Seznamka
Ilustrační foto - Židé s typickými jarmulkami
Autor: Wikipedia.org / David Berkowitz / Wikimedia Commons
Hana Lauferová se ve své nové vlasti cítila vždy bezpečně. Poprvé zažila v Německu pocit strachu až po mnoha desetiletích spokojeného života, když začala přicházet vlna imigrantů z Blízkého východu. Sedmašedesátiletá Lauferová, o níž píše britský nedělník Sunday Times, se narodila do německy mluvící židovské rodiny v bývalém Československu. Její dětství se změnilo v jeden velký útěk před holocaustem a posléze komunismem. Odysseu napříč Evropou – s krátkou zastávkou v Izraeli – nakonec ukončila rodina v roce 1964 v Německu.
Společně s dalšími Židy dnes zvlášť intenzivně vnímá obavy z více než milionu uprchlíků. Přicházejí převážně z Afghánistánu, Sýrie, Iráku a Maroka, tedy zemí, které neuznávají stát Izrael a projevy antisemitismu jsou v nich zcela běžné. „Přeji si, abychom běžencům pomohli co nejvíce,“ řekla Lauferová na víkendovém setkání přeživších z holocaustu. „Jenomže příliš mnoho z nich je odporem k Židům indoktrinováno od útlého věku,“ dodala. Lauferová pracovala jako fotografka a tlumočnice, a minulé léto s radostí uvítala německou vstřícnost vůči uprchlíkům. Jenomže německá „Willkommenskultur“ byla záhy podrobena těžké zkoušce.
Davy běženců přicházely dál a dál. V ulicích liberálního Frankfurtu se začaly objevovat ženy v burkách. Veřejnost se poprvé zalekla nástrah integrace. Šéf ústřední židovské rady v Německu Josef Schuster tyto obavy nedávno potvrdil, když doporučil souvěrcům, aby raději skrývali jarmulky pod baseballové kšiltovky. „Židovská komunita je ve velkém nebezpečí. A nejde o náboženský problém. Jde o to, že musíme integrovat statisíce mladých Arabů, vychovaných silně protižidovsky,“ říká Schuster.
Sunday Times připomínají, že na počátku imigrační krize byli němečtí Židé vůči příchozím mimořádně vstřícní. Jedním z těch, kteří se snažili uklidnit veřejnost, je i scénárista nového německého filmu o Anně Frankové Fred Breinersdorfer. „Kdyby náš film přispěl k pozitivnějšímu postoji k uprchlíkům, byl bych pyšný,“ říká. Místní židovské charitativní spolky jako první organizovaly pomoc. Pak ale přišla ledová sprcha – někteří Arabové od nich odmítali přijmout jídlo, jakmile zjistili, že jde o Židy. „Tvrdili nám, že by mohlo být otrávené,“ říká Noemi Staszewská, která pracuje v centru pro přeživší oběti holocaustu.
Sunday Times upozorňují, že Německo má relativně velmi malou zkušenost s arabskou migrací, protože většina tamních muslimů přišla z podstatně sekulárnějšího Turecka. Prozatím bylo sice Německo uchráněno antisemitských útoků, které už vyhnaly tisíce Židů z Francie a Belgie, počet incidentů ale roste.
„Německo musí potírat antisemitismus stejně jako extrémně pravičácké ideologie,“ říká čtyřiadevadesátiletý bývalý partyzán a balkánský Žid Djordje Alpar. Lauferová s ním souhlasí. „My Židé dobře víme, jak moc je potřeba pomáhat lidem prchajícím před násilím. Jenomže jich dorazilo příliš mnoho a všem nebude možné pomoci,“ říká.
„Když jsem odcházel z centra pro lidi, kteří zakusili a přežili holocaust,“ píše autor reportáže Bojan Pancevski, „prosili mě, abych nikde nezveřejňoval adresu střediska.“ „Reálně se obávají o svou bezpečnost. A to je něco, co dosud neznali,“ konstatují závěrem Sunday Timesy.
Rostislav Matulík je spolupracovnikem Českého rozhlasu Plus (http://www.rozhlas.cz/plus/portal/). Titulek redakční.
Polemika a doplnění k článku Sunday Times: Nahradí obraz zlého a zvrhlého Žida nadržený vousatý muslim?
Související zprávy publikované v Magazínu Christnet:
Merkelová a Gauck odsoudili vlnu antisemitismu v Německu
I podle Merkelové v Německu narůstá antisemitismus. V Berlíně pak otevřela výstavu umění holokaustu
