Kněžské bratrstvo svatého Pia X. požádalo stát o registraci nové církve

České církve / Vít Luštinec / 23. dubna 2017
Kněžské bratrstvo svatého Pia X. požádalo stát o registraci nové církve

Ilustrační foto
Autor: Fsspx.cz

Na konci letošního ledna byl farář Adam Grabiec překvapen, když zjistil, že přibližně 15 věřících z jeho farnosti v Dolním Újezdě u Litomyšle dostalo dopis od Ministerstva kultury. V něm bylo napsáno, že své osobní údaje poskytli na podporu vzniku nové církve a náboženské společnosti Kněžského bratrstva svatého Pia X., a mimo jiné zdůrazněno: „Jedná se o návrh na registraci nové církve a náboženské společnosti, odlišné od registrované Církve římskokatolické.“ V textu se také podtrhuje, že za osobu hlásící se k nově vznikající církvi nelze považovat toho, kdo s ní například jen sympatizuje nebo její vznik podporuje. Cílem dopisu bylo přezkoumat, zda se opravdu k nově vznikající náboženské společnosti hlásí jako její členové. 

„Najednou některým přišlo trapné zdůraznění, že je to odlišná církev od římskokatolické církve,“ doplňuje duchovní správce s mírným polským přízvukem. Jestli všichni zmiňovaní byli na seznam ministerstva zařazeni zcela vědomě, ale neví. Podle Grabiece vznikl u některých věřících zmatek, proto se rozhodl jako kněz vyjádřit veřejně ve své farnosti a o situaci informoval své představené. Podobná situace nastala i v jiných českých a moravských farnostech.

„Každý je svobodný a může se rozhodovat, nemá cenu pohrdat druhými kvůli jejich odlišným názorům. To co mě však nemile překvapilo a vadí mi, je pohrdání ze strany příznivců a členů bratrstva vůči nám, pokoncilní liturgii či ekumenismu,“ uzavírá Grabiec.

V Církvi, ale s vlastní církví?

O registraci u Ministerstva kultury zažádalo Kněžské bratrstvo svatého Pia X. (někdy zkráceně nazývané jako „lefebvristé“) 2. listopadu 2016. „Ověřujeme, zda jsou splněny veškeré náležitosti požadované zákonem č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech,“ potvrdila magazínu Christnet tisková mluvčí ministerstva Simona Cigánková.

O tom, že se bratrstvo k registraci rozhodlo, informuje své příznivce v letáku na svém webu: „FSSPX požádalo o registraci jako náboženská společnost, která je organizačně nezávislá na jiném státem registrovaném náboženském subjektu. Toto platí i vůči místní hierarchii římskokatolické i řeckokatolické církve ve smyslu státní registrace.“ Organizace v České republice vedená Tomášem Stritzkem zdůrazňuje, že vznik nové náboženské církve se nedotýká vztahu ke katolické církvi a je v souladu s dialogem, který mezi touto organizací  vedené Bernardem Fellayem a Vatikánem už několik let probíhá. Ve skutečnosti vzbuzuje takový krok řadu pochybností.

Podle neoficiálních zpráv je dohoda mezi schizmatickým bratrstvem a oficiálními strukturami sice připravena a mohla by být brzy potvrzena i papežem Františkem, jenže zda k ní opravdu dojde, není vůbec jisté. Velmi vstřícné kroky vůči bratrstvu, které měly dialog podpořit, podnikli i předchůdci současného papeže Jan Pavel II. a Benedikt XVI. Dnes již emeritní papež a dřívější prefekt Kongregace pro nauku víry Josef Ratzinger například v roce 2009 sejmul exkomunikaci ze čtyř biskupů bratrstva a dva roky dříve umožnil užívání misálu Jana XXIII. z roku 1962  jako „zvláštní formy liturgického slavení“.

Kněžské bratrstvo svatého Pia X. požádalo stát o registraci nové církve

Bernard Fellay
Autor: Wikipedia.org / CC

I tak v roce 2012 vzájemný dialog skončil neúspěchem poté, co bratrstvo odmítlo uznat dokumenty Druhého vatikánského koncilu a označilo je za novoty, které „jsou poznamenány omyly.“

V rozporu s kanonickým právem

O tom, že registrace nové církve u státu a její setrvání v rámci římskokatolické církve je těžko slučitelné podle církevního práva, je přesvědčen kněz, pedagog a právník Michal Podzimek. 

„Podle světského práva je samozřejmě možné být členem více církví najednou, z hlediska Kodexu kanonického práva (CIC) je to ale problém. Pokud totiž někdo vejde do jiné registrované církve nežli té, která je jakožto ‚římskokatolická‘ registrována u Ministerstva kultury, pak z hlediska církevního práva tuto církev opouští se všemi důsledky, které kodex deklaruje, tedy dopouští se opuštění společnosti – schizmatu.“ 

A situaci by neřešil ani případný pokrok v dialogu s Vatikánem, který by skončil vznikem personální prelatury, jak naznačuje bratrstvo. Vznik nově registrované církve a zároveň status personální prelatury jsou neslučitelné: „Podle kanonického práva se nebude jednat o žádnou personální prelaturu, protože to už nebude organizace uvnitř církve, ale zcela jiná církev,“ připomíná Podzimek. Navíc podle kánonu 297 se pastorační nebo misijní dílo prelatury vykonávána po předcházejícím dovolení od místního ordináře, ne nezávisle.

Vzniká tak zásadní rozpor, na jednu stranu chce bratrstvo od státu registraci jakožto samostatná církev, na druhou stranu věřícím tvrdí, že bude stále součástí katolické církve.

ČBK jasné vyjádření dávat nechce

Čeští a moravští biskupové zatím odmítají dát ke krokům české pobočky bratrstva jasné stanovisko: „Nepovažujeme za vhodné takto vstupovat do probíhajícího procesu vyjádřeními pro média. Věc je na rozhodnutí Ministerstva kultury dle příslušné legislativy,“ odpověděl Christnetu František Jemelka z tiskového střediska České biskupské konference.

O tom, kdy a jestli k registraci nové církve nakonec dojde, bez ohledu na názor ostatních církví a náboženských společností rozhodne Ministerstvo kultury. „Nelze předjímat, kdy bude o jakékoli registraci rozhodnuto, neboť každá taková žádost s sebou nese jinou míru a náročnost ověřování, prověřování a šetření,“ upřesňuje mluvčí ministerstva Cigánková. Ministerstvo ročně eviduje jeden až pět nových návrhů na registraci, úspěšnost je nízká, poslední registrovanou církví bylo v roce 2014 Společenství Josefa Zezulky a naposledy na konci minulého roku ministerstvo zamítlo žádost o registraci Konopné církvi i sdružení nazvanému Lvi kulatého stolu - Řád Zemí Koruny české.

 

Kněžské bratrstvo svatého Pia X. (latinsky Fraternitas Sacerdotalis Sancti Pii X.) bylo založeno francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem v roce 1970. Za své poslání si stanovilo obranu katolického kněžství, tridentské mše a „pravověrného“ učení církve před údajným nebezpečím, které po Druhém vatikánském koncilu prý církev zachvátilo. Koncilovou liturgii považovali za heretickou a neplatnou, a proto ji neuznávali. Bratrstvo bylo rozpuštěno Pavlem VI. v roce 1975 dekretem kardinála Jeana-Marie Villota. Pokračovalo ovšem i nadále ve své činnosti a v roce 1988 se kardinál Lefebvre rozhodl společně s biskupem Castro Mayerem nedovoleně vysvětit čtyři biskupy. Na svěcení tehdejší papež Jan Pavel II. reagoval vydáním motu proprio Ecclesia Dei, podle kterého světitel i svěcení upadli svým činem do exkomunikace. 

Zrušení exkomunikace v lednu 2009 sňalo ze čtyř biskupů závažný kanonický trest, ale nezměnilo právní situaci bratrstva, které dosud nemá žádné kanonické uznání ze strany katolické církve. Také čtyři biskupové, třebaže je z nich sňata exkomunikace, nezastávají v církvi žádnou kanonickou funkci a nevykonávají v ní dovoleně službu.

Papež František při vyhlášení svatého roku milosrdenství v listopadu roku 2015 dovolil po dobu jeho trvání kněžím bratrstva oficiálně zpovídat, později apoštolským listem svolení prodloužil na neurčito. A 4. dubna letošního roku umožnil místním biskupům udělování licencí ke slavení svátosti manželství pro věřící, kteří se účastní pastoračních aktivit bratrstva.


S dotazy jsme kontaktovali také zástupce Kněžského bratrstva svatého Pia X., dosud ale na ně nikdo nereagoval.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:


 

Související zprávy a články


Diskuze k článku

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?

Timotej.cz

 

Bankovní spojení

Nenalezeny žádné záznamy.

Rubriky

Anketa

Mají se představitelé církví vyjadřovat k politickým otázkám?
Ano, ještě nejsme v nebi a zlo je přítomno i v politice
88%
 
Ne, naše království není z tohoto světa, je třeba zachovat odstup
3%
 
Je třeba pouze vyzývat k modlitbám. Modlitba má velkou sílu
9%
 
(Počet hlasů celkem: 100)