Seznamka
Ilustrační foto
Autor: Pixabay.com
Je velmi potěšitující, že 6. února 2017 vykonal předseda Rady Německé evangelické církve (EKD), zemský biskup Heinrich Bedford-Strohm, v doprovodu předsedy Německé biskupské konference kardinála Marxe oficiální návštěvu u papeže Františka v Římě, a to u příležitosti reformačního jubilea. Papež hovořil o „již smířené rozdílnosti“. Podle svých slov oceňuje duchovní a teologické dary, které jsme od reformace přijali, a chtěl by všemi silami „usilovat o to, aby byly dosud existující překážky překonány.“
Biskup Bedford-Strohm a kardinál Marx představili již v září 2016 společné prohlášení „Uzdravit paměť – svědčit o Kristu“. Po pěti stoletích vymezování a vzájemného odmítání chtějí obě velké německé církve tuto památku oslavit jako „svátek Krista“. Dne 11. března 2017 má Německá biskupská konference a Rada EKD v Hildesheimu společně slavit kající a usmiřovací bohoslužbu, chápanou jako další krok na cestě ke společné paměti a uzdravení.
Memoranda a výzvy k pokání a usmíření jsme však z římské strany slyšeli už mnohokrát. My, ekumenicky angažovaní křesťané, očekáváme konečně činy. Společné prohlášení se bohužel nevyjadřuje k nečinnosti oficiálních církevních představitelů v rozhodujících otázkách a ignoruje praktickou ekumenu, která se již dlouho pěstuje v mnoha evangelických i katolických obcích a skupinách. Vzájemné uznávání církevních úřadů a eucharistické společenství pro ně už dávno nepředstavují žádný problém. Za těmito pokroky vedoucí činitelé církví daleko pokulhávají. Pouze oni ponesou odpovědnost před Bohem a před lidmi, pokud se jim nepodaří vypořádat se s „dosud existujícími překážkami“.
Hans Küng je původem švýcarský teolog, autor mnoha knih, katolický kněz
Autor: Flickr.com / UNED / Creative commons
V jubilejním roce 2017 by měli odpovědní církevní představitelé důsledně uskutečňovat závěry komise pro ekumenický dialog, které jsou částečně k dispozici již po několik desetiletí. Pro katolickou církev to znamená:
1) rehabilitaci Martina Luthera
2) zrušení všech exkomunikací z období reformace
3) uznání protestantských a anglikánských církevních úřadů
4) vzájemnou eucharistickou pohostinnost
Bezpočet křesťanů si přeje, aby byly tyto postuláty vztaženy také z evangelické strany na katolickou církev, a to nikoli bez žádoucí sebekritiky. Pouze oslavovat pětisté výročí reformace bez skutečného ukončení rozdělení církve znamená klást na sebe novou vinu. Tlak ze strany teologie a církevní základny, obcí a mnoha angažovaných žen a mužů by mohl napomoci tomu, aby často úzkostlivé a váhavé církevní vedení v Římě i jinde nezmeškalo tuto historickou příležitost a probudilo se. Jinak se ještě více lidí od církve odvrátí a ještě více obcí a společenstev se uchýlí ke svépomoci! V dnešním globalizovaném a sekularizovaném světě bude křesťanství působit důvěryhodně jen tehdy, když se bude prezentovat jako společenství ve skutečně usmířené různorodosti.
Pozn.: Prof. Hans Küng (nar. 19. 3. 1928) se od své dizertace „Ospravedlnění. Učení Karla Bartha a jeho katolické promýšlení“ zasazoval za ukončení rozdělení církve. V prvním svazku svého souborného díla, vydávaného nyní u Herder Verlag, shromáždil své spisy týkající se nauky o ospravedlnění. Küngův impuls před 60 lety způsobil, že bylo v této klíčové sporné otázce dosaženo evangelicko-katolického konsenzu a že se dnes přiblížila katolická rehabilitace Martina Luthera. Následujících 23 svazků souborného vydání dále dokumentují Küngovo po šest desetiletí trvající úsilí o ekumenické porozumění a usmíření mezi konfesemi a náboženstvími. Spolu s Josephem Ratzingerem, papežem Benediktem XVI., je posledním dosud aktivním koncilním teologem.
Z německého originálu přeložil Jiří David.
