Když se stane v moderním světě tak strašná věc, jaká se stala v Paříži, pak je svět pochopitelně plný zmatku. Televize pokrývá zpravodajsky zadržování rukojmí, útěky teroristů a smutek postižených. Ale pro mne se nepochopitelnou jeví horečnatá snaha přiblížit naprosto vše jako v přímém přenosu.

V prostorách klenutého sálu zámeckého pivovaru v Litomyšli se poslední den konání pražského Fóra 2000, ve středu 15. 10. 2014, sešli občané Litomyšle a hosté z dalších měst a vsí na debatě, kterou svým jménem zaštítila Nadace Fóra 2000 stejně jako debaty v několika dalších evropských městech. Ptali jsme se navzájem, proč narůstá osobní odpovědnost občanů směrem ke správě věcí veřejných.

„Poslanec Ondráček byl komunistickej fízl.” Poprvé až podesáté. Na těch deseti věcech se shodl jeden z kandidátů TOP 09 s prvním místopředsedou strany; tak mne poučil fejsbuk poté, co jsem dojel domů. Škoda! A já bych se jich obou zeptal: „A co tím chcete získat? Proč to vlastně říkáte?”

P. Václava Vacka vyzpovídal Josef Beránek pro knihu vydanou před letošním létem nakladatelstvím Vyšehrad. Neodlistujete ani deset stránek ze zmíněné knihy a už se Václav zastává Róberta Bezáka, slovenského arcibiskupa. Vacek se představuje jako z nouze provokující farář, a přesto je ze srdce místním knězem farnosti v malém městě.

Doslova smršť ohlasů způsobil fragment dokumentu s bývalým ministerským předsedou. Ve své podstatě nezajímavé a nekonkrétní vyjádření dostalo svůj náboj ve zmínce o „přijetí Krista”. Co to je a co to znamená?