Evropský soud pro lidská práva dne 10. ledna 2017 zveřejnil rozhodnutí, ve kterém neshledal důvodnou stížnost muslimských rodičů na postup švýcarských institucí, jež neumožnily jejich devítileté a sedmileté dceři alternativu k povinným hodinám plavání navštěvovaným dětmi obou pohlaví. Jaké úvahy vedly švýcarské orgány a štrasburský soud k odmítnutí žádostí vycházejících z náboženského přesvědčení rodičů?

Jestliže je cílem teroristů rozsévat strach a nutit lidi ke změně jejich každodenních rutin, pak by naší reakcí na násilné činy v naší blízkosti neměly být vystrašené akce, které se snaží navodit pocit falešného bezpečí nebo stav trvalého ozbrojeného konfliktu. Takovým přístupem bychom s teroristy spolupracovali na dosažení jejich záměrů. Spíše bychom se měli vážně zabývat vlastními strachy a tím, jak zvyšují pravděpodobnost opakování podobných násilných aktů.

Násilí spáchané teroristy v Paříži a okolí vyvolalo bouřlivé reakce mnoha lidí působících ve veřejném prostoru. Ačkoliv stále nemáme mnoho věrohodných informací o násilnících a jejich motivaci, média jejich činy spojují s teroristickými skupinami, které jsou označovány za islamistické. Vyrojila se proto celá řada komentářů odsuzujících nejen spáchané činy, ale také islám, muslimy či náboženství obecně. Takový postup považuji za značně problematický.

Velký senát Evropského soudu pro lidská práva vynesl 1. července rozsudek ve věci mladé muslimky, která si stěžovala na zákaz zahalování obličeje na veřejnosti platný ve Francii od 11. dubna 2011. S ohledem na mezinárodně-politické postavení Francie není velkým překvapením, že většina ze 17 soudců posvětila francouzský zákon jako souladný s právem. Zarážející však je odůvodnění tohoto rozhodnutí.

Karel Hvížďala po devět let v pražských kavárnách rozmlouval s právníkem prof. Jiřím Přibáněm o výzvách, před kterými česká společnost stojí. Partneři v rozhovoru věnovali značný čas a úsilí zasazení pojmenovaných problémů do širších kontextů a naznačení možných východisek.