Vzácná socha madony z Osíka dostala novou tvář

Tvář Madony z Osíka naznačuje zářivá rouška
Autor: http://ctu-uk.cz/ / František Renza

Rekonstruovanou podobu nejstarší románské dřevořezby, tzv. madonu z Osíka, si mohou nyní návštěvníci prohlédnout v rámci výstavy s názvem "Tvář: Příběh ztracení a touha znovunalézání", která se koná od 9. června do 31. prosince letošního roku v kostele Nalezení sv. Kříže v Litomyšli.

Výstava je završením unikátního projektu, v rámci něhož získalo torzo novou tvář, původní se totiž nedochovala. Na realizaci se podíleli špičkoví odborníci, mezi nimi např. architekti Josef Pleskot a Norbert Schmidt, nebo historik umění Jan Royt.

Madona z Osíka, drobná, jen 34 cm vysoká soška, byla nalezena v roce 2010 ve vesničce Osík nedaleko Litomyšle. Uměleckohistorická  a materiálová analýza prokázala, že vznikla někdy v rozmezí let 990 a 1180, čímž se stala vůbec nejstarší polychromovanou řezbou na našem území. Soška přitom podle průzkumů pochází zřejmě z oblasti dnešního francouzsko‒švýcarského pomezí. Typově se řadí k trůnícím madonám s Ježíškem na klíně, k tzv. typu sedes sapientiae, tedy trůnu Moudrosti.

Socha obětí obrazoboreckých bouří

Jinak poměrně dobře zachovaná dřevěná soška nesla jedno velmi kruté zranění ‒ madoně zcela chyběla obličejová část. Pravděpodobně jí byla odťata, a to během obrazoboreckých bouří, které se přehnaly i přes naše území. Jako kultovní předmět tak přišla o svůj spirituální náboj ‒ přestala být symbolem trascendence, prostředníkem proseb i objektem úvah, ztratila svou náboženskou funkci. „Takováto socha madony bez hlavy může být součástí uměleckých sbírek jako umělecké dílo, kde nevadí nepřítomnost hlavy, ale je to socha madony a můžeme třeba zvažovat i její liturgickou funkci, a v tu chvíli není možné prezentovat věřícím sochu bez hlavy,“ vyjádřil se k původnímu stavu sochy profesor Royt v rozhovoru s Českým rozhlasem.

Nová tvář ztracené identity

Navrátit soše alespoň částečně její původní význam i důstojnost, to byl jeden z hlavních cílů, které si restaurátorský tým vytyčil. „Vznikla myšlenka: dáme tomu reliktu naší tvář, nebo naší identitu, umíme se na tu sochu podívat naším pohledem, umíme ji vrátit zpátky do plnohodnotného života, nebo ji necháme jenom v oboru depozitárních artefaktů, které se čas od času vyndají z vitríny a ukážou se na výstavě?“ popsal genezi projektu Josef Pleskot. Právě on je autorem návrhu nové vizáže sochy, které dotvořil tvář zcela současným způsobem, kdy tvář sochy naznačuje zářivá rouška. „ …my jsme si řekli, že nejde o konkrétní tvář, řekli jsme si, že jde o něco víc, o tvář v tom celistvém pohledu, vlastně o tvář ztracené identity“, uvádí Pleskot. V jeho realizaci je socha částí širšího výtvarného konceptu, součástí instalace je i bezprostřední okolí sochy, jež je vložena do světelné schrány, připomínající niku románského kostela.

„Výstava vlastně klade možná víc otázek než odpovědí. Klade otázky po způsobu prezentace, po tom, jak máme s takovým předměty z minulosti zacházet, jak máme zacházet s torzy, jak vlastně máme taková díla vystavovat – jestli se smí nebo nesmí vracet do sakrálního kontextu. Do jaké míry ho můžeme naznačovat, do jaké míry ho můžeme uskutečňovat, protože v té Litomyšli je to všecko na hraně,“ vysvětluje Norbert Schmidt.

Součástí projektu je i několik doprovodných akcí. Kromě panelové debaty s architektem Pleskotem a Janem Roytem, která se uskutečnila na začátku června, proběhla ve středu 29. června také přednáška Tomáše Halíka a kurátora výstavy Norberta Schmidta, kteří pohovořili na téma Nové umění ve starém kostele, tedy o možnosti prolínání těchto dvou světů. Návštěvníci, kterým tyto dvě akce utekly, mají možnost ještě 21. srpna, kdy se v kostele Nalezení sv. Kříže chystá komentovaná prohlídka výstavy s Karolem Bayerem a Martinem Jandou, následující bezprostředně po slavnostní barokní mši svaté. U příležitosti výstavy vznikl také katalog, kde kromě rozhovoru s Josefem Pleskotem a rozsáhlých textů Jana Royta a Norberta Schmidta naleznou čtenáři i mnoho dalších podrobností o příbehu madony z Osíka. 

 

 http://www.tvarlitomysl.cz/

http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/vzacna-madona-z-osika-dostala-soucasnou-tvar--1623337