Seznamka
Papež František
Autor: Flickr.com / M. Mazur
Papež František v sobotu předsedal ve Tbilisi bohoslužbě před poloprázdným stadionem poté, co gruzínský pravoslavný patriarchát na liturgii nevyslal svou delegaci, ačkoli to Vatikán původně ohlásil. Ke katolictví se v pravoslavné Gruzii hlásí jenom tři procenta občanů.
Papež v kázání vyzýval k otevřenosti. Bohoslužba se konala na fotbalovém stadionu, který má kapacitu 27 000 diváků. Podle agentury DPA přišlo ale jenom asi 3000 lidí, i když patriarcha gruzínské pravoslavné církve Ilja II. Františka v pátek vřele uvítal.
Papež se ze svého automobilu za slunečního rána zdravil s příchozími a přijímal od nich květiny. Při kázání vyzýval k otevřenosti a dialogu. "Je dobré sdílet obzory naděje, začlenit do života odvahu, otevřít dveře a vyjít ven," řekl. Vyzýval přítomné, aby hledali v bohu útěchu a "nermoutili se nesouladem panujícím mezi" věřícími.
Pravoslavná delegace nepřišla na papežskou bohoslužbu
Ačkoli Vatikán původně počítal s tím, že se liturgie zúčastní delegace pravoslavného patriarchátu, nestalo se tak. Mluvčí patriarchátu dnes sdělil, že se delegace účasti zřekla po dohodě obou stran. Později patriarchát na své webové stránce upřesnil, že "dokud mezi oběma církvemi přetrvávají dogmatické neshody, nebudou se ortodoxní věřící účastnit jejich (katolických) bohoslužeb".
František je druhý papež na návštěvě této bývalé sovětské republiky. Při návštěvě Jana Pavla II. v roce 1999 bylo napětí mezi katolickou a pravoslavnou církví tak velké, že gruzínská ortodoxní církev tehdy nabádala věřící, aby se papežovy mše neúčastnili.
Františkova návštěva se koná v příznivější atmosféře, ale neobešla se bez protestů. Proti jeho přítomnosti se při jeho pátečním příjezdu konala demonstrace a její účastníci papeže označovali za arcikacíře. "Je to typické obracení na víru. Představte si, kdyby nějaký sunnitský kazatel přijel do šíitského Íránu a uspořádal tam na stadionu nebo někde kázání. To se nemůže stát, a proto proti tomu protestujeme," sdělil jeden z účastníků páteční demonstrace.
Františkova pastorační cesta za křesťanskou menšinou v Baku
Po návštěvě Gruzie papež odjel do muslimského Ázerbájdžánu, kde strávil v neděli deset hodin. V metropoli Baku, kde se v jediné farnosti se slovenskými duchovními jen asi 300 místních obyvatel hlásí ke katolické víře, ocenil místní věřící a povzbuzoval je k udržení víry. Spolu s touto komunitou slavil bohoslužbu. Drtivá většina Ázerbájdžánců vyznává šíitskou větev islámu. Papežova návštěva má podpořit soužití různých vyznání v zemi, kde žije druhá největší šíitská komunita po Íránu. Vztahy mezi místními muslimy a malou křesťanskou komunitou jsou považovány za vcelku hladké.
"Někdo by si mohl myslet, že papež ztrácí čas tak dlouhou cestou za tak malou obcí. Jste malé stádo, ale cenné v božích očích. Celá církev na vás hledí se zvláštní sympatií a povzbuzuje vás. Odvahu," řekl František.
V ázerbájdžánské metropoli František sloužil eucharistickou bohoslužbu v chrámu, postaveném po návštěvě papeže Jana Pavla II. v roce 2002 díky tomu, že prezident Alijev daroval pozemek na okraji metropole a katolický kostel, jediný v zemi, pomohli postavit také muslimové a židé.
V kostele slouží slovenští duchovní a řeholnice z řádu salesiánů. "Všichni se velmi těšíme. Vnímáme to v roce božího milosrdenství jako opravdu velký a nečekaný dar," uvedl ještě před návštěvou Vladimír Fekete, který v Baku působí jako apoštolský prefekt.
V kostele bylo podle agentury AP asi 400 věřících, dalších 450 naslouchalo papežovým slovům před chrámem. Liturgie byla vedena v angličtině. Papež vzdal také věřícím, kteří přetrvali pronásledování za sovětského režimu. Ten zničil původní katolický kostel v Baku v roce 1931.
Návštěva mešity a setkání s autoritativním prezidentem
Během své návštěvy papež zavítal i do mešity, před zástupci všech vyznání tam uvedl, že Bůh by neměl být nikdy využíván k ospravedlnění fundamentalismu. "Žádné další násilí ve jménu Boha! Ať je jeho nejsvatější jméno uctíváno, ne znesvěcováno či směňováno za zboží přes nejrůznější formy nenávisti a lidského odporu," uvedl František.
"Bůh nemůže být využíván pro osobní zájmy a sobecké cíle. Nemůže být využíván k ospravedlnění jakékoli formy fundamentalismu, imperialismu a kolonialismu," dodal papež v projevu k muslimům, křesťanům, židům a představitelům dalších vyznání v mešitě pojmenované po bývalém prezidentu Hejdaru Alijevovi. Jak poznamenala agentura Reuters, papež učinil podobné výzvy již před nynější cestou a rovněž navštívil i jiné mešity, nyní to bylo ale poprvé, co s podobnými výzvami přišel přímo z hlavní modlitebny mešity.
Program desetihodinové papežovy návštěvy zahrnoval také setkání se zástupci hlavních vyznání v zemi a s prezidentem Ilhamem Alijevem. Alijev, který do čela státu nastoupil v roce 2003 po svém otci, spojil zemi energetickými a bezpečnostními zájmy se Západem, vyvažujícím ruský vliv ve strategické oblasti okolo Kaspického moře.
Pravomoci prezidenta Alijeva dále rozšiřují ústavní změny, schválené v zářijovém referendu. Podle Alijevových odpůrců a ochránců lidských práv má tento krok upevnit dynastické vládnutí rodiny Alijevů. Vláda kritiku odmítá a tvrdí, že ústavní změny mají urychlit hospodářské reformy. Není známo, zda se papež při schůzce s prezidentem vyjádří k této otázce či k často kritizovanému stavu lidských práv a potlačování opozice.
Místní média nevěnovala papežově návštěvě přílišnou pozornost. "Islám je tolerantní náboženství, které akceptuje všechna vyznání. Uvítám papeže, pokud přinese poselství míru a tolerance," řekla agentuře AP Aygun Mikajilovová, zahalená v muslimském šátku.
