Neúspěch portugalského referenda o plné legalizaci potratů byl očekávaný a zároveň překvapivý. Očekávaný pro většinu Portugalců, která referendum podobně jako v roce 1998 svou neúčastí zneplatnila a překvapivý pro premiéra Socratese a jeho socialisty, kteří se tolik snažili o posun k legislativě EU. Pospíšili si proto alespoň s ujišťováním, že více lidí legalizaci potratů podporuje, než odmítá, premiér pak dokonce s příslibem, že liberalizaci potratů stejně prosadí v parlamentu. Avšak jaké asi bylo jeho rozčarování – vzhledem k takovéto silné reakci? Co si mohl myslet o odmítnutí svého osvíceného úsilí vlastními občany? Nepoložil si otázku, zda skutečně plní vůli svých Portugalců? Asi ne, těžko by mohl chtít zvrátit referendum levicovými hlasy ve sněmovně.

Zaostalí Portugalci! Snad je jim dobře v sousedství s nejreakčnějšími (jak říkají komunisté) potratovými zákony konzervativních zemiček. Snad si myslí, že lidský život má nějakou cenu! Nebo, že embryo je skoro člověk! Možná, že z Bruselu importovaná reprodukční práva chápou jako svobodu mít všechny děti - a ne jen nějaké. Anebo si zpozdile myslí, že mít doma malé Portugálky je lepší než zahraniční přistěhovalce.

Myšlenku, že lidská práva nejsou dělitelná mezi narozené a nenarozené bych jim nepřičítal. Ani, že systémy, které vytvářely kategorie nežádoucích, vylétly v pekelném kouři. Tolik po prostých venkovanech nechtějme. Však si je unijní liberální média (mimochodem ze tří čtvrtin levicová) ještě podají. A pak, Panenka Maria a lisabonský patriarcha s nimi!

Autor je nezávislý novinář (vice v rozhovoru pro Katolický týdeník). K článku bylo založeno diskuzní forum.