která stála asi 100 metrů od té nynější a která byla v roce 2009 zbourána.

„Je to krása. Jako bych vstoupil do té staré kavárny,“ shrnul dojmy z nové kavárny čtyřiasedmdesátiletý Ron Klinger v místním tisku. Syn zakladatele staré kavárny v ní strávil mládí. V kavárně, postavené v roce 1939, se seznámili jeho rodiče. Jeho předci ji vlastnili až do roku 1949, kdy odjeli do Austrálie.

Vládnoucí komunistická strana, která nyní toto výročí oslavila, byla ovšem tehdy v Šanghaji v ilegalitě a neměla se záchranou Židů nic společného. Před příchodem Japonců bylo město rozděleno do tří zón: francouzské, mezinárodní pod dohledem Britů a čínské, kterou kontroloval Kuomintang. Tato strana zde tehdy vládla, byla ale nepřítelem komunistů, se kterými však spolupracovala v boji proti Japoncům.

Za příchodem desetitisíců evropských Židů do Šanghaje před druhou světovou válkou stál především čínský generální konzul ve Vídni Ho Feng-šan, známý jako „čínský Schindler“. Ten Židům vystavil víza na odchod z Rakouska, anektovaného v roce 1938 nacistickým Německem. „Úřadoval z jedné kavárny poblíž konzulátu, kam si Židy zval. Na příchod do Šanghaje víza nepotřebovali, byly ale nutné k opuštění Rakouska,“ vysvětluje Kuanch Pchan, jehož citovala agentura AFP. Po vítězství komunistů nad Kuomintangem v roce 1949 emigroval konzul Ho na ostrov Tchaj-wan. V roce 2000, tři roky po smrti, mu byl udělen titul „Spravedlivý mezi národy“, izraelské ocenění pro zachránce Židů.

Místní Muzeum židovských uprchlíků, které zahrnuje také bývalou synagogu, usiluje o zápis do seznamu organizace UNESCO. Začátkem září bylo též otevřeno vzpomínkové centrum v místním parku, které nahradilo čtyři židovské hřbitovy, které zanikly převážně během chaosu za kulturní revoluce v Číně v letech 1966-1976. Několik týdnů se hraje také muzikál Židé z Šanghaje, čínsko-izraelská koprodukce o lásce mezi mladým Židem a Číňankou.

Kuanch Pchan ze Střediska židovských studií v Šanghaji, který je také profesorem na místní akademii sociálních věd, má ale i jiný sen: chtěl by natočil místní obdobu slavného snímku Schindlerův seznam Stevena Spielberga z roku 1993, který vypráví o záchraně více než tisícovky Židů německým průmyslníkem a svitavským rodákem Oscarem Schindlerem.