Jubileum zjevení ve Fátimě

Panna Marie se zjevila tehdy desetileté Lucii dos Santosové, její sedmileté sestřenici Jacintě a devítiletému bratranci Francisku Martovi. Děti se tehdy tak jako každý den vydaly pást svá zvířata do hor, do malého údolí Iria. Krajinu údajně náhle ozářil záblesk. Jasné světlo se pak objevilo ještě jednou, sjelo z oblohy a usadilo se nad větvemi osamělého dubu. Uprostřed záře pak děti údajně spatřily "krásnou paní oděnou v bílém", která s nimi začala rozmlouvat. Poté se Panna Marie dětem zjevila ještě pětkrát, pokaždé 13. května, a sdělila jim tři tajemství. Zjevení uznal biskup z nedaleké Leirie za věrohodné až v roce 1930.

Pro začátek jim jen oznámila, aby přišly na stejné místo přesně za měsíc, tedy 13. června. A pak každý následující měsíc, vždy třináctého dne (až do října 1917). Lucia posléze Pannu Marii požádala o vykonání nějakého zázraku, který by přesvědčil i přihlížející davy. Ta jí její přání splnila na posledním setkání, kdy už počet poutníků dosahoval 70.000. Ani tehdy se ale její postava neukázala nikomu jinému než dětem.

Stalo se však něco jiného. Světový apoštolát Fatimy v ČR na svých stránkách píše: "V té době nastal sluneční zázrak. Ustal déšť, roztrhly se mraky a ukázal se sluneční kotouč v podobě stříbrného měsíce, který začal vířivě kroužit jako ohnivé kolo... Pak všichni zažili pocit, jako by se odpoutalo od oblohy a padalo na ně. Lidé padali na kolena do bláta a vzbuzovali lítost nad svými hříchy. Po skončení slunečního úkazu měli lidé šaty dokonale suché, jakoby vůbec nepršelo."

Tři tajemství

Největší pozornost vzbudila tři tajemství, která Panna Marie dětem sdělila. První dvě oznamovala brzký konec války, vypuknutí druhé světové války, vzestup a pád komunismu v Rusku nebo obavy před ateismem. "Jestliže lidé udělají to, co vám řeknu, mnohé duše se zachrání a navrátí se jim pokoj. Válka se schyluje ke konci; nepřestanou-li však urážet Boha, začne během pontifikátů Pia XI. jiná, ještě horší... Až uvidíte noc ozářenou neznámým světlem, vězte, že je to velké znamení, které vám Bůh dává, že se chystá potrestat svět za jeho zločiny skrze válku, hlad a pronásledování církve i Svatého otce. Aby se jí zabránilo, budu žádat o zasvěcení Ruska mému Neposkvrněnému Srdci a o smírné přijímání o prvních sobotách. Budou-li přijaty moje požadavky, Rusko se obrátí a bude mír; když se tak nestane, rozšíří své bludy po světě a bude podněcovat války a pronásledování církve. Dobří lidé budou mučení, Svatý otec bude muset hodně trpět, mnohé národy budou zničeny," zněla část proroctví.

Záhadné poslední tajemství

Obsah třetího zůstal dlouho utajen a kolovaly o něm divoké zvěsti - nejčastěji se tvrdilo, že hříšné lidstvo čeká apokalypsa nebo další válečný konflikt. Lucia prý církvi tlumočila přání Panny Marie, aby toto tajemství nebylo zveřejněno před rokem 1960. Potom pouze v případě, že to papež uzná za vhodné. Její výpověď byla doručena do Vatikánu v roce 1957. O tři roky později ovšem papež Jan XXIII. zveřejnění za vhodné neuznal a pouze k dokumentu připsal: "Papež viděl a k obsahu se nevyjadřuje." Podobně se zachoval i jeho nástupce Pavel VI. Třetí část proroctví zveřejnil Vatikán až v roce 2000 s tím, že obsahem bylo vidění "biskupa z Říma oblečeného v bílém, jak padá k zemi jako mrtvý zasažen ohnivou zbraní a dopadá mezi velké množství umučených mrtvol". Důvodem utajení proroctví měl být fakt, že popisuje atentát na Jana Pavla II.

Osud vizionářů

Dvě mladší děti nedlouho po zjeveních podlehly pandemii španělské chřipky, která si vyžádala mnoho obětí - Francisko v roce 1919 a Jacinta o necelý rok později, přesně jak údajně Panna Maria předpověděla. Lucia odešla v roce 1921 do kláštera v Oportu a o devět let později církevní orgány oficiálně uznaly pravost zjevení. Děti se dočkaly blahořečení Janem Pavlem II. v roce 2000 a stali se vůbec nejmladšími blahořečenými, kteří nezemřeli mučednickou smrtí. Lucia zemřela v klášteře karmelitánek v roce 2005 ve věku 97 let.

Svatořečení papežem Františkem

Letos papež František podepsal zvláštní dekret, kterým schválil svatořečení sourozenců Franciska a Jacinty. Papež František v následujících dnech Fátimu navštíví jako v pořadí čtvrtá hlava katolické církve. Poprvé sem přijel v roce 1967 Pavel VI., Jan Pavel II. tu byl dokonce třikrát (1982, 1991 a 2000), Františkův předchůdce Benedikt XVI. do portugalského města zavítal v roce 2010. Jeho mše se zúčastnilo na půl milionu poutníků, což bylo největší množství lidí, jaké se na tomto místě kdy shromáždilo.

Pozn. redakce: Církevně uznaná zjevení Panny Marie jsou specifikem katolické církve, křesťané vzešlí z reformace se na ně dívají s jistým odstupem, jakkoli uznávají významnou roli Ježíšovy matky Marie v dějinách spásy.