Půst 2017: půst v slzách

Maronitský arcibiskup z Damašku Samir Nassar
Autor: http://www.ucipliban.org

Vypálená země a lidé bojující o svobodu i chléb. Tak popisuje Sýrii po šesti letech války maronitský arcibiskup v Damašku Samir Nassar.

  1. Apokalyptická scéna

Během války trvající již šest let se Sýrie podstatně změnila…
Hromady trosek, sežehnuté budovy, vypálené domy, čtvrti přízraků, vyhlazené vesnice…více než 12 milionů Syřanů (50 % populace) už nemá střechu nad hlavou…
Vytvořili nejpočetnější skupinu uprchlíků od druhé světové války... Několik milionů opustilo zemi v naději, že jinde k nim bude nebe milosrdnější… Mnozí očekávají smilování v táborech bídy, jiní se utopili nebo stojí ve frontě před ambasádami. Kočovný lid hledá zemi, která by jej přijala.
Jak může Sýrie touto bouří projít?

  1. Roztříštěná rodina

Rodina, která byla chráněna církví i Národem, prošla značným otřesem. Jen výjimečně lze najít rodinu kompletní. Násilí tuto základní buňku rozložilo…někteří leží v hrobech, jiní jsou v exilu, ve vězení nebo na frontě…

Nesmírně bolestivá situace, která bez jakékoliv podpory odkázala ty, kteří zůstali, do
bídy, sklíčenosti a úzkosti…

Snoubenci odděleni exodem; odchod partnera ze země nebo vstup do vojska brání svatbě, další případné nesnáze přinese hledání bydlení…

Tím pádem se bortí i naděje v budoucnost…

Půst 2017: půst v slzách

Počet registrovaných syrských uprchlíků
Autor: Diakonie.cz

Jak pokračovat v Cestě bez Rodiny nebo s Rodinou kulhající?

  1. Obětované dětství

Děti jsou nejkřehčí… Zaplatili za toto nemilosrdné násilí velice draze… Podle UNESCO nemají více než tři miliony syrských dětí přístup ke vzdělání… prioritou je přežít fyzicky… a těm, kteří do školy chodí, se nedostává odpovídající úrovně vyučování, protože fungující školy jsou často přeplněné a nedisponují dostatečným počtem učitelů…intenzivně se tu projevila velká prohra…

Centra psychologické pomoci přetékají nejen kvůli počtu pacientů, ale i kvůli šíři vnitřních zranění a psychických blokací…

Jak obnovit ducha těchto dětí, které prošly hrůzami násilí a barbarství?

  1. Ohrožené farnosti

Farnosti, jež zakusily odchod svých věrných, a musely omezit své pastorační aktivity, se zároveň připravily o kněze, kteří přinášeli lidskou a duchovní podporu. Církev v Damašku opustila třetina kněží (27), což byla těžká rána, jež oslabila pozici a roli již tak minoritní křesťanské obce, která skomírá.

Další kněží, kteří zatím zůstali, ještě nejsou upokojeni a o možném odchodu vyjednávají…

Čekají spolu se zasaženými rodinami na sociální a humanitární pracovníky…

Jak zabránit tomuto hrozivému krvácení?

Je Církev představitelná bez Kněží?

  1. Mezi chlebem a svobodou

Syřané už nedychtí po tom, co odkrývá Svoboda…Vedou každodenní boj o chléb, vodu, plyn, topivo, které jsou víc a víc vzácnější. Přerušení elektrického proudu je dost časté, prodlužuje naše noci a omezuje sociální život…

Hledání ztracených bratrů, rodičů a přátel probíhá mlčky, nejistě a s nadějí…

Najít malé bydlení se stává v zemi plné trosek snem mnoha rodin a především mladých snoubenců…

Jakou cestu zvolit – boj za svobodu, nebo závod o chléb?

Malý syrský lid prožívá tato muka s hořkostí, jež se odráží v tichém pohledu plném slz…

Půst 2017, tolik hořký, nám předkládá chvíle pouště. Právě v nich můžeme znovu spatřit aktivní a angažovanou Církev, která vstupuje do prostředí našich blízkých v nouzi, aby ukázala cestu za Vzkříšeným Kristem, Světlem světa a Spasitelem lidí, který řekl: „Přijďte ke mně, všichni, kdo jste obtíženi břemeny…“ Mt 11, 28 

Půst 2017
+ Samir Nassar, maronitský arcibiskup v Damašku

Z francouzského originálu přeložila Kristýna Boháčová. Velká písmena jsou zachována na všech místech tak, jak je arcibiskup sám napsal.