Rytmus školního nebo liturgického roku?

Řada věřících dnes daleko více žije rytmem školního roku než rokem liturgickým. Je to dáno tím, že mají děti, navštěvující různé vzdělávací instituce, anebo sami v nich pracují. Přiznejme si, že i liturgický rok vykazuje čas od času tzv. „okurkovou sezónu“, která se pozná podle toho, že kněz nosí liturgické roucho zelené barvy. Toto období je právě nyní zpestřeno začátkem roku školního, který přestože trvá jen měsíců deset, významně ovlivňuje život mnoha lidských bytostí. Zkusme se vzhledem k nadcházející době zamyslet nad vztahem dospělých a školou povinných.

Především je dobré smířit se s tím, že i navzdory pocitu mnohých mládež dnes není horší než dříve. Pokud s tímto tvrzením nesouhlasíte, nevadí. Kupříkladu již v 7. století př. Kr. řecký básník Hesiodos napsal: „Ztrácím veškerou naději v budoucnost svého národa, až mládež převezme moc do svých rukou. Naše mládež je neukázněná, nesnesitelná, nestálá, jednoduše hrozná.“ My dospělí jsme často nebyli v dětství o nic lepší než ti, kteří nás v tramvaji nepustí sednout, nezdraví nás a na internetu si z nás dělají posměšky. Je ale pravdou, že dnešní mládež je jiná.

Nový a neprobádaný prostor svobody

Děti již nejsou tak závislé na rodičích, protože role rodiny je často oslabena, ale na jakési společenské konvenci. Když matka dítě uhodí, protože neposlouchá, tak ono zavolá ze svého luxusního mobilu na linku pomoci a hned přijedou lidé z instituce hájící týrané děti a matka je náležitě pokárána za svoje nezvládnuté emoce. Nátlakové prostředky se dnes výrazně zredukovaly a pro děti se otvírá nový a neprobádaný prostor svobody. Právě o to víc potřebují pomoc dospělých. Prostor dětské svobody bývá často naplněn kulturou, kterou produkuje sama mládež. Tím se silně posouvají ideály mladých lidí. Je to patrné na jednoduchém příkladu. Před sto lety se dospívající snažili oblékat jako dospělí, dnes není problém potkat vetchého staříka oděného ve stylu „rapujícího teenagera“. Důvodem není jeho povážlivě kornatějící mozková tkáň, ale děda prostě chce být „in“ nebo „cool“. Výsledek – je k smíchu pro mladé i pro jeho vrstevníky. Děti dnes nepotřebují dospělé, kteří předvádějí svoji zastydlou pubertu anebo si hrají na zrcadlo, ale potřebují dospělé, kteří si pro ně udělají čas. To je totiž nutná podmínka dobrého vztahu.

Odvaha vykročit do nového školního roku

Známý francouzský kněz abbé Pierre v pokročilém věku vyslovil zajímavou definici života, říká: „Život je jen trocha času…“ Láska dnes často netkví v tom, že se s druhými rozdělíme o trochu peněz nebo jídla, ale v tom, že se s nimi rozdělíme o svůj život, tedy o svůj čas. Co k tomuto rozdělování v nadcházejícím školním roce můžeme potřebovat? Určitě by nám neměla chybět na prahu školního roku odvaha vykročit. V Tolkienově knize „Hobit aneb cesta tam a zase zpátky“ vyběhl Bilbo Pytlík ze dveří ve tři čtvrtě na jedenáct a neměl u sebe ani kapesník, přitom se vydal na cestu, která navždy změnila jeho život. Biblický Abraham opustil svůj lid, své rodiště, aby následoval to nejpodivnější zaslíbení Boha, které změnilo nejen jeho život, ale život i milionů jeho potomků. Z Písma můžeme pochopit, že kdo nemá v životě odvahu vykročit, tak ho jen velmi obtížně může Bůh na jeho cestě vést.

Domnívám se, že se nám jistě na této cestě školním rokem bude hodit také zdravý rozum. Jeden starý poustevník v egyptské poušti říkával: "Výchova noviců spočívá v tom, aby si osvojili pravidla. Zkušenost pak zase spočívá v tom, že si osvojí výjimky z těchto pravidel." Abychom toho byli schopni, musíme užívat právě jeden z Božích darů - zdravý rozum. Ten ale nepřinese očekávaný výsledek, pokud nebude spojen s naší trpělivostí. To je ctnost, která nás učí snášet to, co nemůžeme změnit. Jedno holandské přísloví říká, že „hrst trpělivosti má větší cenu než pytel rozumu“. Trpělivost silně souvisí s porozuměním. Pokud máme jasný a dobrý cíl, tak nám to pomůže být trpěliví. Konec konců i Ježíš říká, že „kdo vytrvá až do konce, bude spasen". Tak si zkusme každý sám pro sebe najít cíl a smysl nadcházejícího školního roku. Určitě nám to projasní rozum a pomůže v trpělivosti přijímat nejen ty druhé vedle nás, ale i to, co pro nás Bůh v nadcházejícím období nachystal.

Autor je spirituál Biskupského gymnázia v Brně. Mezititulky redakční