Zákon o sociálním bydlení předmětem sporů

Církev a svět / Adéla Rozbořilová / 31. ledna 2017
Zákon o sociálním bydlení předmětem sporů

Nouzové zimní ubytování v denním centru Naděje v Praze
Autor: nadeje.cz

Návrh zákona o sociálním bydlení vypracovala ČSSD pod vedením ministryně sociálních věcí Michaely Marksové. Jeho hlavním cílem je ošetřit tzv. obchod s chudobou, kdy rodiny s dětmi žijí draze v ubytovnách, ale také snížit počet bezdomovců.

Podle paragrafů budoucího zákona má mít na sociální byt od obce právo domácnost, která za bydlení (včetně služeb a energií) platí alespoň 40 procent čistých příjmů a po této platbě jí nezbude víc než 1,6násobek životního minima.

S povinností obcí zajistit potřebným sociální bydlení počítá již koncepce sociálního bydlení, kterou schválila vláda v roce 2015. „Myslíme jak na lidi, kteří jsou úplně bez domova, až po ty, kteří budou bydlet na jakési obcí provozované ubytovně, kde ale bude povinnost sociální práce. Druhá forma bude jakési azylové bydlení. To jsou lidé, kteří mají problémy, jakoby se učí samostatně bydlet. A třetí kategorie je normální bydlení, ale za nižší než komerční náklady,“ prohlásila před dvěma lety Marksová. Právě na tuto koncepci chystaný zákon navazuje. Kritika se valí ze všech stran Proti aktuální podobě normy se ohradila například ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, které se nelíbil návrh, podle nějž by sociální byty měl zajišťovat nový státní úřad. To by zemi podle jejích slov vracelo do „podmínek reálného socialismu“. Ministrovi pro lidská práva Janu Chvojkovi se zase nelíbí, že zákon bude zřejmě zneužit v rámci předvolebního boje. Největší problém s jeho přijetím má přitom ANO; ministerstvo financí v čele s Andrejem Babišem odmítá uvolnit příslušné prostředky, které jsou pro fungování zákona nazbytné, rezort pro místní rozvoj má zase výhrady ke skupině příjemců.

Připravovaný zákon o sociálním bydlení je příčinou mnoha sporů nejen na půdě zákonodárců, čelí také kritice zejména z řad představitelů obcí. Těm vadí především pokuta až do výše milionu korun, pokud byt neposkytnou osobě s prokazatelným nárokem. Odborníkům z organizace Platforma pro sociální bydlení se zase nelíbí, že v aktualizovaném znění návrhu mají nárok na sociální bydlení ti, jež na bydlení vynakládají 40, nikoliv 30 procent svých příjmů, jako tomu bylo v původním návrhu.

Lidovci nařčeni z farizejství

Bouřlivou debatu vyvolal chystaný zákon i v křesťanských kruzích. Řetězec polemických reakcí vyvolalo vyjádření politika Jana Bartoška (KDU-ČSL), který na svém twitterovém účtu zveřejnil kritické vyjádření k zákonu o sociálním bydlení, podle něhož je bydlení „zásluhová věc“. Vedení KDU-ČSL adresovali otevřený dopis křesťané a křesťanky, které přijetí zákona podporují. Těm se nelíbilo nejen Bartoškovo kritické prohlášení, ale rozhořčila je i následná reakce šéfa křesťanských demokratů Pavla Bělobrádka na tento výrok, když použil biblický citát „kdo nepracuje, ať nejí“. Tento Bělobrádkův postoj považují autoři dopisu za nepřijatelný: „Fakt, že jako představitel privilegované skupiny, jedné z vládních stran, která se explicitně hlásí ke křesťanství, pranýřujete sociálně slabé za to, že „nechtějí pracovat“, a proto si nezaslouží bydlet v důstojných podmínkách, mnohem více než apel apoštola Pavla k Tesalonickým připomíná Ježíšovo učení o zákonících a farizejích.“ Podle autorů dopisu je biblický citát, který Bělobrádek použil, vytržen z kontextu, a byl míněn ve zcela jiném a konkrétním významu. „Citovaný výrok svatého Pavla je určen prvokřesťanské komunitě tesalonických, nikoli společnosti jako celku. Byl napsán konkrétně a adresně těm tesalonickým křesťanům, kteří se jako věřící obzvláště silného kalibru rozhodli povznést nad záležitosti tohoto světa, jako je práce a obživa. Na ně apoštol apeluje, aby těmito lidskými potřebami nepohrdali. Použít uvedený výrok proti 200 tisícům občanů a občanek ČR, kteří jsou dnes v bytové nouzi, znamená zlehčení mnoha konkrétních osudů lidí v nouzi.“

Zákon o sociálním bydlení předmětem sporů

Palác Charitas, sídlo KDU-ČSL
Autor: Wikipedia.org / Packa / Wikimedia Commons

V závěru svého dopisu apelují jeho autoři na reakci Pavla Bělobrádka a symbolicky kontrují jiným citátem z Bible, kterým by se prý představitelé křesťansky orientované strany měli řídit: „Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Vyjídáte domy vdov pod záminkou dlouhých modliteb; proto vás postihne tím přísnější soud!“ Pod dopis, který je zároveň peticí, připojili svůj podpis mj. faráři ČCE Zdeněk Bárta a Štěpán Hájek, občanský aktivista Jakub Ort nebo literární historik Martin C. Putna.

Pavel Bělobrádek na tento otevřený dopis skutečně zareagoval, celou situaci se přitom snažil uklidnit. Ve svém rozsáhlém dopise obšírně vysvětlil stanovisko své i stranické: „Byli jsme a budeme pro přijetí účinného zákona o sociálním bydlení. Nechť ho mají i nepracující. U zdravotně hendikepovaných, opuštěných apod. to nerozporujeme. Dokonce ani u ostatních, pokud projeví snahu svou situaci zlepšit. [...] Nikomu nehodláme nakládat neúnosná břemena. To kategoricky odmítám. Nepodporujeme ovšem to, aby stát přidělil byty de facto každému, kdo řekne, že je potřebuje.“ Na adresu autorů otevřeného dopisu směřuje doporučení, aby byli příště mírnější v odsudcích, nejdříve si zjistili skutečnosti a nepřekrucovali fakta. Odkazuje tak k tomu, že jeho kritici pracovali s původní verzí návrhu zákona, která byla mezitím zavrhnuta, jejich námitky tedy nebyly zcela relevantní.

 

"Slaměný" Bělobrádek se ohrazuje: Nelze založit argumentaci na  jediné twitterové reakci

Ještě před Bělobrádkovou reakcí zveřejnil na oficiálním webu KDU-ČSL místopředseda strany Jan Bartošek prohlášení, v němž částečně mění svůj postoj k zákonu. „V nové podobě je zákon o sociálním bydlení pro KDU-ČSL přijatelný. Budeme ale chtít, aby vláda podpořila také koncept dostupného bydlení. [...] My, křesťanští demokraté, zastáváme princip zodpovědné solidarity. To znamená, že pomůžeme těm, kteří to opravdu potřebují a dostali se do špatné životní situace, či prostě měli v životě méně štěstí. Ale chovají se zodpovědně a chtějí svůj problém řešit. Pak jim má společnost pomoci, samozřejmě v míře, kterou si může dovolit. [...] Jsem přesvědčen, že solidární a zároveň zásluhový systém dostupného bydlení je přesně tím, o co je třeba sociální bydlení doplnit. Kromě střechy nad hlavou dáme lidem možnost získat i sebeúctu. Místo závislosti na sociálním systému jim pomůžeme ke svépomoci. A to je vždy lepší.“ Tím však polemická debata mezi křesťany neskončila. Na Bělobrádkův dopis přišla do redakce Christnetu reakce katolického kněze Petra Hrušky z Chebu (syn politického vězně a zakladatele meditační zahrady v Plzni Luboše Hrušky, pozn. red.). Tomu se nelíbí zejména způsob argumentace, který Bělobrádek ve svém dopise použil. „Vložit oponentům do úst něco absurdního, co nikdy neřekli či nezastávali, to pak snadno vyvrátit či se tomu vysmát. Někdy se takovýmto „podsunutým argumentům“ říká „straw man“. A takovýchto „slaměných mužů“ je, dle mého názoru, v textu Pavla Bělobrádka více, než je zdrávo. Mrzí mě to (a přiznám se, že i překvapuje), ale zdá se mi, že ani pan Bělobrádek, kterého jsem nikdy za „slaměného muže“ nepovažoval, pro tentokrát k takovéto kultivované diskuzi svojí reakcí na petici bohužel příliš nepřispěl. [...] Moc bych to všem, kteří na solidní zákon o sociálním bydlení (a s ním související koncepci dostupného bydlení) netrpělivě čekají, přál.“

I vůči Hruškovu dopisu se Pavel Bělohrádek ohradil: „On mi ale vyčítá to, co signatáři sami dělají. Byla napadena moje mravní integrita a drze jsem byl označen za vyjídače vdov. To by asi rozčílilo i klidnější lidi, než jsem já. Soudný člověk by měl uznat, že to přehnali. [...] Křesťan má být milosrdný a spravedlivý. [...] Stát má právo vymáhat a chránit. Je jeho garantem. Právní stát je podmínka demokracie, stejně jako svoboda slova.“ Zdůraznil přitom, že považuje za absurdní založit tak vážnou polemiku na jediné twitterové reakci.

Podle původního plánu měl zákon začít platit začátkem roku 2017, jeho příprava ale ‒ i vzhledem ke kritice ‒ nabírá zpoždění. V současnosti je návrh ve vnitřním připomínkovém řízení. Účinnosti by mohl nový zákon nabýt od října 2017.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:


 

Související zprávy a články


Diskuze k článku

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?

Rodrigo koncert
Timotej.cz

 

Bankovní spojení

Nový účet bez poplatků: 2900316130/2010 Starý účet 267841001/5500 stále platí.

Rubriky

Anketa

Mají se křesťanské církve podílet na duchovním programu při Prague Pride?
Ano
29%
 
Ne
67%
 
Nevím
4%
 
(Počet hlasů celkem: 195)