Seznamka
Katolíci a evangelíci při společné vigílii v Českém Brodě
Autor: Jan Kirschner / Christnet.eu
Ekumenické vigilie v předvečer slavnosti seslání Ducha svatého nebo nedělní letniční bohoslužby za účasti věřících z více církví se uskutečnily na několika místech republiky. V sobotu 3. června křesťané společně slavili vigilii v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě za účastni Dominika kardinála Duky, arcibiskup pražského, Daniela Fajfra, předsedy Rady Církve bratrské a dalších představitelů církví sdružených v Ekumenické radě církví v ČR.
Vigilie je bohoslužba v předvečer náboženského svátku. Slovo pochází z latinského vigilia, což znamená bdění. Vigilie označuje zvyk připravovat se na určitý svátek nebo mimořádnou událost, která svátku nebo události předchází, bděním v noci na modlitbách. Vigilie před velkými svátky jsou v křesťanské liturgii doloženy od 5. století, slavily se ve východní i západní církvi a byly často spojeny s postem. Od vrcholného středověku se počet vigilií v západní církvi snižoval, s výjimkou vigilie vánoční, velikonoční, svatodušní a svátků apoštolů. Dnes to také nebývá celonoční bdění, ale vigilie má spíše formu časově omezené bohoslužby. Nekatoličtí křesťané tradici vigilií již většinou neudržují, v poslední době ji ale na některých místech obnovují, běžná je již více jak půlstoletí v protestantské řeholní komunitě ve švýcarském Grandchamp. Bývá to pak často příležitost k ekumenickému setkání církví i vzhledem k tomu, že součástí vigilie nemusí být slavení večeře Páně /eucharistie, která ale neodmyslitelně patří k následující slavnostní bohoslužbě během vlastního svátku.
Ekumenická svatodušní vigilie v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěch na Pražském hradě je podle generálního sekretáře Ekumenické rady církví Petra Jana Vinše již tradicí. Při bohoslužbě zazněla čtveřice biblických čtení, která z různých aspektů nahlížela působení Ducha Svatého v dějinách spásy. Na čtení odpovídaly žalmy a kantika, které přednesl kantor Jakub Hrubý za doprovodu Pražského katedrálního sboru, který pod vedením dómského varhaníka Josefa Kšicy doplnil celou slavnostní vigilii i o hudební rozměr. Po čteních zazněla sedmerá prosba za dary Ducha Svatého podle sv. Bonaventury a představitelé církví symbolicky zapalovali sedm svící. Jako znamení Boží přítomnosti se také pálilo kadidlo. Celou slavnost uzavřela svatodušní modlitba Karla Rahnera a prosba o požehnání. Podle Vinše společné ekumenické slavení vhodně podtrhlo, že jinak než pod vedením Ducha Svatého není ekumenické sbližování možné.
K menší vigilii se pak shromáždili českobrodští evangelíci a katolíci v evangelickém kostele Nejsvětější Trojice postaveném v roce roku 1560. V Českém Brodě jsou pouze tyto dvě církve a podle faráře Českobratrské církve evangelické Marka Lukáška se obě společenství scházejí minimálně jednou měsíčně při různých příležitostech, s katolickým duchovním Martinem Sklenářem má pak pravidelně pracovní snídaně. Při vigilii zazněla čtyři starozákonní čtení, dvě čtení novozákonní, responsoriální zpěv žalmů a společné modlitby. Farář Lukášek pak v krátkém kázání shrnul jednotlivá čtení v kontextu oslavy svatodušního poselství.
Společné ekumenické slavení eucharistie - večeře Páně
Druhý den v neděli na vlastní slavnosti Seslání Ducha svatého se k ekumenické interkomuniální bohoslužbě sešli členové Církve Československé husitské a Českobratrské církve evangelické v České Lípě a Novém Boru, kde společně slaví eucharistické bohoslužby již téměř deset let. Obě společenství v minulých letech používala ekumenickou Limskou liturgii - tentokrát ale byly bohoslužby vedeny podle formuláře zpívané Farského liturgie CČSH. Mnohé evangelíky zaujala krása zpěvu, vzhledem k tomu, že tento formulář neznají, ale některým vadil chybějící vytištěný pořad, který by mohli sledovat a nebýt jen pasivními účastníky, stejně tak bližší přiblížení smyslu dané liturgie. Obě církve jsou členy Leuenberské konkordie, proto nemají problém společně vysluhovat večeři Páně. Čechoslováci většinou, tak jako katolíci, používají při vysluhovaní nekvašené hostie, tentokrát v České Lípě společně použili chléb kvašený, tak je to běžně v evangelické tradici. Samozřejmostí bylo vysluhování podobojí, tentokrát zase blíže tradici CČSH, kdy si věřící při vysluhování namočí sami eucharistický chléb v kalichu Páně. V evangelické tradici věřící většinou nepřistupují jednotlivě v řadě, ale vytvoří v kostele velký kruh a přijímají přímo pitím z kalicha.
Duchovní CČSH Marie Truncová a ČCE Petra Náhlovská při společné bohoslužbě
Autor: Jan Kirschner / Christnet.eu
Letnice se slaví padesátý den po Velikonocích a patří v křesťanském kalendáři k nejvýznamnějším svátkům. Připomínají seslání Ducha svatého na Ježíšovy učedníky a apoštoly, které je kolem roku 30 na počátku letopočtu inspirovalo k dalšímu šíření Ježíšova učení.
Reforma římskokatolické liturgie v návaznosti na 2. vatikánský koncil zvýraznila a ozřejmila Svatodušní svátky tím, že je postavila na závěr velikonoční doby jako vrchol našeho sedmitýdenního liturgického rozjímání nad Ježíšovým vzkříšením, uvedl pro magazín Christnet katolický kněz a docent na KTF UK v Praze Aleš Opatrný. „Seslání Ducha svatého tak není jen jakýmsi izolovaným „svátkem mezi svátky“, který by připomenul jak židovský svátek Letnic, tak událost, která se v onen svátek kdysi stala v Jeruzalémě a o níž mluví Skutky apoštolů. Seslání Ducha svatého je uspořádáním liturgického roku prezentováno jako výsledek velikonoční události, plod Velikonoc, který je určen k tomu, aby z něj křesťané dále žili”, napsal Opatrný.
