Teologie v datech

Ilustrační foto
Autor: Unsplash.com / Markus Spiske / Creative commons

Nové paradigma myšlení

Není patrně nutné připomínat, jak dalekosáhle rozvoj digitálních technologií z přelomu 20. a 21. století proměnil prakticky všechny oblasti společenského a individuálního života. Úvodní článek této série kromě těchto skutečností také poukázal na to, že tento rozvoj otevřel zcela novou perspektivu v našem uvažování o věcech, které nás obklopují. Argumentoval, že v rámci jejich tlumočení do jazyka strojů půjde nyní čím dál více o to, abychom je chápali a reprezentovali důsledně jako data. 

Tuto datafikaci předchozí text představil jako značně komplexní proces. Na rozdíl od digitalizace, kterou lze chápat jako prosté, více či méně mechanické převádění informací z analogové do nespecifikované virtuální podoby, předpokládá datafikace také vytvoření efektivních, srozumitelných a především jednotných struktur, v nichž se mají získané informace uchovávat. Doba, která postupně přenechává přemýšlení strojům, staví ale člověka před novou výzvu: vyjádřit své myšlení prostřednictvím abstraktních algoritmů a nově popsat všechno, čeho se toto myšlení týká. Právě ovládnutí této ve své podstatě netechnické dovednosti, která se nápadně blíží spíše filozofii, rozhoduje a bude dále rozhodovat o vítězích a poražených nové éry strojově zpracovávaných znalostí. 

Od slov k algoritmům

Výzva k osvojení si jazyka dat se samozřejmě týká i všech odvětví vědeckého bádání, a to včetně oborů, které bývají tradičně označovany jako humanitní. Teologie, racionální řeči o Bohu, pak takřka bytostně: nebude-li vedena moderním jazykem, stane se řečí minulosti. Myšlení v datech může a má teologie zkoumat v jeho vnějších důsledcích - v proměnách, které působí jeho prosazení v současné společnosti, v nových impulzech, které vnáší do vztahu člověka k Bohu i k ostatním - nesmí se však u něj zastavit. Musí se tomuto myšlení sama naučit, přijmout je za své a začít je prakticky využívat. Podobně, jako ve všech obdobích křesťanské éry dokázali teologové k velkému užitku promyslet obsahy své víry v souřadnicích společenských proměn a nových filozofií, stojí nyní před úkolem přijmout myšlenkové paradigma 21. století. Nejde zde přitom pouze o schopnost “držet krok” s technologickým rozvojem. Ve hře je také věrnost Pavlovu odhodlání stát se všem vším (1 K 9,22) a odhodlání promlouvat ke každému jeho vlastní řečí (Sk 2,5–11).

Mezi textem a znalostí 

Jak však mohou datově orientované technologie pomoci v teologickém zkoumání konkrétně? Již řadu let jsou užívány a rozvíjeny coby pomocné nástroje, které zjednodušují badatelům práci zastáváním řady rutinních a mechanických činností. V minulém článku jsme v této souvislosti zmínili několik biblistických projektů a uvedli i takový, který se věnuje mapování významů biblického textu, jeho sémantice. Této poslední snaze, kterou lze na obecnější rovině zařadit do oblasti zpracování znalostí, je třeba nyní věnovat zvláštní pozornost. Právě ona totiž je, a nadále i zůstane, hlavní hybnou silou, která bude softwarové nástroje postupně přetvářet v čím dál více samostatně jednající partnery. 

Datafikace v biblistice i mimo ni 

V rámci teologických oborů pronikly metody datově orientovaného zpracování znalostí nejhlouběji právě do biblistiky. Klíčovým procesem je zde především tvorba tzv. tezauru: slovníku ustálených konceptů a entit, s nimiž biblický text pracuje. Biblický tezaurus dříve definovaly konkordance,[1] popř. dodnes slovníky, které k jednotlivým konceptům (heslům) uvádějí mimo odkazů do Písma také krátké výklady.[2] Hlavní výhodou digitálních platforem je skutečnost, že mnohy značně rozsáhlé výčty biblických konceptů[3] dokáží řadit v rámci komplexních struktur. V nich lze pak velmi snadno a efektivně vyhledávat. Experimentální, a patrně také již delší dobu ukončený projekt Semantic bible, jednotlivé koncepty mapuje interaktivně přímo k biblickému textu;[4] velmi propracovaná platforma Logos je organizuje hierarchicky a ke každému z nich přidává řadu dalších užitečných referencí.[5]

Tyto a řada dalších platforem však možnosti strojového zpracování Bible rozhodně nevyčerpávají. Značně pokročilé metody dobývání dat („data mining“) a zpracování znalostí vybízejí zejména ke zpřesňování a rozšiřování tezaurických hesel automatizovaně, na základě dat ze slovníků a konkordancí, ale i mimo ně; jejich propojování může probíhat na úrovni podstatně sofistikovanějších struktur. Autor tohoto článku zkoumá možnosti jejich řazení do komplexnějších grafů, které by mezi nimi kromě hierarchických vztahů popisovaly také řadu dalších závislostí, což v propojení s jinými znalostními bázemi umožňuje hlubší strojové zpracování jejich významu. Řadu zajímavých projektů představoval v tomto směru také projekt OpenBible.info.

Postupy digitálního zpracování znalostí však nenacházejí své uplatnění pouze v biblistice – těžit z nich mohou i další teologické obory. Svou datovou podobu začínají, třebaže zatím spíše experimentálně, získávat celé věroučné systémy a systematizované teologické výpovědi; projekty modelující náboženské chování v celospolečenském měřítku mohou své využití nacházet také v religionistice. Teologické reflexi by neměly unikat etické otázky, které čím dál častěji otevírá reálné nasazování systémů využívajících metod umělé inteligence.[6] 

Nakolik budou teologické výpovědi nacházet výraz na úrovni algoritmů, natolik se budou moci stát součástí reality každodenního světa. Je nesporné, že řízení všeho, co nás obklopuje, je čím dál více delegováno na chod čiré logiky formálního matematického jazyka. Chce-li se teologie na tomto řízení podílet, musí si jej osvojit.

[1] Fenomenálním dílem je v českém prostředí trojdílná Biblická konkordance profesorů Miloše Biče a Josefa Součka (Kalich, 1961). Toto dílo na takřka dvou a půl tisících stranách propojuje biblické koncepty s místy, na kterých se o nich v Písmu hovoří, a ke každému z nich uvádí také odpovídající řecké či hebrejské termíny. 

[2] V českém prostředí je opět třeba zmínit vynikající, do dnešní doby stále nepřekonané dílo prof. Adolfa Novotného vydané jako Biblický slovník pod edicí Kalich v r. 1956. Zásluhou nadšenecké práce dobrovolníků je dostupný také v digitalizované verzi na adrese http://lide.cb.cz/pavel.mosner/bib_slovnik_novotny.htm, popř. s interaktivním vyhledáváním na https://biblickyslovnik.pleva.info. 

[3] Projekt knowing-jesus.com sestavuje z kombinací hesel tezauru více na deset tisíc témat, na něž mapuje odpovídající biblická místa seřazené podle jejich relevance: viz https://bible.knowing-jesus.com/topics. 

[4] Tento experimentální podprojekt je jako „New Testament Hyper-concordance“ dostupný na adrese http://www.semanticbible.com/hyperconc/hyperconc-home.html 

[5] Tuto vynikající platformu lze používat i online přímo v prohlížeči, zdarma po registraci na adrese https://app.logos.com. 

[6] Roli teologie ve zkoumání etických otázek spojených s vývojem umělé inteligence se v rámci samostatné sekce zabývá projekt AI Theology – viz https://aitheology.com/ai-ethics