Náboženství a politika se vzájemně ovlivňují. V minulosti každé spojení trůnu a oltáře skončilo pro církev kompromitujícími fakty a často přímo katastrofou. V Evropě se poslední „státní církve“ oddělují od státu. Tento pozitivní trend však neplatí pro všechny církevní organizace. Jedním z příkladů je ústřední výbor Světové rady církví (SRC).

Končí éra univerzální normy, normativní etiky, na niž lze „napasovat“ každý případ. Je potřeba mnohem více individualizovaných morálních soudů.

Naprosto nečekaně a pro mnohé z nás stále nepochopitelně zemřel na konci roku 2023 novinář Filip Breindl. Byla to první zpráva roku 2024, co mi přistála v mobilu.

Církev i společnost prožívá extrémní rozdělení, v němž jednotlivé proudy jen upevňují své pozice. Nejde o to, aby všichni přijali jednu absolutní pravdu. Jde o to, abychom si navzájem naslouchali a snažili se porozumět zkušenostem i názorům těch druhých.

Rozhovory v českém náboženském prostředí frčí, nejen ty drobnější v časopisech a online médiích, ale i ty knižní. Nedávno vyšel rozhovor s arcibiskupem Graubnerem, karmelitánem Petrem Glogarem, Matúšem Kociánem, Jiřím Zajícem nebo psychiatrem Maxem Kašparů. Kdybychom hodnotili jen podle nich, mohlo by se zdát, že římskokatolická církev v Česku jen kvete. Vycházejí ale i jiné knihy rozhovorů. Například ty se ženami. Nedávno v Německu vyšla jedna mimořádně zajímavá.